Culík

CULÍK NAŠEL NOVÝ DOMOV 26. 9. 2013.
Culíka adoptovala rodina z vesničky kousek od nás – hledala vhodného kočičího kamaráda, ale protože mají malé děti a psy, nebylo to tak jednoduché… Culda naštěstí splňoval všechna kritéria, je to bezproblémový, klidný a odolný kocourek, který si snadno zvykne. Při první návštěvě u nás v depozitu reagoval na děti vstřícně a bez paniky. Takže bylo rozhodnuto, že se postěhuje do nového domova – měli jsme trochu obavy, jak bude na početnou rodinu reagovat, ale po příjezdu se choval naprosto přirozene, stres ani panika se nekonaly… Ještě se bude postupně seznamovat se psy, ale i to snad zvládne, zatím to vypadá nadějně. Culdův případ snad tedy můžeme uzavřít – po dlouhém čekání konečně našel domov. Za jeho adopci děkujeme.

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 3–4 roky
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky: k domku se zahrádkou a bezpečným výběhem, jako jedináček nebo k nedominantní kočičce či kocourkovi, k hodnému pejskovi i do rodiny s dětmi.
Charakteristika: Culík pochází od nás. Jako kotě snad i někomu patřil, ale už delší dobu se tu potuloval bezprizorný, hladový, často pobitý, tělíčko pokryté strupy a klíšťaty, zavšivený… Zpočátku se nás bál – chodil k nám „luxovat“ všechno, co se dalo zbaštit, i několikrát denně, ale pak mizel. Měl naučené z původního domova, že do baráku se nesmí. Časem se ale postupně uklidnil a chodil blíž, dařilo se nám ho aspoň trochu pravidelně odčervovat a později už i dostával spot-on přípravky proti vnějším parazitům. Boudičky se senem pro takovéto případy jsou u nás na zahradě všude – někdy je využil, někdy odcházel neznámo kam. Terén tady zná, s naší aspoň minimální údržbou, které jsme byli schopni, jsme doufali, že tady prostě bude moct žít tak, jak je zvyklý. Ale poslední dobou už se u nás usadil skoro natrvalo. Vyrážel po revíru, ale bydlel tady. Vracel se často pobitý od jiných kocourů. A teď začátkem jara už to sám prostě nezvládal… Prokousnutá packa, prokouslý krk, na krku obrovský absces, hnisem nalitý krk i tvář, po těle kousance a škrábance do krve. Zhubnul, doslova se ztrácel před očima, i když chuť k jídlu měl stále obrovskou, byl pořád hubenější a hubenější. Později už bylo jasné, že má i horečku, klepal se zimou. Nedalo se nic dělat, 5. 4. 2013 putoval do karantény. Tam se ukázalo, že má strašlivý průjem způsobený zánětem střev, dostal antibiotika. Teď už je po této stránce zcela v pořádku a hezky přibírá. Absces měl ošetřený, z nejhoršího poléčený… tvářil se, že je připraven zase vyrazit do terénu, a tak jsem ho po dvou týdnech léčení vypustila… Ale už se od nás nehnul:-) Za pár dnů se historie opakovala – po další šílené noční bitce se rváči ze sousedství měl prokousnutý krk znovu, tentokrát z druhé strany, původní boláky opět krvavé a hnisavé, ucho natržené, celý podrápaný a pokousaný. A tak putoval zpátky do karantény, kde se mu dostalo potřebného ošetření. Teď už je z nejhoršího venku, ta nejhůř postižená místa začínají zarůstat a kožíšek se pomaličku lepší. Culík si takový život nezaslouží – je vděčný, hodný a důvěřivý kocourek, který prostě chce někde bydlet. Někam patřit. Potřebuje prostor, svůj vlastní revír, svoji vlastní rodinu a bezpečné zázemí, kam se bude moci vracet ne jako vetřelec, ale jako právoplatný člen rodiny. Rádi bychom mu takový domov našli. Je spokojený, vděčný za svůj vlastní pokojík, za svou vlastní misku, rád se vyhřívá na sluníčku a čeká. Pro Culíka hledáme umístění do domku s možností výběhu ven. Může být jedináček, může k další nedominantní kočičce nebo kocourkovi.
Culík na Facebooku