EDUARD OPUSTIL TENTO SVĚT 12. 8. 2015 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 5 let
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ano, FeLV pozitivní
Podmínky: pouze byt bez možnosti výběhu, ideálně jako jedináček, i k pejskovi
Charakteristika: Eduard je nalezenec, který pochází ze stejné lokality jako Jasněnka. Přišel neznámo odkud, ale zato najisto. Jednoho mrazivého večera v půlce března se cpal do jednoho přízemního bytu, kde se tou dobou svítilo a kde tušil teplo a něco na zub. Tušil správně – vetřel se do přízně kočkomilné paní, která mu poskytla dočasný azyl. Bylo jasné, že domácí prostředí dobře zná, ale přišel o něj asi už před delším časem. Kus zimy určitě strávil venku. Byl hladový, začervený, měl horečku, teklo mu z očí i z nosu a vypadal, že už toho má tak akorát dost. Paní ho vzala na veterinu, nechala pořádně prohlédnout, odčervit, otestovat moč i krev, začala ho léčit a později i nechala vykastrovat. Veškeré hodnoty má v pořádku, včetně ledvin. Je ale bohužel FeLV pozitivní. S venkovním touláním se tedy bude muset rozloučit, při snížené imunitě bude pro Edouška lepší umístění jen v bytě. Od prvního momentu je vzorně čistotný. Prvních několik dnů, kdy si užíval tepla a bezpečí svého azylu, se myl a myl a myl – smýval ze sebe tu špínu z ulice:-) A takhle hodný a spořádaný je pořád. Milý, přátelský, společenský – samotu snáší, ale nerad – s lidmi je radši. To je pak blahem bez sebe a tulí se a vrní. Ve svém dočasném azylu zůstat už nemohl, a tak je tady u nás v Kocourkově. Bude tu čekat na nový domov. Takový, kde už by mohl žít trvale, v teple a bezpečí, se svou rodinou, které bude moci dát najevo svou vděčnost a radost z toho, že už nemusí být bezdomovec.
Eduard na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

28. 7. 2013
Po třech měsících je Edoušek pořád u nás. Je hodný, je trpělivý – ale je tu moc smutný. A to opravdu snažíme - ale je tu opravdu nešťastný. Eduard je individualista, potřebuje prostor pro sebe. A to tady nemá – je nás tu moc, ani „jednolůžáky“ nejsou volné a určitě ještě dlouho nebudou. A na mazlení je tady kočiček taky moc, nestíháme tolik, kolik by všichni si představovali. Krom toho Edouškovi vadí kocourci v sousedních pokojích. V tom vedru nemůžeme mít vše zavřené na pevné dveře, jsou tedy odděleni pouze sítěmi – Eduard má sice čerstvý vzduch, ale moc nadšený z toho není. A pořád čeká, kdy se objevíme. Kdy se bude něco bude dít. Kdy už se něco změní. A pořád nic a stereotyp mu nesvědčí. Je velmi akční, rád si hraje, rád „loví“. U nás dobře vychází s Pastelkou, s tou jsou vysloveně kamarádi. Vyjde i s Mrkvičkou, se kterým si občas při „vycházkách“ do vedlejšího pokoje hraje. Ale dominantnější typy kocourů, jako je třeba Heřmánek nebo Ivan, ty nesnáší, sám je žárlivý a dominantní Potřebuje domov jako sůl. Ideálně jako jedináček, což by velmi ocenil, pokud nebude ponechávám hodně o samotě. Samotář není, ale žárlivec ano. Bude-li mít pozornost svého člověka nebo své rodiny, bude jako jedináček šťastný. Snese i pejska, toho za konkurenci nepovažuje.

15. 1. 2014
Eduard děkuje za dárek v rámci akce Kočičí přání, která skončila 6. 1. 2014. Dostal granule Royal Canin Hair and Skin. „Dredovatí“ mu totiž srst a moc nerad se češe:-(

8. 3. 2014
Na základě e-mailu z 9. 2. 2014, který nám zaslali noví páníčci Mela (Heřmánka) a Muffina (Mrkvičky) jsme se rozhodli nechat naše FIV a FeLV pozitivní svěřence „přetestovat“ v německé laboratoři Laboklin (nové testy zaplatila naše sponzorka). Eduard byl nově testován mezi prvními. Potvrzena byla FeLV pozitivita, ale výsledky FIV vyšly negativní. Netušíme, jak je to možné, ale vzhledem k tomu, že se jedná o renomovanou laboratoř, považujeme nyní Eduarda „pouze“ za FeLV negativního.

23. 6. 2014
Eduard našel konečně nový domov! Po dlouhém čekání Eduard konečně vyrazil do nového domova. Malý krok pro lidstvo, velký krok pro Edíka – a vlastně i pro celý Kocourkov. Edík je jeden z našich služebně nejstarších svěřenců – pobyl si u nás rok a čtvrt. Měl spoustu fanoušků, tak početný fanklub snad dosud žádný náš svěřenec neměl, nicméně místo doma pro něj neměl zatím nikdo. Koncem jara se ale zalíbil mladému páru z Prahy – přijeli se podívat a Eda zřejmě vycítil šanci, protože se předváděl, aportoval a všelijak blbnul… Sympatie byly vzájemné, ale Eda musel ještě počkat, až v novém bytě dokončí rekonstrukci. Ke stěhování tedy došlo až dnes, cesta do nového domova byla, jak už to u Edy bývá, velmi stresující, cestování on nerad. Na místě pak byl trochu ve stresu, a tak se nacpal pod válendu. Ale jak je vidět z prvních zpráv z nového domova, ostych brzy ztratil:-) Za adopci Edouška děkujeme!

12. 8. 2015
Dnes jsme se dozvěděli, že nás Eda navždy opustil. Důvodem byly komplikace způsobené močovými kameny, které ucpávaly močovou trubici. Víme, že v dubnu 2015 Eda podstoupil operativní odstranění močových kamenů, po operaci se zotavil a na dietě prospíval celkem dobře. Bohužel to vydrželo pouhé čtyři měsíce… Páníčci jsou Edovou ztrátou zdrceni, dostali jsme i e-mail s vysvětlením, k čemu přesně došlo (viz níže)… Je nám to moc líto. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (řazeno od nejstarších zpráv po nejnovější)

16. 8. 2015 jsme dostali e-mail a poslední fotografie z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, tak Vám konečně posílám slibovaný email. Nejprve co se nemoci týče: Edík byl po operaci celé 4 měsíce úplně v pořádku, baštil dietu a vypadalo to, že je problém konečně za námi, nicméně předminulý čtvrtek začal být zase divný (schovával se pod postel atd.), následovaly křeče a měl také průjem (dokonce se podělal pod sebe), takže na veterinu jsme jeli s tím, že má nějaké střevní potíže, že možná něco olízl nebo tak (i když vlastně neměl vůbec co olíznout nebo sníst…). Na veterině nám ale řekli, že je zase ucpaný, následoval ultrazvuk, kde mimo nějakého sedimentu v močovém měchýři (kterého prý ale nebylo hodně) objevili také volnou tekutinu v bříšku. Potom ho přispali a zavedli mu katetr, vzali jsme si ho domů a do pátku čekali na výsledky krve, kterou mu vzali. Výsledky byly zhoršené, ale ukázalo se, že ledviny poškozené nejsou, taky říkali, že je anemický. V sobotu jsme jeli na kontrolu, při které mu vyndali katetr (to už baštil a pil) a paní doktorka nám řekla, že v moči vlastně žádné kameny nebyly (pouze trocha sedimentu na ultrazvuku) a dieta tedy funguje dobře. Pověděla nám, že někdy se v močové trubici (už tak zbytnělé a lehce zvlněné po prodělaných zánětech) se tvoří zátky, které jsou buněčného charakteru a nejdou tedy rozrušit třeba jinou dietou. Kdyby se tohle dělo u kočičky, která by neměla Edíkovu diagnózu, poradila by si s tím její imunita (což se právě u Edíka nestalo). Taky nás upozornily na pravděpodobnou recidivu. Po tomhle všem byl Eda zase v pohodě, normálně jedl, srandoval atd. nicméně už po 4 dnech se dostavila další kolika, na veterině opět udělali ultrazvuk a potvrdili, že močový měchýř je přeplněný (velikost grepu) a v bříšku se nalézá volná tekutina (byla tam totiž jiná paní doktorka než minule). Jako řešení viděli opětovné zavedení katetru a poté čekání na další recidivu, s tím, že nic jiného se reálně dělat nedá (teoreticky ještě plastika močové trubice na širší, ale do toho jsme, kvůli špatné prognózy, jít nechtěli). Řekla jsem tedy, že nechceme, aby se takhle trápil a paní doktorka řekla, že by se také přiklonila k eutanazii. V dobu byl Edík v narkóze, kterou měl na vyšetření ultrazvukem, takže vše proběhlo klidně a nic už ho nebolelo. Já pořád nemůžu uvěřit, že se to stalo. Tolik jsme doufali, že po té operaci už to zůstane dobré, ale bohužel to dopadlo jinak. Jediné, co mě alespoň trochu uklidňuje, je skutečnost, že se netrápil, představa, že bych byla třeba v práci nebo přes noc u našich, a Edík by se tam utrápil sám, je příšerná. Tahle ho alespoň už nic nebolelo a byli jsme celou dobu s ním. Věřte mi, že kdyby byla jakákoliv možnost ho zachránit nebo mu alespoň o trošku prodloužit život (ale plnohodnotný a bez bolesti), šla bych do toho! Ale sobecky ho držet při životě, i když by se trápil, jen proto, že bych se s ním nedokázala rozloučit, to bych nemohla. Prožili jsme spolu krásný čas a každá chvíle s ním stála za to. Jsem strašně ráda, že jsme s ním mohli být a nikdy na něj nepřestaneme myslet a vzpomínat, takže vlastně budeme navždycky spolu (jak jsem mu slíbila).
PS: Moc rádi bychom Vás navštívili (pravděpodobně ke konci srpna). Zbylo nám totiž hodně granulek (hills c/d), tak jsme si mysleli, že by se Vám mohly hodit (nebo třeba budete vědět o někom, kdo jimi krmí). Ještě jednou Vám za Edíčka moc děkuji, srdečně pozdravuji Vás i všechny kočičky a přeji hodně štěstí do budoucna, s pozdravem T. J.

9. 12. 2014 jsme e-mail a dvě fotografie Edy v novém domově.
Dobry den, moc se omlouvam, ze jsem takovou dobu nepodala hlaseni (dokoncovani bytu bylo narocnejsi, nez jsem si myslela, a taky v praci toho bylo nad hlavu). Edicek je zlaticko:), posloucha na slovo, jenom by se mazlil a u vseho musi byt:) Pravidelne spolu varime, vyrabeli jsme adventni venec a hlavne miluje penu ve vane:D. Trosku ho rozhodila nova sedacka, to si parkrat drapnul, ale dostal vyhubovani, takze uz toho nechal:). Myslim, ze je na nem uplne videt, jak si lebedi a jak se spokojeny:) Kozisek se mu krasne spravil a po rezavych mistech uz neni ani pamatky. Taky ted, co jme zacali topit, je jeho mistecko nahore na gamatkach, pekne v telicku:D. No je to proste plnohodnotny clen rodiny a nase zlaticko. Jeste jednou se omlouvam ze odmlku, s pozdravem T. J.

29. 7. 2014 jsme dostali další zprávu z nového domova.
Dobrý den, jen podávám hlášení o Edíkovi:-)– vede se mu skvěle, sní všechno, co může, pořád se vyvaluje někde na sluníčku, ale když začne divočit, tak to stojí za to:D Naposledy jsme mu chtěli udělat takový pelíšek z jedné látkové tašky, no, to víte, že se do toho zaplantal a běhal po bytě jak šílený s taškou na zádech:D. Jinak je ale vážně zlatíčko:-) Dokonce vydržel být doma 2 noci úplně sám (nechala jsem mu asi 5 mističek s vodou a fůru granulí a mám takový pocit, že za ty 2 dny přibral aspoň takové kilo:D), jsme moc rádi, že je tady s náma;-) Tak se mějte moc krásně a my se zase někdy ozveme;-) S pozdravem T. J.

13. 7. 2014 jsme e-mailem dostali první fotku z nového domova (viz Edovo fotoalbum).

30. 6. 2014 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, Edík je naprosté zlatíčko, pořád se mazlí, spí pod peřinou, nechá se česat a tak:) Rád kouká z okna, a kdyby mohl, tak by snědl úplně všechno, co mu přijde pod nos:D Je prostě úžasný, pořád je u mě, tulí se a tak:) Všichni jsem se do něj prostě zamilovali;-) a on Vás moc pozdravuje, myslím, že je spokojený. T. J.

24. 6. 2016, den po odjezdu do nového domova, jsme dostali první zprávy.
Dobré ráno:) Edík je naprosto úžasný, když jste odešla, tak to vypadalo, že se rozhodl natrvalo zůstat pod postelí, ale pak jsem na něj zachrastila granulkama a v ten moment byl venku a začal se s náma strašně mazlit, pak byl zase trochu nervozní, než si obhlídnul zbylé pokoje a našel si pozorovací místo pod stojany na oblečení, ale to už ho stačilo jenom zavolat a v tu ránu byl v posteli, co nejvíc se ke mně přitulil a koukal se mnou do počítače:D Pak si zalezl pod peřinu a spal, je to úplné zlatíčko, pořád je u mně, kamkoliv jdu, jde taky, pořád se mazlí a tulí, ideálně si lehne přímo na mě:D Sem tam si zobne granulek a kapsičky, ale mám pocit, že víc ho zajímá zkoumání všeho kolem, teď tady leží vedle mě a přede si, je vážně skvělý:) T. J.