Jdi na obsah Jdi na menu
 


Eliáš

ELIÁŠ NAŠEL NOVÝ DOMOV 27. 9. 2014 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kocour
Narozen: cca duben 2014
Kastrovaný?: ne
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?:
Podmínky:
Eliáš na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

21. 8. 2014
Eliáš se před pár dny vnutil do přízně kočkomilné paní nedaleko jednoho hřbitova u silnice na Kolín – plakal, měl hlad a byl evidentně ztracený. Paní ho vzala k sobě, poptávala se, jestli někomu nepatří, ale majitel se (dle očekávání) nenašel – pravděpodobně cestou do Kolína nebo z Kolína někomu vypadla z auta krabice s nechtěnými koťaty – nálezkyně uvedla, že na silnici našla už jedno kotě přejeté a jedno pobíhalo v okolí hřbitova – to se bohužel už nenašlo. Eliáš je tedy klikař, jako jediný to vzal za správný konec… 19. 8. 2014 byl předán do našeho depozita. Zatím je v karanténě, ale vypadá celkem zdravě, snad kromě silného začervení a zarudlého ouška – na to se bude asi muset podívat pan doktor, možná se jedná „jen“ o svrab, možná už je v oušku i zánět.

27. 9. 2014
Eliáš měl štěstí, nová rodina si ho zamluvila, ještě když byl v léčení. Dnes odcestoval do nového domova, cesta trvala asi deset minut:-) Jen takový kousek od nás teď Eliáš bydlí. Nebylo to úplně podle plánu, doufali jsme, že do nového domova pojede po kompletní vakcinaci. Reakce na očkování ale byla velmi prudká, museli jsme proto očkování přerušit. Nyní musí Eliáš na nové očkování nějakou dobu počkat. A protože je zamluven, je škoda, aby čekal u nás. S novými majiteli jsme se dohodli, že do kastrace bude Eliáš tak jako tak pouze „bytový“. V novém domově se mu moc líbí, takže mu to určitě psychicky i fyzicky prospěje. Teď aby takový příliv energie zvládla i jeho nová rodina:-) 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

3. 1. 2018 jsme dostali další mms z nového domova s tímto textem:
Hezký večer, posílám pár fotek Eliáška. Byl mírně naštvaný, jak jsem před něj strkala telefon. Ale jen mírně. On je hrozný miláček. Vždyť to byla láska na první pohled.

5. 2. 2017 jsme na Facebooku našli další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

13. 12. 2015 jsme na Facebooku našli fotografii z nového domova s tímto textem:
Zdravím. Ten blažený výraz:-) Tentokrát z druhé strany linky. To je věrný asistent!!

5. 12. 2015 jsme na Facebooku našli fotografii z nového domova s tímto textem:
Nejdřív bašta z okrájeného masa na řízky a pak paničce asistovat při úklidu v kuchyni:-)

8. 10. 2015 jsme na Facebooku našli fotografie z nového domova s tímto vzkazem:
Zdravim. Fotky naseho rysa. Ted jsem ho vycvakla, takze fotky z blbeho osvetleni.

29. 1. 2015 jsme na Facebooku našli fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

11. 12. 2014 jsme na Facebooku našli další fotografie a vzkaz z nového domova.
Zdravím. Jak jdou kluci do postele, šup a jde s nima chrnět i tenhle puberťák. Dneska teda Elzu proháněl. Až už jsem si říkala, že snad zasáhnu. Normálně to nedělám. Říkám si, že to si stejně musí oni udělat nějaký pořádek mezi sebou. Ale my byli nahoře a dole z kuchyně takový Elzy řev. Přitom kupodivu chtěla jít ven a za chvíli už zase hypnotizovala dveře, že chce dovnitř. No, jak jste psala, musí asi vycítit, že to jsou jen nějaké pubertální výjevy. A ač jí dávají zabrat, tak zároveň se necítí nijak ohrožená. Eliášek je super puberťák. Svoje lovecké pudy si zkouší na nás. Ráno, jak slyší, že jsem vzhůru, zavrká a letí do postele. No a běda, jak někdo hne nohou. Okamžitě po ní Eliáš startuje. A dneska ráno obzvlášť perlil. To jsem říkala, že být větší, tak tu asi už všichni ležíme s prokousnutým hrdlem. No, vždyť jsou to malé šelmy. Ale je to strašný zlatíčko. Má taky přezdívku Holoubek. On tak jako někdy zavrká, když nás vítá nebo něco chce. Já jsem tak ráda, že ho máme.

15. 11. 2014 jsme na Facebooku našli další fotografie a vzkaz z nového domova.
Zdravím. No, paní Cetlová, Eliáš teda jede. Která perlorodka ho přivedla na svět, protože on je opravdu perla a perlí neustále. Když jste varovala před jeho energií, tak to jste ještě spíš ubírala oproti skutečnosti. To je neuvěřitelný. A to se nějak rozjíždí víc a víc. A co děla: Víte jak jsem Vám psala, jak musí asistovat u všeho. Že nás pozoruje i při koupání. Tak víte co dělá? Když jdu do koupelny k umyvadlu a déle se tam zdržím, tak on skočí do vany(prázdný teda) a začne se mýt. On nás v tomhle musí snad napodobovat nebo co! Už několik dní, jak se zdržuju v koupelně – šup do vany a začne se tam mýt. Jednou mi tam skočil, když jsem se chtěla jít koupat. Olízal se kolem dokola a pak seděl a koukal na mě. Já mu říkám, počkej já si jdu napouštět vanu, to vystřelíš, jak začne téct voda. A pustila jsem z kohoutku vodu. Čekala jsem úprk, ale ten se neděl. On si s tím proudem začal tlapičkou hrát. A co provádí s Elzou? To se nedá ani pořádně napsat. Nad tím jen kroutím hlavou. Musím říct, že to nechápu. Z našeho pohledu jí dává teda zabrat. Dřív ji škádlil – číhal opodál, lítal za ní, z jejího vrčení si nic nedělal. Teď po ní, řeklo by se, chvílema vyloženě jde. Elza vrčí, oba sekají ocasama, jak by se Elza hnula, tak Eliáš okamžitě jde packama jakože po ní, ale přitom ne ve zlém. Elza to zabalí, chce odběhnout, on jak její stín okamžitě s ní. Tak se zase zastaví, Elza vrčí, mručí. Eliáš v těhlech situacích jak může, vyhledává, aby byl výš než ona. To by se muselo vidět. Je to celé takové pro mě zvláštní. Protože na něm je vidět, že to nedělá s nějakým zlým úmyslem. A co nechápu je, že Elza je přitom normálně v pohodě. Není nijak uražená, chce tu doma být, neschovává se před Eliáškem, nevyhýbá se mu, že by se ho třeba bála, k miskám běží spolu… Ono jim to funguje a co má znamenat ta jejich občasná „konfrontace“, po které pak následuje zase to fungování, to je pro mě otazník… Ale hlavní, že to funguje. Když ho chytne ta jeho prdlost, tak chytne do tlamičky, co má po ruce a lítá z ložnice ke koupelně a zase zpátky. Ale to je jak když cválá kůň. Tchán se nedávno divil, co tu v půl jedenácté večer děláme. Ložnici mají tchánovci pod naším obývákem. Ale my byli všichni už v postelích. To jen Eliášek dával průchod svému elánu. Já to jednou zažila, byla jsem u tchánovců, a to by člověk nevěřil, jaký kravál dokáže v dolním patře udělat o patro výš po podlaze lítající kočka. Koupila jsem mu vitamíny na srst, zatím je měl třikrát. Je to takový prášek, ale zamíchaný do žrádla, to slupne jak fík. Uvidím, jestli to bude nějak znát. Pošlu fotky, jak je ve vaně. Akorát jak byla už tma, tak při tom světle úsporných žárovek stojí to osvětlení za nic. Pak fotky, jak se nacpal do hračky kluků – papírového autobusu.

11. 10. 2014 jsme na Facebooku našli fotografie z nového domova a tento vzkaz:
Všechno v pohodě. Na to, jak první den Eliáš lezl, kam se dalo všema směrama, tak teď, jak se vyřádí na zemi, tak víte, že už ho ani nenapadne lézt tam, kam lezl ten první den? Já bych řekla, že na zemi se tak vyblbne, lítání po schodech, když jde za mnou, že ještě někam lézt extra už nemá zájem. Má rád teda ten šicí stroj. Tam i Bertík lehával. Tak tam rád lehává i Eliáš. Jinak sebou praští, kde se dá a kde se zdržujeme my. A když si chce opravdu dáchnout, tak to leze do jednoho místa, kde je pro lidi blbý přístup. Nahoře za tím úzkým zábradlím. Tam je z odpočívadla ta kostka se vchodem (tu tyč s plackou nahoře tenkrát přerazil Bertíkův druhý noční nájezd ) a na té kostce je kytky, takže je to i kryté. Tak tam si zalézá, když si chce opravdu schrupnout. Teď tu akorát kolem mě lítá a honí malou černou myšku s rolničkou. Nějak se rozbujařil při česání. Pročesávala jsem mu háro a on to někdy bere jako hru a chytá ho mírný rapl. Je to opravdu zlatíčko. Já byla od minulého úterý na neschopence a pak plynně přešla do ošetřovačky na staršího M. Takže si Eliáška doma užívám. Je to takový asistent. Když se někdo koupe, tak si často lehává na zem nebo vyskočí na koš na prádlo a kouká, co kdo v té vaně dělá. Nedávno jsem stála večer u umyvadla a on šup, vyskočil na ručníky na stojanu vedle umyvadla a koukal, co dělám. A krásné bylo, že jsem si včera brnkala něco na piáno a on přišel ze shora po schodech, tam prolez skrz zábradlí nahoru na piáno, tam si lehnul a koukal. Kdyby třeba přišel a lehnul si na zem, tak to tak nevyzní, ale jak se uvelebil na vršku piána a poslouchal, to bylo dobrý. Jinak papouška nechává na pokoji. Jen když ho někdy chytne opravdu prdlý rapl, tak pak reaguje na všechno, co se pohne, tak to pak kouká i po papouškovi. Ale jinak už ho vzal na vědomí a nereší. No a s Elzou taky dobrý. To je naopak první kočka – kocour před kterým se má naopak Elza mírně na pozoru…