CESMÍNA NAŠLA NOVÝ DOMOV 11. 11. 2018 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kočka
Narozena: cca květen 2018
Kastrovaný/a?: ano
Očkovaný/á?: zatím ne
Odčervený/a?: ano
Čipovaný/a?: ne
Handicapovaný/a?:  
Podmínky: 
Cesmína na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

27. 10. 2018
Cesmína, Iris a Hlaváček jsou koťata, která namnožili bezdomovci v bývalém vokovickém zahradnictví. Přebírali jsme je v pátek 26. 10. 2018 od paní Soni Thomové, která se dlouhodobě a s podporou dalších dobrovolníků a organizací (Cat World a Psí život) v dané lokalitě angažuje s cílem omezit neřízené množení koček. A těm již narozeným zajistit aspoň základní péči a kvalitní stravu do doby, než se pro ně najdou nové domovy. Všechno proběhlo jaksi narychlo, bezdomovci nejsou vždy svolní „své“ kočičky vydat, a tak když už se zadaří, je třeba neváhat a brát. Cesmína je starší než její dva sourozenci, je to kotě z prvního jarního vrhu. Je už kastrovaná. Díky průběžnému odčervování a kvalitní stravě, kterou dobrovolníci zajišťují, se jeví ve slušné kondici. Všechna koťátka jsou navíc socializovaná, kontaktní, mezi sebou nekonfliktní. Nyní jsou v karanténě.

11. 11. 2018
Cesmína odjela s bratříčkem Hlaváčkem do nového domova. Padli do oka mladým manželům se dvěma dětmi z Prahy – poohlíželi se po kočičích kamarádech do bytu. Už se zabydlují a zprávy jdou dobré – žádná tréma se nekoná. Za prima domov pro Cesmínu a Hlaváčka velmi děkujeme! 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

22. 12. 2023 jsme obdrželi další e-mail a fotografie z nového domova. Text e-mailu je k dispozici na Žahourově (Hlaváčkově profilu), fotografie jsou součástí Cesmínina fotoalba.

24. 12. 2022 jsme dostali další e-mail a foto z nového domova.
Milá paní Cetlová, píšeme Vám opět v tomto předvánočním čase, kdy, a je to k nevíře, už uplynuly víc než čtyři roky, co jsme si od Vás přivezli naše dva chlupaté miláčky. Vede se jim skvěle; možná až moc, Cesmínka nedávno dosáhla pěti kilogramů! Asi bychom ji měli méně krmit, jenže s ní je to těžké, zůstává vášnivou lovkyní a jakýkoliv kousek nehlídané potravy se okamžitě stane její kořistí. Kuchyňská linka i jídelní stůl jsou nejoblíbenějším lovištěm obou šelem. V noci Cesmínka ráda spává své paničce v nohou; Žahourek by také chtěl, jenže si nenechá rozmluvit svůj zvyk obtočit se paničce kolem krku a pokusit se ji během noci svými čtyřmi kilogramy udusit:-) Zato jakmile v časném pracovním ránu zapípá budík na mobilu, Žahourek nepromarní ani vteřinu, bytem se rozlehne rychlý dusot čtyř tlapiček, a už se s hlasitým předením tulí ke své paničce. Žahourek rád pořádá bojové hry s naší králičicí Rozinkou, kterou každý den aspoň na půl hodiny pouštíme na proběhnutí. Minule na ni číhal v jedné ze svých krabic, ale jakmile se přiblížila na dotek čenichu, vyskočil, králičice ho hnala divokým úprkem a Žahourek se nakonec zachránil šplhem na skříň po koberci přilepeném na stěnu skříně právě pro tento účel. Posíláme Vám, paní Cetlová, naše přání příjemných Vánoc a hodně zdraví i radosti v novém roce s Vašimi zvířecím svěřenci. Máte neocenitelné zásluhy o ty nejbezbrannější! Srdečně Vás zdraví Cesmínka, Žahourek a všichni P.:-)

1. 10. 2022 jsme obdrželi další e-mail a fotografie z nového domova. Text e-mailu je k dispozici na Žahourově (Hlaváčkově profilu), fotografie jsou součástí Cesmínina fotoalba.

23. 12. 2021 jsme dostali e-mailem další fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, pozdravujeme Vás opět v předvánočním čase, a je to k nevíře, že v listopadu už uplynuly tři roky od chvíle, kdy do naší rodiny přibyla Cesmínka a její bratříček Hlaváček, kterého jsme si přejmenovali na Žahourka, velice mu to jméno sluší:-) Musíme přiznat, že většina pokusů o jejich výchovu selhala, a obě kočičky si u nás dělají, co chtějí:-) Co chvíli se u nás ozývá: "Kočky, jdete odsud! Kolikrát jsem vám říkala, že nesmíte na jídelní stůl!" (případně na kuchyňskou linku). "Mňau mňau MŇAU!!", odmlouvají na neochotném odchodu Cesmínka nebo Žahourek: "Ano, říkala, ale to neplatí, když je na jídelním stole nedojedené vepřové s rýží, nebo na kuchyňské lince nepřikrytá a viditelně nikomu nechybějící šunka nebo dokonce syrové maso!" Žahourek se, co se jídla týče, chová celkem způsobně, a papá hlavně svou kočičí potravu, zato Cesmínka je náruživá lovkyně všeho, co se dá pozřít, klasické kočičí "kapsičky" ji příliš nezajímají, a vášnivě pase po jakémkoliv "lidském žrádle", nepochybně jak byla zvyklá z Vokovic: jakékoliv salámy, čajový salám, jogurty (ty milují oba, stejně jako SYROVÉ MASO!), omáčka na nedojedeném talíři, rýže, vajíčko, pomazánky všeho druhu, třená bábovka. Většina z toho, jak dobře víme, je pro kočky nezdravá, ale dostávají vždy jen symbolický příděl, případně co si příležitostně "uloví" během naší nepozornosti. Na naše osmdesát let staré čerstvě renovované piáno samozřejmě nesmějí (oficiálně!), ale jelikož ho zatím nepoškrábali, toleruje se jim to. Cesmínka nám za odměnu občas vyloudí působivý akord, když přeběhne po celé stupnici:-) Žahourek zase miluje pochodování po klávesnici mého počítače; asi se mu líbí klapání kláves. Už si i dopisuje do zahraničí: jednou jsem si na firemním chatu psal se svým šéfem z Bratislavy, a když jsem na chvíli vstal od počítače, Žahourek přeběhl po klávesnici, vytvořil tam jakýsi šklebící se "smajlík", a stoupnuv zadní tlapičkou na tlačítko , celý vzkaz odeslal! Musel jsem pak šéfovi napsat, že mu to vzkazuje náš kocour:) Jelikož od března loňského roku jsem na stoprocentním home-office (a už to tak zůstane definitivně), kočky jsou doma zřídkakdy samy a většinu času mají postaráno o společnost. Kdykoliv vypustíme naši sedmiletou králičici Rozinku, obvykle záhy nastane honička; kočky přeskakují králičici, která je pak zběsile honí po celém bytě, než kočky prchnou na vyvýšené stanoviště. Prudký dupot dvanácti tlapiček patří k naší domácnosti:-) Ke spaní mají kočky k dispozici nejrůznější pelíšky, které střídají podle vlastní úvahy: originální kočicí pelíšek ze SuperZOO, křeslo vystlané hebkou dekou, odložená peřina, vršek škrabadla, židle zasunutá pod stolem, koš s prádlem na vršku skříně přikrytý pro tento účel také dekou, aby čisté prádlo nebylo samý chlup (kočky to mají rády voňavé), případně parapet za klecí našich tří andulek, které kočky pravidelně pozorují jakožto svou soukromou ZOO:-) Letos na jaře se Žahourkovi podařil husarský kousek: zatímco spal na skříni v koši s prádlem, vlivem divokých snů sebou zmítal tak silně, že z dvoumetrové výšky shodil celý koš na podlahu, a sám dlouhým obloukem doskočil na postel. Celým domem ve tři ráno zatřásla dunivá rána, slyšitelná až v přízemí. Hlavně že se Žahourkovi nic nestalo:-), a dokonce koš přistál kolmo a ani prádlo se nevysypalo! Žahourek si v poslední době nesmírně oblíbil krabici od Termixů, která přesně odpovídá jeho velikosti: zkoušel jsem mu ji vystlat různými měkkými podložkami, ale nic z toho mu nevyhovuje a kategoricky vyžaduje krabici prázdnou, v originální podobě:-) Žahourek zbožňuje a miluje svoji paničku, kdykoliv je mu to dovoleno, ulehává vedle ní, a jakmile ráno zazvoní budík, s hlasitým předením se k ní běží pomazlit:-) Cesmínka od počátku miluje našeho teď už osmiletého Jarouška, ke kterému se vášnivě tulí; během uplynulého roku si konečně oblíbila i svoji paničku a zvykla si spát jí na peřině v nohou ("Zvedni prosím tě na chvíli Cesmínku; potřebuju si přehodit nohy," žádá mě občas manželka; Cesmínka se vždy nechá položit zpátky a spokojeně se opět svine do klubíčka.) Jsou to naši miláčkové a svoji domácnost už si bez nich neumíme představit. Děkujeme Vám za naše zvířecí společníky, přejeme Vám krásné Vánoce, hodně radosti z Vašich zvířátek a pevné zdraví do nového roku! Srdečné pozdravy Vám posílají Jaroslav, Pavla, Jaroušek a Jeníček P. a jejich zvířátka:-)

21. 12. 2020 jsme obdrželi další e-mail a fotografie z nového domova – text e-mailu je k dispozici na Hlaváčkově profilu, fotografie jsou součástí Cesmínina fotoalba.

23. 12. 2019 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, už je tomu déle než rok, co jsme od Vás převzali kočičku Cesmínku a kocourka Hlaváčka (kterého jsme si přejmenovali na Žahourka, že je tak krásně žíhaný!). Jak jsme Vám už tenkrát psali, oba se u nás rychle zabydleli a od začátku nám dělají radost. Vychovat se nám je, pravda, moc nepodařilo – tvrdošíjně odmítají uznat, že jídelní stůl a kuchyňská linka nejsou jejich právoplatné území, a kdykoliv máme k jídlu maso, musíme je zavřít do pokoje, abychom je zbytečně nedráždili a neměli co chvíli všetečnou pacičku šmejdící po talíři:-) Žahourek si pochutnává na kočičích kapsičkách, ale Cesmínka je považuje spíš za nutné zlo a vášnivě si pochutnává na jakémkoliv lidském jídle, kterého se jí podaří zmocnit; nepohrdne ani rýží nebo bramborem – asi jak byla zvyklá z Vokovic… Dostávají tedy oba (aby to bylo spravedlivé) příležitostnou ochutnávku kousku dietní dětské šunky, syrového kuřecího masa, lžičku bílého jogurtu a podobně, aby měli pestré kulinární zážitky. Rádi chodí do „zoo“, když si vyskočí na klec se čtyřmi andulkami; ptáci už si na okukující šelmy zvykli. Když večer pouštím králičici Rozinku, honí nejdřív rozpustilá králičice kočky a pak zase kočky králičici; dupou a skáčou po celém pokoji! Na bok obývací stěny jsem upevnil pruh koberce, takže kočky mohou vyšplhat až nahoru; Žahourek rád spává v koši s čerstvě vypraným prádlem, který tam manželka odkládá:-) Obě kočky se mají stále rády, olizují si navzájem kožíšky a dovádějí spolu, až je často slyšet dunivý dupot osmi tlapiček napříč celým bytem přes čtyři místnosti. Jsme moc rádi, že jsme si je vzali oba – umějí se spolu krásně zabavit a je jim veselo. Cesmínka miluje naše děti, zejména staršího Jarouška; Žahourek zase nevynechá příležitost, jak projevit vášnivou náklonnost své paničce, pokouší se usnout obtočen kolem její hlavy nebo přeložen přes její krk a hlasitě přede už z dálky, jen co se k ní blíží:-) Jednou Cesmínka podřimovala na mé posteli na „zebří dece“; když jsem potřeboval vyvětrat, přikryl jsem Cesmínku svojí noční košilí, a ona si jen prohlédla svoji novou přikrývku, položila hlavičku a dřímala spokojeně dál:-), viz jedna z fotografií. Když jsme si Cesmínku přivezli, po několik týdnů měla úplně vyjevený, vykulený výraz; kluci jí začali přezdívat „Ksichta“, že se pořád ksichtí, až na to i začala slyšet. Ale víc se jí líbí „Cessie“:-) Obě kočky – zejména Cesmínka – jsou neuvěřitelná vodní zvířata: jakmile v kuchyni pustíme vodu z kohoutku, okamžitě oba vystřelí na dřez, začnou divoce lovit kapky, pijí z proudu vody a nechají se třeba celí polít. V životě jsem u kočky něco takového neviděl:-) Musím jim každý den aspoň chvíli nechat puštěný tenký proud vody, aby si to užili… Dovolené řešíme podle možností – buď k nám chodí někdo z příbuzných, nebo si objednáme kočičí chůvu – osvědčilo se to. Kočky jsou určitě raději doma ve svém než v kočičím hotelu. Asi dva měsíce po příchodu k nám utrpěl Žahourek nepříjemný úraz: když manželka vytírala a dala v jídelně židle „na ježka“, kočky tam tak řádily na stole, až Cesmínka jednu židli shodila na Žahourka, kterému to zlomilo zadní tlapičku. Druhý den jsme jeli na veterinu do Boleslavovy ulice: operace stála 6 000 Kč, Žahourek má dodnes v tlapičce jeden ze dvou výztužných drátů, ale všechno dobře dopadlo, a dál běhá a skáče jak tygr. Od té doby s oblibou vykládám, že cash-flow u nalezených koček je podobné jako u proudových motorů velkých dopravních letadel: ty už také výrobci dodávají k novým letadlům skoro zadarmo, a provozovatel pak během jejich životnosti o to víc zaplatí za palivo [kočičí žrádlo], údržbu [očkování] a opravy [operace zlomené tlapičky]. Nelitujeme ani jediné koruny; obě kočky nám přinesly spoustu lásky, veselých příhod a stálého rozruchu; naši domácnost už si bez nich neumíme představit. Milá paní Cetlová, děkujeme Vám za dvojnásobný zvířecí dar, který jsme od Vás dostali, a přejeme Vám krásné Vánoce a mnoho zdraví a štěstí do nového roku! Z Nuslí Vás zdraví Jaroušek, Jeníček, Pavla a Jaroslav P.

24. 12. 2018 jsme obdrželi další e-mail a fotografie z nového domova – text e-mailu je k dispozici na Hlaváčkově profilu, fotografie jsou součástí Cesmínina fotoalba.

21. 11. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, jsme moc rádi, že už našla domov i Iriska a že se dostala do dobré společnosti další kočičky a nezůstala sama! U nás doma, jak jste správně předpovídala, teď nuda opravdu nehrozí:-) Koťata jsou velmi temperamentní, zejména Cesmínka, která je skutečná lovkyně, zejména co se týká jakéhokoliv jídla. Je na nich vidět, že oba vyrostli podle zákona džungle a museli se ve Vokovicích hodně ohánět… Naštěstí jsou mimořádně přítulní a nechají se i od kluků trpělivě tahat, narozdíl od našeho nebožtíka sedmnáctiletého kocoura Sisáčka, kterého jsme měli moc rádi, ale k dětem nikdy příliš mazlivý nebyl; náš starší Jaroušek už ve dvou letech často přiběhl s pláčem, že „Čiči ťaf!!“ Cesmínka a Žahourek (jak jsme překřtili Hlaváčka – manželce to přišlo přiléhavější, když je takový krásně žíhaný) jsou zatím opravdu spíš divoké šelmy, zejména se nám vůbec nedaří naučit je disciplíně při stolování, takže během našich jídel musejí být v obýváku, protože jinak jsou každou půlminutu na stole a s bleskovou pohotovostí kradou jídlo přímo z talíře! Opakované sundavání nepomáhá a tlouct je nechceme… zatím to tedy funguje takhle, snad se časem zcivilizují, abychom je nemuseli přes oběd dávat do vyhnanství. Rádi si hrají s Vašimi hračkami, a aby se o ně neprali, koupili jsme jim další myšku s cinkacím zvonečkem a chrasticí klubíčko, obojí mají rádi, stejně jako loví autíčka, která si kluci pouštějí. Milují i malé kovové káči, které jsem kdysi koupil klukům. Často se spolu kočkují; Cesmínka má zatím navrch, a Žahourek už několikrát i kňučel, až jsem je musel rozehnat. Ale je vidět, že jsou rádi spolu a je jim tak mnohem veseleji než jedné kočce samotné. Občas taky něco shodí, ale zatím nezpůsobili žádné škody. Zejména Žahourek miluje prádlo zavěšené na sušáku a několikrát už udělal pěknou spoušť! Manželka dnes zastihla Cesmínku, jak balancuje na opěradle mého křesla, měří si vzdálenost k dekoračním „beruškám“ zavěšeným pod lustrem, a přemýšlí, jestli ke skoku využít sušák jako odraziště. Zatím ještě na lustru nebyla:-) Uvidíme. S našimi králíky jsme je spřátelil už po třech dnech, dopadlo to dobře a honí se spolu po bytě. Jídla dostávají asi dost – Žahourek zesílil z původních cca 1 100 g na současných 1 350 g, a Cesmínka také viditelně přibrala, takže nouzí netrpí. Nocují zatím obvykle v obýváku na kanapi nebo na křesle. Právě se chystáme koupit na Zoohitu nějaké vhodné vysoké škrabadlo do stropu včetně pelíšků a budek; snad to budou využívat; pošleme Vám fotky, až to zařídíme. Srdečně Vás zdraví P. a všichni jejich živočichové:-)

13. 11. 2018 jsme obdrželi další e-mail a fotografie z nového domova – text e-mailu je k dispozici na Hlaváčkově profilu, fotografie jsou součástí Cesmínina fotoalba.

11. 11. 2018, ještě v den odjezdu do nového domova, jsme obdrželi první e-mail z nového domova.
Dobry vecer, pani Cetlova, obe selmicky uz se u nas zabydluji, prosmejdili cely byt. Hlavacek se na 20 minut ztratil, nez jsme ho nasli schovaneho za kabaty. Cesminka se navecerela, Hlavacek si zatim jen parkrat kousl. Cesminka si hraje s cinkaci kulickou. Poslu fotky. Zdravi Vas P.!