Jdi na obsah Jdi na menu
 


† Achil

ACHIL OPUSTIL TENTO SVĚT 29. 6. 2017 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 1 rok
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ano, FeLV pozitivní, zalomený ocásek (může být i vrozené), chybí špičky oušek
Podmínky: jako jedináček nebo k hodnému pejskovi, králikovi, do bytu či domku s bezpečným výběhem, klidná domácnost
Charakteristika: Achila nám jeho nálezci dovezli ve velmi zbědovaném stavu. Cca roční kocourek se krčil v jámě na zahradě v obci u Českého brodu. Achil byl vyhublý, kožich plný blech a všenek, trpěl rýmou… ale nejhorší byly zuby, ty musely ven všechny – resp. zbyly dva špičáky. Začátky byly bolestivé, tlamička bolela, oči, dosud slepené hnisem, se začaly pomalu otevírat, ale nebyly už zvyklé na světlo… Špičky oušek nekrotické, postupně odpadly… Ale cca po šesti týdnech vydatné stravy a vytrvalé léčby se Achilův stav výrazně zlepšil, přibral více než 1 kg. Stále ale zůstává trochu světloplachý a podrážděné sliznice ještě pořád reagují rýmou. Ale tlamička se v rámci možností zahojila, Achil normálně konzumuje granule i konzervy. Bohužel mu vyšla v testech FeLV pozitivita, která se časem může ukázat jako falešná, nicméně zatím ho tedy jako FeLV pozitivního bereme. Achil je mazlivý a přátelský, zpočátku nesmělý a opatrný, přece jen, co kdyby… ale když se nic zlého nestane:-), mazlí se, ducá hlavičkou, nechá si „valchovat“ hřbet i bříško. V náručí se ale zatím moc nosit nechce, to ale trénujeme a časem to půjde. Rád pozoruje okolí, prudších pohybů se bojí, některých předmětů taky… ale ve všem dělá pokroky. Achil by byl v novém domově uvítal hodného pejska nebo třeba králíčka, kvůli FeLV pozitivitě ale nemůže mezi další kočky. Potřebuje klidnou domácnost, je konzervativní a má rád, když jsou věci na svém místě, potrpí si na rituály:-)
Achil na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

1. 2. 2015
Achila nám dnes dovezli jeho nálezci. Krčil se v jámě na zahradě v obci kousek od Českého Brodu. Ještě dnes jsme ho vzali na veterinu, výsledek je následující – věk zatím nelze určit, je to dospělý, ale spíš mladší kocourek. Vyhublý, váží jen 1,8 kg. Kožich má plný blech a všenek. Samozřejmě trpí rýmou, to je ostatně vidět na fotu. Ocásek má 5 x zalomený (což ale může být i vrozené). A nejhorší jsou zuby – ty jsou shnilé, pan doktor mu vytrhal všechny zuby – ani se nemusel moc snažit, šly samy. Achilovi tak zbyly dva špičáky. Dásně má nekrotické, části tkáně chybí – uhnily a odpadly – čelisti jsou místy obnažené na kost. Zahnilé léze na jazyku. Jak dlouho takhle Achil živoří, to samozřejmě nevíme. Teď dostal antibiotika a vitamíny, tlamičku má ošetřenou, pokud se nepřidá něco dalšího (FIV, FeLV…), zvládne to. Zatím ale nevíme, uvidíme, jestli bude jíst sám, nebo bude potřeba ho krmit. Léky do něj v tomto stavu nedostaneme, takže musíme jezdit na injekce. Uvidíme, jak se bude jeho stav vyvíjet.

2. 2. 2015
Dneska Achil nesnídal, tlamička ho určitě bolí. Ale v poledne – i když s velkým úsilím – poobědval a teď večer baštil taky. Chroptí a chrčí, prská, různě to v něm bublá. Ducá hlavičkou do ruky a chce se mazlit:-) A teď večer už se chystal vypochodovat z karanténní klece ven – zdá se, že mu trochu otrnulo… Záchod si už také našel:-)

5. 2. 2015
Achil má za sebou první kontrolu na veterině – antibiotika zabírají, tlamička se maličko hojí – ale pořád je to bída. Dostal vitamíny a antibiotika, dál mažeme oči a další kontrola zřejmě v sobotu 7. 2. Baští sám, pořád s obtížemi, takže spíš méně často a víc najednou… a pak dlouho odpočívá. Začíná otvírat oči:-)

10. 2. 2015
Achil je stále ještě v karanténní kleci. Pořád prská a začal frkat nudle, ale oči jsou o řád lepší, i když je stále ještě hodně citlivý na světlo. Už ale dobře jí a začal se mýt:-)

14. 2. 2015
Achil včera opustil karanténní klec a přestěhoval se do pokojíčku. Jeho stav je čím dál lepší. Je trochu lekavý a opatrný, ale kontaktní, jen si musí na všechno nejdřív zvyknout… Hodně často sedává u okna – naproti němu „bydlí“ od včerejška kočička Sušenka - většinu času je zalezlá, ale občas se taky už ukáže na okně, tak má aspoň Achil co pozorovat:-)

18. 2. 2015
Achil nám dělá radost. Vzorně spolupracuje při léčbě a uzdravuje se. Je naprosto pohodový, klidný, spokojený, vděčný za vše. Krásně baští, ale ten vlčí hlad už nemá, už se zasytil. Rád je v teploučku, občas kouká z okna a hodně spí – má rád krytá záda, takže střídá kryté uzavřené pelíšky. Když se blíží čas návštěvy nebo jídla, už sedí na číhadle nebo na židli a čeká a vítá a mňouká:-) Zatím stále užívá antibiotika, rýma ale ustupuje. Pije i čůrá přiměřeně, takže ledviny snad budou v pořádku, na krev půjdeme až po dobrání antibiotik. Horší jsou ouška – špičky oušek mu asi bohužel odpadnou, dostává sice Karsivan, ale ty mrtvé špičky už nezachráníme. Ocásek bohužel taky nepůjde napravit, ale to Achilovi nevadí a fůru parády nadělá i tak:-)

2. 3. 2015
Achil absolvoval další kontrolu u pana doktora. Prospívá znamenitě – z 1,8 kg při příjmu už má 2,7 kg – tohle nám jde asi nejlíp. Jinak ale nic moc – ouška bohužel od špiček odumírají, kousky mrtvé tkáně už začínají odpadávat. Snad se to díky lékům podaří zastavit. Horší je, že jsme bohužel zjistili, že i velmi špatně slyší. Rýma je o několik řádů lepší, než když přijel, ale zcela bez rýmy ještě není. Pořád má mokrý nos a slzavé oči, takže vykapáváme. Tlamička se hojí, i když pomalu. Absolvoval už i krevní testy. Až na jeden mírně zvýšený jaterní parametr má vše v normě. Vyšel ale bohužel FeLV pozitivní (FIV negativní). Můžeme samozřejmě doufat, že se časem ukáže, že to byla pozitivita falešná, už jsme jich tady takových měli několik. Ale bohužel může být opravdu virem napadený – a dokud se neprokáže opak, musíme ho tak brát. Takže zatím bude i nadále na pokojíčku sám (dnes se stěhoval do většího) a umístění mu také budeme hledat jako jedináčkovi. Uvidíme, co dál…

13. 3. 2015
Achil hledá nový domov. Po šesti týdnech léčby není ještě zcela fit, ale už není důvod, proč by měl být v depozitu… Je tu sice spokojený (pravidelná strava, teplý pelíšek, pohodlí…), ale domov to není. A Achil bude za nový domov rád, je to moc vděčný kocourek, vděčný za vše, co smí užívat – plné misky, hračky, mazlení… Rád ale i lenoší, nabírá síly, které postupně ztratil během svého života venku. Prospívá dobře. U nás přibral už více než kilo, má teď 2,8 kg, a to tak jeho vzrůstu odpovídá. Srst se úžasně zlepšila, je heboučký a sametový – a je si toho vědom:-) Odumřelé špičky oušek už odpadly – na některých fotkách je to vidět. Dál už nekróza nepokračuje, zbytek oušek už je zdravý. Tlama se hojí velmi dobře, při poslední kontrole u pana doktora dostal Achil velkou pochvalu – tkáň se zatáhla, hojí se nad očekávání. Achil baští bez jakéhokoliv omezení granule i syrové masíčko (nic jiného mu ovšem nejede, trochu se tady zmlsal:-) Rýmu už nemá. Občas trochu potahuje nosem, ale pokud byla sliznice v nose stejně „zřízená“ jako tlamička, není divu – než se sliznice uklidní, bude to ještě chvíli trvat. Zánět v očích už taky nemá, pořád je ale dost světloplachý, světlo do očí ho bolí, oči občas mhouří, levé očko více. Ještě tedy kapeme oči, ale je to jedna kapka jednou denně, tyto procedury může klidně absolvovat doma – zvládá to, sice nerad, ale statečně. Krevní hodnoty má přiměřené, játra i ledviny v normě, FIV vyšel negativní, FeLV ale bohužel pozitivní. Vypadá dobře, prospívá dobře, přibral na normální váhu, na léčbu reaguje správně – můžeme doufat, že se časem FeLV pozitivita ukáže jako falešná, stejně jako v případě např. Mela (Heřmánka), Muffina (Mrkvičky) nebo Máni). Ale jistotu samozřejmě nemáme, takže je Achil zatím oficiálně považován za FeLV pozitivního.

22. 4. 2015
Achil je stále u nás. Nechali jsme ho opětovně testovat na FeLV, test vyšel velmi mírně pozitivní, na samé hranici rozlišitelnosti. Vypadá to, že se buď s virem v sobě úspěšně pere, nnebo je to pozitivita falešná, reagující na jeho celkovou kondici. Pevně věříme, že za pár měsíců bude FeLV test negativní. Zatím ho však samozřejmě bereme jako FeLV pozitivního, takže má vlastní pokojíček. Ale není samotář. Přes zasíťované dveře pozoruje Bubínka a Ivana a vypadá to, že by se rád zapojil mezi ně, ale to bohužel kvůli FeLV pozitivitě není možné. Achil jinak nejraději ze všeho odpočívá v některé ze své sbírky pelíšků, vždycky si vybere svého favorita a tam stráví pár dnů i nocí. Pak si vybere jiný pelíšek a všechno se opakuje. Pořád se nemůže nabažit tepla, klidu, bezpečí a plného bříška. Prospívá velmi dobře. Rýma už je dávno pryč, tlamička zahojená, nos suchý, sliznice se evidentně hojí. Oči jsme kapali dlouho, ale teď už druhý týden do očí nekapeme a oči jsou suché, čisté. Na světlo reaguje pořád citlivě – raději má polostín. Ale už stále nemhouří oči jako dřív. Jinak je to konzervativec, má rád své rituály, je společenský a přátelský, ale má rád svůj klid a věci na svém místě:-)

8. 5. 2015
Achil děkuje za granule Granule Meowing Heads Hey Good Looking, které dostal v rámci akce Kočičí přání (proběhlo 1.–15. 5. 2015).

7. 7. 2015
Achil našel nový domov. Do nového domova až u Brna jsme dorazili až před půlnocí – jeli jsme na noc, kvůli vedru. Panička už měla vše nachystané, rodina nastoupená, aby přivítala nového člena rodiny… Achil byl pochopitelně vyjukaný, ostražitý a velmi opatrný, ale to se dalo čekat. V noci opatrně prozkoumal dům, pak se sice schoval, ale nakonec se nechal vzít do náruče, jak nová panička napsala. Achil bude bydlet jako jedináček, pokud by se časem ukázalo, že by mohl i ven, bude mít případně k dispozici i zahradu. Za nový domov pro Achila děkujeme. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

1. 7. 2017 jsme dostali poslední dopis a fotografie z nového domova:-(
Paní Cetlová, moc nerada Vám píši, ale Achilek ve čtvrtek (29. 6. 2017) odešel do kočičího nebe. Posílám pár foteček, první je zhruba měsíc stará, kdy ještě měl trochu chuť do života. Další jsou poslední, co jsem si dělala na památku. Na nich už vidíte, že to nebyl ten Achilek. Poslední tři dny nejedl, nepil, a když jsem ho zvedla do náruče, tak ani nezavrněl. Asi už měl bolesti. Je mi to moc líto, strašně mi zatím chybí a musím říct, že máte můj obdiv, že zvládáte ten svůj kočičí svět se všemi starostmi a bolestmi, které přináší. Mějte se krásně, ať Vaše kočičky si užívají delšího a krásnějšího života, než měl on. Byl u nás jen 2 roky. J. H.

5. 4. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova, bohužel neradostný:-(
Paní Cetlová, opět po delší odmlce Vás zdravím z Brna a bohužel nemám moc dobrou zprávu. Minulý týden jsem byla s Achilkem na veterině, neboť zase přestal používat zadní nožku a udělala se mu na ní boule. Dělali mu rtg, sono a nakonec biopsii. Včera jsem mluvila s kamarádkou, bohužel ta boule je nádor a je zhoubný. Léčit ho je vzhledem k přítomnosti toxoplazmozy a prodělaného „aids“ nevhodné, jediné, co by prý šlo, je amputace celé nožky. Dohodli jsme se jak s ní, tak s manželem, že ho už necháme dožít v klidu. Zatím jakž takž jí, chodí ven a nejeví známky bolesti. Navíc i po tomto zákroku by nebylo vůbec jisté, že již nemá v těle metastázy. Nechci ho trápit narkózou a hojením rány. Nožku používá pro udržení rovnováhy, občas si na ni i trošku stoupne, bez nohy by se hned tak chodit nenaučil. Takže tak. Už jsem se s tím smířila. Když jsem s ním na tu veterinu šla, měla jsem takový nejasný pocit, že to nebude dobré:-( Navíc je v poslední době hrozně mazlivej. Jakmile si někde sednu či lehnu do postele, už ho mám u sebe a chce se mazlit a drbat. Jakoby tušil, že spolu už moc dlouho nebudeme:-( Ale snad mu ty zatím necelé tři roky u nás vynahradily neradostný start do jeho bohužel krátkého života. Až nastane ta doba, určitě Vám dám vědět. Mějte se hezky. JH

1. 2. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Paní Cetlová, nemohu najít chorobopis Achilka. Držela jsem ho před měsícem v ruce, ale teď jako by se po něm zem slehla. Nemáte ho ještě někde v počítači? Ne-li, nevadí. Konečně jsem se rozhoupala, že napíšu doktorovi, kterého jste mi doporučila, a chtěla jsem mu poslat i popis, co si prožil. A co jinak? Myslím, že nožka se mu trošku zlepšila. Je mírně osvalená a při mytí už konečně roztahuje prstíky. Jakmile má chuť si lehnout a mazlit, tak mu nohu trochu masíruju. Ale při chůzi a hlavně při útěku stále našlapuje na plnou ťapku od patičky. V příloze posílám pár foteček z posledních dní. Nejsou moc kvalitní, ale… Nejraději bych ten mobil hodila do koše, ale je služební a mám ho necelý rok, tak nemůžu. Hodinu stahuju pár fotek! Mějte se krásně!:-) JH

8. 1. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Paní Cetlová, trochu opožděně Vám přeji do roku 2017 zdraví, štěstí, pohodu a málo nemocných a osamocených kočiček. Pár zpráviček z domova: Achilek se snaží s životem rvát, jak to jde. Po 6 týdnech antibiotik mu v rozborech naměřili ještě o třetinu vyšší hodnoty toxoplazmozy, než měl před antibiotikama. Zadní nožku má špatnou a lepší už nebude, došlapuje „na patu“ nebo ji má zvednutou, ale asi mu to zas tolik nevadí. Lítá tu a honí se s kotětem, které jsem našla a které jsme přijali s manželem do našeho ZOO:-), opět jak střelený. Z toho mám radost, i když dělají hrozný bordel a dupou jak králíci. Doktorka z Veterinární fakulty doporučuje operaci, při níž by mu natvrdo sešroubovali tlapičku tak, aby byl nucený došlapovat na špičku. Ještě nevím, zda to podstoupím, nechci ho trápit. Nemáte s tím zkušenost? O kortikoidech už nemluví, myslím, že by mu z důvodu vysokého výskytu toxoplazmozy spíše mohly ublížit… Tak toť jen ve stručnosti vše, však víte, život běží dál letopočet neletopočet:-))). Až se mi podaří najít v mobilu nějakou pěknou fotečku a hlavně až se mi podaří ten mobil propojit s počítačem, zase se ozvu:-). Mějte se pěkně a doufám, že u Vás v azylovém domově je vše v pořádku. JH

13. 11. 2016 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Po delší době se opět ozývám, bohužel ne s moc pozitivními zprávami z našeho domova. Achil začal před cca 3 týdny tahat nožku, myslela jsem, že je to od pádu, ale rtg ani sono moji myšlenku nepotvrdily. Nakonec se z rozborů krve zjistilo, že má v sobě přemnoženou toxoplazmózu. Tak bere 2 x denně antibiotika, nohu tahá za sebou, víceméně stále spí, moc nejí, ven téměř nechodí. Až zlikviduje doktorka přemnožené parazity, resp. až jich nebude mít v těle tolik, a nepomůže-li jejich likvidace návratu na „všechny“ čtyři, pak bude na kortikoidech. No, snad se z toho vylíže. Snad mu ještě nějaké ty životy z jeho nedávného krutého mládí zůstaly. Tak nám držte pěsti, budu doufat, že se po pár týdnech ozvu s veselejší náladou. Přeji pěkné podzimní dny a dopřeje-li mi to účet, pošlu něco před vánocemi na přilepšenou. JH

6. 9. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Paní Cetlová, nejprve se musím hrozně moc omluvit. V práci není moc času a doma se mi k počítači vůbec nechce sedat, natož stahovat fotky, třídit je a pod. Dnes se už cítím opravdu ošklivě a tlačím „neodepsání“ jako těžký balvan před sebou. Takže jsem se rozhodla všeho nechat a poslat Vám pár informací. Achilek dozrál. Nebojí se psů, s druhou kočkou si „hraje“, dá-li se nazvat jejich spolužití. Chodí ven, doma ho nelze udržet, zvláště přes léto – viz foto. Na zimu asi zase začne víc pobývat doma, ale teď to ještě nehrozí. Vypadl mu jeden zub, ale granulí se nebojí. Snažila jsem se mu vnutit nějaké menší, ale ty v misce nechává. Dá si rád i obyč granule Friskies či kapsičku Whiskas. Asi jeho alergie na obiloviny není moc závažná, střídám kuřecí i kapsičky a zatím je v pořádku. Rád se mi válí v posteli – viz foto. Před návštěvami neutíká, miluje kartáčování, drbání a kdykoliv jsem mu na blízku, plácne sebou na zem a začne vrnět a čeká na drbání. Je to opravdu miláček a jsem hrozně ráda, že mi před více než rokem oko padlo na Vaši nabídku. Moc Vám za to děkuji. Ty finanční částky jsou pakatelem proti tomu, co mně a vůbec co celé naší rodině přináší. Mějte se krásně a až budu zase moct, určitě Vám něco na konto zašlu. Zatím přeji Vám i Vašim svěřencům krásné dny. J. H.

7. 2. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milé dámy, zdravím vás obě v novém roce a doufám, že vaše vykročení bylo úspěšné a klidné. V příloze posílám pár foteček, je jich asi víc, neb jsem o nás nedala dlouho vědět. Achilka jsem jednou v zimě pustila před dveře a od té doby bohužel každý den a večer chce okolí domu kontrolovat. Doufám, že se mu nic nestane, ale pudům zabránit nelze… Je teplo a ani kastrace z kocourů jejich instinkty nevymýtí. Jinak je to miláček, celou noc prospí vedle mne na posteli. A nespí-li, vyžaduje stálou pozornost. Buď se válí za mými zády, když sedím na židli, nebo si chce hrát. Prostě stal se členem rodiny a je si toho vědom:-)))))) Mějte se obě dobře, myslíme na vás a rádi se s vámi kdykoliv uvidíme. J. H.

13. 11. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova.
Máme za sebou první výlet mimo vnitřní prostor domu!:-) Včera jsem nevydržela to jeho žalostné mňaučání a pustila ho na chvilku „pod dozorem“ před dům. Nakonec tam vydržel přes půl hodiny, neutekl, ale domů se mu moc nechtělo. A po večeři za tmy jsem opět změkla a vypustila ho. Po půl hodině jsem ho šla hledat, moc se vracet opět nechtěl, ale držel se v okolí domu. Nakonec jsem ho donesla vzpouzejícího do domu a hned valil na píseček. Jsem mu – blbeček – zabránila značkovat. Příště budu muset být trpělivější:-) Krásný víkend, i když pro Vás bude asi jako každý den. Zvířátka opustit nelze:-))))) J. H.

24. 10. 2015 jsme dostali krátký e-mail a fotografie z nového domova.
Místo psaní posílám pár foteček. Myslím, že není potřeba něco psát:-) Dnes bylo u nás opravdu krásně, což ocenil pohledem z balkonu. A konečně objevil pelíšek. Ale asi jsem ho spíš umístila na vhodné místo. Pod televizi, aby viděl:-)

21. 9. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milé dámy, po delší odmlce posílám pár info: asi jsme si na sebe už zvykli, nahrazuje mi pejska a drbat na kožíšku se nechá skoro pořád. Když nespí, hraje si se vším, co najde. Velice rád sleduje dění za oknem. Ven by šel hrozně rád, ale kšírky mu vadí při pohybu. A bez nich a bez vodítka ho pustit zatím nechci. Taky se stále bojí (hodně) psů, takže se do sklepa neodváží, jsou-li tam naše fenky zalezlé. Dobře jí, což potvrzuje jeho bříško. Dle doktora se mu začínají tvořit na bříšku špíčky:-) JH

21. 8. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Paní Cetlová, pár info po delší odmlce: Achil se zabydluje, hraje si, mazlí se, chvilku vydrží i v náručí. To trénujeme denně. Miluje paštičky z DM, ale zásadně bez obilovin. Potvrdila se alergie, na kapsičky s obilovinami reagoval průjmem. Jinak miluje koberec, po němž se dokáže plazit a otáčet se klidně i deset minut:-) Posílám pár foteček z jeho her. A přeji pěkný víkend. J. H.

2. 8. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dnes se Achil seznamoval s novinkou – parní žehličkou – viz příloha. Ovečku už moc nepoužívá, hraček má plný obývák, některé ráno je to u nás jak v dětském pokojíčku, kde dvě děti řádily několik hodin. Nejraději má vše, co se kutálí a hlavně co dělá rámus. Např. golfový míček, který jsem tu našla – ten miluje:-) Nebo hopíka, tenisák, hračky, které pískají nebo mají zvoneček… Posílám fotečky z dnešního rána a posíláme s Achilkem pozdravy Vám i všem Vašim kočičím svěřencům. J. H.

1. 8. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Achil se nechá už drbat úplně všude, přijde, sám se chce pomazlit, jen tu náruč odmítá. Tak uvidím, jak to půjde. Na FB posílám nové fotečky:-))). Je to čertík, lítá, hraje si sám s čímkoliv, jen najde-li někde hlínu, tak hrabe a hrabe. Naštěstí jsem květináče snad již zaopatřila a vyložila dostatečně kameny, ale teď si zase našel na balkoně truhlíky! No – pořídila jsem si napůl kotě, tak se nemůžu divit, že je trošku akčnější, než byl ten můj sedmikilový a šestiletý mazlíček:-))) Tak prozatím přeji hezký den. J. H.

22. 7. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (vysvětlivky k mailu – nová Achilova panička poskytla našemu azylu dar).
Není za co, použijte, jak uznáte za vhodné. V příloze posílám pár nových foteček. Mazlí se, pro pohlazení si i přijde, sem tam se ještě lekne, ale snažím se vyvarovat prudších pohybů a hluku, který by ho mohl vyplašit. Nicméně vysavač ani televize mu nevadí:-) Už se nechodí skrývat do podkroví, ale hoví si na křesle svého předchůdce. Když je nejhůř, zaleze pod sedačku. Co se jídla týká, je mírně rozmazlený:-) Jak jste psala, nejraději holduje masíčku kuřecímu, hovězí jen omezeně. Sem tam zkouším po lžičkách i kapsičku Shebu nebo Gourmetku, to si rád dá. Tvrdý sýr nadrobno taky může:-), dal si i lžičku jogurtu, zatím bez následků. Ale na granulky je machr. Z misky přesně vytáhne jen ty původní, co jste mu přivezla, přitom pár dní po příjezdu jedl i ty po Ferdovi. Tak snad se mu u nás bude líbit. Mějte se pěkně, držte se, bude-li to v mých možnostech, pošlu Vám zase něco na Vaše svěřence. A samozřejmě i nějakou fotečku a informaci o Achilovi. Hezký den. J. H.

17. 7. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dnešek byl asi zlomovým dnem:-) Alespoň doufám. Posílám pár foteček. Nechal se drbat, zatím náruč odmítá, ale máme čas. Doufám, že delší, jsem měla s jeho předchůdcem:-( Odpoledne trávil se mnou a dokonce akceptoval návštěvu, od níž se nechal pohladit. Možná omylem, ale nechal:-)))) A balkon ho moc lákal, tak jsem mu povolila vstup:-) Tak hezký večer. J. H.

16. 7. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Tak po delší odmlce se ozývám. Velké pokroky jsme zatím neudělali. Možná ano, ale neuvědomuji si plně, co ho to stojí sil a odvahy:-) Chytit se zatím nedá a pohladit mimo jeho skrýš taky ne. Ale už je alespoň po dobu mé přítomnosti se mnou na patře a neschovává se ve tmě. Stále pozoruje otevřenými dveřmi na balkon (přes síť) venkovní ruch. Už jsme si spolu hráli, což teda jako velký pokrok beru:-) Ale s čím mne nemile překvapil, je, že vyhrabává hlínu z květináčů. Nejde tam dělat, alespoň nic z hlíny necítím, ale vyhrabe ji, co to dá. Což není zcela ideální. Ale dnes jsem všechny květináče, do nichž by se mohl vejít, vyplnila kameny, tak uvidím zítra, zda budu mít s tímto opatřením úspěch či nikoliv. Přes víkend s ním budu sama, doufám, že se mi podaří ulovit pár fotek a trochu se s ním zkontaktovat blíže. V jednom máte naprostou pravdu – je to truhlík opatrnej. A je to takový kočičí Quasimodo:-)))) Když na mne zaměří ta svoje očka, měknu. Těma mne konec konců dostal i na internetu. Ozvu se o víkendu a budu doufat, že Vás potěším i nějakými fotečkami. Hezkou dobrou noc. J. H.

12. 7. 2015 jsme dostali první e-mail a fotografie z nového domova.
Paní Cetlová, posílám první fotečky. Dnes mi, teda vlastně nám všem, udělal velkou radost. Začal chodit i za dne mezi nás, resp. si troufl opustit svůj bezpečný úkryt pod postelí. Překvapila jsem ho v obýváku, zprvu se schoval pod sedačku, ale celkem rychle se nechal vylákat ven na sluníčko a za mazlením a hrou. Jinak jsem Vás špatně pochopila s kuřecím masem. Naše kočky všechno maso totiž jedí syrové, což on odmítal. Dnes mne napadlo mu dát kousek vařeného. Zmizelo během chvilky, aniž bych stihla Achilka zahlédnout. Tak hezký zbytek dne či hezký nový den. J. H.

10. 7. 2015 jsme dostali sms z nového domova.
Tak další info: noc strávil kontrolou spících osob, oken, misek a hraček. A záchodku. Den opět ve své skrýši. Naštěstí nehledal novou, takže o něm víme, průběžně za ním chodíme, hladíme ho a mluvíme na něho. Už nás registruje a neutíká, což beru jako veliký pokrok. A papal, takže předpokládám, že se i napil. Misky má na několika místech, aby nemusel moc hledat.