† Fešák K4 (Fanoušek)
FEŠÁK OPUSTIL TENTO SVĚT 13. 2. 2016 (podrobnosti níže).
ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: 3 roky
Kastrovaný?: ne
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?:
Podmínky:
CHRONOLOGICKY
16. 3. 2015
Kočičky s pracovními názvy K1–K6 jsme převzali do péče 15. 3. 2015. Všechny kočičky pocházejí z množírny v Kroměříži a jsou v hrozném stavu. Kočičky jsme přebírali od „zprostředkovatele“, o celé kauze tedy víme také pouze zprostředkovaně – na místě jsme osobně nebyli, a tak se k celé záležitosti nechceme vyjadřovat, ani ji jinak komentovat. Pro zájemce je ale shrnutí k dispozici na Facebooku (jedná se o náš účet organizace Kočky bez hranic). Ke celé záležitosti se tedy vyjadřovat nechceme, neb nejsme očití svědkové, ke stavu přijatých kočiček se ale vyjádřit můžeme – je to hrůza. Všechny kočičky jsou nekastrované, vyzáblé, nemocné, strašlivě zapáchají. Jsou ve stresu a velmi se bojí, nežerou. Nejsou zvyklé na kočičí záchod, takže vykonávají potřebu tam, kde zrovna musí – u množitelky se údajně používaly pro tyto účely noviny. Popravdě, když jsme je včera přebírali, domnívali jsme se, že minimálně dvěma už nebude pomoci a budeme muset přistoupit k milosrdné eutanázii. Nicméně po prohlídce na veterině jsme se po domluvě s panem doktorem rozhodli dát šanci všem, takže jsme se vrátili v kompletní sestavě:-) Kocourek s pracovním jménem K4 je na tom stejně jako ostatní – plný parazitů, vnitřních i vnějších, v uších nánosy svrabu. Zvětšené uzliny, těžká rýma, chlamydioza… Dnes byl kocourek poprvé odčerven pastou, injekčně mu byla podána antibiotika. Ve čtvrtek nás čeká další kontrola na veterině, snad do té doby aspoň něco sní…
18. 3. 2015
Včera jsme kočičky z Kroměříže konečně pojmenovali. K4 se od nynějška jmenuje Fešák.
22. 3. 2015
Až dnes jsem se dostali k aktualizaci po avizované čtvrteční návštěvě veteriny… I Fešákovi byla ve čtvrtek ostříhána srst a moc se mu ulevilo. Zbavil se i svrabu, uši má vyčištěné. Bere antibiotika, má rýmu, ale zdaleka ne takovou jako Kamila, Knoflík nebo Korálek. Sám jí, a že mu chutná… Naučil se používat toaletu. Snad brzy bude fit a bude se moci ucházet o nový domov, ten by mu velmi prospěl. Zatím je bázlivý.
1. 4. 2015
Fešák udělal ne krok, ale skok k lepšímu! Všechno si nechal projít hlavou a rozhodl se, že bude mazlík a pohodář. Pořád je z něj cítit velký ostych a strach ze všeho nového, ale když se objevíme, vyvalí bříško a nechá se mazlit… Zřejmě e snaží dohnat všechno, o co v dosavadním životě přišel:-) Pomalu se nechá i chovat. Cizích lidí se zatím bojí, ale po čase si dá taky říct – musí se na něj pomalu. Po zdravotní stránce je na tom natolik dobře, že už nemusel být v karanténní kleci a mohl se pohybovat volně po pokoji. Ale měl z otevřeného prostoru strach – pořád se někam ukrýval. Takže jsme ho přemístili zpátky do klece – cítí se tam lépe. Sedí a pozoruje vše, co se šustne. Otevřených dveří si nevšímá, žije prostě v té kleci. Na prostor si musí zvykat pomalu. Ale to už může v novém domově. Jakmile Fešák dobere antibiotika, pojede bydlet. Je už zamluvený a jeho rodina na něj čeká…
12. 4. 2015
Fešák dobral antibiotika a úspěšně prošel „výstupní“ kontrolou u veterináře, takže dnes odjel do nového domova. Nebylo to úplně jednoduché – první předjednané umístění, ke kterému mělo dojít v sobotu 11. 4. 2015, se nakonec nekonalo – na místě totiž bylo všechno jinak, než bylo domluveno, a tak jsme Fešáka odvezli zpátky do depozita. Hned v neděli se ale na Fešáka přijeli podívat další zájemci – rodina ověřená, osvědčená a zkušená, tedy ideální:-) Takže Fešák hned odjel s novými páníčky. Zatím víme, že je schovaný – aby taky ne. Poprvé za celý svůj život opustil své kumpány a vyrazil do světa sám. Nové je pro něj všechno. Bydlet teď bude v Praze, v prostorném bytě, s prima páníčky a jejich čtyřčlennou domácí kočičí smečkou. Snad Fešáka přijmou… za prima domov pro Fešáka velmi děkujeme!
29. 11. 2015
K Fanouškovi se přistěhovala naše Nugetka.
13. 2. 2016
Dnes jsme dostali smutnou zprávu – v novém domově Fanoušek dnes zemřel. Příčinou bylo celkové selhání organismu, patrně v důsledku FIP…
Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)
13. 2. 2016 jsme na Facebooku našli poslední Fanouškovu fotografii (viz fotoalbum).
31. 1. 2016 jsme dostali mms z nového domova (viz Nugetčino fotoalbum).
19. 12. 2015 jsme na Facebooku našli fotografii z nového domova (viz fotoalbum).
18. 12. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova. Text e-mailu je k dispozici na Nugetčině profilu.
7. 12. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova (text e-mailu a fotografie jsou k dispozici na Nugetčině profilu).
3. 12. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova (text e-mailu je k dispozici na Nugetčině profilu, fotografie jsou součástí Fešákova fotoalba).
26. 11. 2015 jsme dostali e-mail a video (video1 a video2) z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, připravujeme se na zítřejší návštěvu a tam mě napadlo, že bych Vám mohla natočit Fandu, abyste viděla, jak teď vypadá. První video se ne úplně vydařilo, protože mě Fanda pronásledoval, kam jsem se pohnula, takže se těžko točil (ale zase je max roztomilý) a na druhém už je krásně vidět. Tak zítra se těšíme nashledanou:-) K.
4. 6. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den Laďko, četla jsem na FB, že jste měla těžké chvíle, tak jsem si říkala, že Vám nafotím France Josefa, abyste se trochu potěšila. Situace se u nás celkem stabilizovala. Fanda si chce hrát s každým, ale jediný, kdo se s ním je ochotný rvát, je Bubíš. Ale zbytek ho akceptoval a hlavně Fanda pochopil, že na jeho útoky není nikdo zvědavý, a když se na něj vrčí, tak přestane. Jinak je to žvýkačka, pořád se na nás lepí, a když se někam zavřu do pokoje, tak žalostně brečí. A že je postelová kočka, to je snad úplně jasné. Jediné, co nás trápí, je jeho vytrvalý průjem, má ho už ve vlnách asi měsíc. Občas se to lepší, ale teď z něho jde zas voda, takže ho v neděli bereme k Srbovi na kliniku. Probiotická pasta pomohla na chvíli, ale už ji nemáme, tak jsme zpět na začátku. Takže vyfotit Fandu lze docela těžko, je stále v pohybu a hraje si, ale o to vypadá směšněji. Bohužel se mi ho ještě nepodařilo vyfotit, když má totálního rapla, protože to foťák nestíhá. S Davidem jsme se shodli, že tak veselou a šťastnou kočku jsme ještě neviděli a že se na něj člověk vážně nemůže zlobit. Tak ať je líp:-) K.
20. 5. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, Laďko, tak posílám udpate z kočičí domácnosti. Franc Josef se ukázal jako násilník a malý agresor. Pořád někoho mlátí. Naposledy packami Bubíše, kterého jsem slyšela poprvé vřískat. A taky Žofku a Tinu. Tina na něj radši dobředu vříská, aby se nepřibližoval, a Žofka vrčí. Každopádně si ho ale kontrolují, takže moc klidu nemají. Jediná naše von Mája nic neřeší. Jo, a někdo nám začal čůrat na koberec, asi jako odplata… Je nám jen divné, že mu nikdo nenatáhne. Jestli si myslí, že je to kotě? Je teda fakt, že Fanda má jaderný pohon a pořád, ale vážně pořád si s něčím hraje… třeba s hranou koberce, je to fuk (a hodiny!). A samozřejmě nejradši honí kočky, protože ty utíkají, což je největší zábava. Ale už měl 2 x takovou tu oční páku s Bubišem – kdo je z nich pánem… a Bubíš vždy vyšel vítězně a Fanda se vztekal. A to prosím Bubíš je v tomto ohledu vždy poražen Žofkou. A kolikrát jsem Žofku viděla zpohlavkovat Tinu, když Tina něco provedla. Ale Fanda nic, jemu vše projde… David tvrdí, že Fanda je určitě mentálně zaostalý, a proto ho neusměrní… no, nevím, mě zas tak úplně tupý nepřijde… řekla bych, že Myšák měl v té makovičce tedy prázdněji:-). A že by tam tomu teda šéfoval, to se mi taky nezdá. Nicméně, jak vidíte podle fotek, tak David se stal Fanouškovým miláčkem. Spí s ním a to tak, že mu leze pod peřinu a David se bojí, že ho zalehne. Prý zrovna dnes se probudil a spal na Fanoušovi, tak kontroloval, jestli dýchá, ale Fanouš v pohodě chrněl:-) No, představovali jsme si to trošku jinak – jakože chudinka, bojácný, co nepoznal nic hezkého… jo, ten nás převez, vřiskal:-) Ale zase aby to nevypadalo tak černě – když je nehoní, tak jsou schopni žrát hned vedle něj, chodit normálně vedle něj, přeskakovat ho, když překáží a tak. Takže odstup jako takový už nemají (viz foto). No tak to je od nás zatím všechno. Koukám, že koťata zdárně rostou, Amy vypadá čím dál tím krásnější. A teda neřekla bych, že koťata budou úplně čistokrevné peršanky, ale třeba se mýlím:-) Mějte se fajn a při nějakém progresu zas napíšu:-) K.
5. 5. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova.
Dobrý den, Laďko, podávám hlášení po delší době. Moc se toho totiž nestalo. Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že Fanouškovi nemůžou být 3 roky. Chová se vážně jak kotě. Kočky ho tedy zrovna v lásce nemají. Může si za to sám, protože když má rapla, a to je dost často, tak na ně skáče, honí je a vůbec je nerespektuje. Pořád jsme čekali, že dostane pořádný nářez a pochopí, ale kočky se k ničemu nemají. Vrčení, syčení, to ano, ale jinak žádná akce. Radši odejdou. Skáče i na Žofku, tak jsme si říkali, že ta mu dá, co proto, ale nic… Jo a Fanoušek je můj ocásek. Kam se hnu, tak jde se mnou. Upnul se na mě, malý křikloun. Radost z toho teda nemám, ale asi nemám na výběr. Každopádně je vážně sladký a roztomilý, zcela bezelstný. Tak snad si časem kočky zvyknou úplně a doufáme, že si s ním začne někdo i hrát. Jo a začíná zarůstat, takže i líp vypadá:-) Tak to je od nás zatím vše. Mějte se a kočkám zdar! K.
27. 4. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, Laďko, tak jak jste poznala z předmětu, tak už jsme mu našli jméno. Celým jménem je František Josef I. Manžel na něj kouká a říká – no, se podívej, ty licousy, to je celej císařpán! No a bylo jasno. Já mu tedy říkám Fanoušku:-) Jinak teda u nás doma probíhá masakr. Z Fanouška se stal kocourek na jaderný pohon. Cokoliv je hračka, kdokoliv je hračka a pořád. Věkově tak 5 měsíců. Takže Tina z něj má hysterické záchvaty. Ona už začala od začátku, vždycky k němu přišla a začala na něj syčet a ječet… Fanoušek vždycky uhýbal. No a v sobotu zase syčela, on radši odcházel a pak na nej několikrát pípla. Nevím, co mu řekla, ale Fanoušek se otočil a 3 x jí natáhl. Ona začala utíkat a on za ní. No a od té doby si myslí, že Tina, když utíká, tak si chce hrát. Takže je doma strašný řev. S Žofkou to není o moc lepší. Když se potkají, tak většinou v pohodě, očuchají čumáčky a jdou. Ale když Žofka má hračku, tak Fanoušek letí a tu hračku jí sebere. Bez ohledu na to, jestli Žofka vrčí, nebo ne. No respect!… Kupodivu Mája ho neřeší, jen když na ní hrkne, tak zasyčí, ale jinak kolem něj chodí v pohodě. Bubíš se mu radši vyhýbá, ale je jediný, který, když na něj Fanda skočí, tak nic neudělá, jen popoběhne. My doufáme, že se to časem nějak usadí. Hlavně s Tinou… a to zrovna Tina je kočka, která je k neutahání a pořád by se honila a taky bohužel největší stresák. David chodí a lamentuje, co jsme jim to udělali… no ale kdo mohl tušit, že je to kočka na raketový pohon bez respektu?:-):-) Jinak je tedy extrémně sladký, chodí na zavolání a pořád se motá pod nohama. Posílám foto, kde už zjistil výhody naší sedačky – lehnu se, přikryju a mám ho tam:-) Jo, děkuju za ty odkazy na pasty a granule… jsou super, ale drahota to teda je! Tak nám držte palce:-) K.
24. 4. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, posílám fotku panáčka a Bubíše po ránu. S Bubíšem se potřebují jen otrkat, on se ho Bubo bojí, ale nijak na něj nesyčí (vlastně jeho jsem vrčet ani syčet v životě neslyšela… jestli to vůbec umí:-)). Tina s Žofkou ho pořád zkoumají, nedá jim spát. Naší „von“ Májince je myslím totálně volnej. Pořád jsme pro něj nevymysleli jméno. Já si totiž nejsem schopná zapamatovat Fešák a pořád mu říkám Frajer… tak aby mi tu nezůstalo:-) K.
23. 4. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, Laďko, tak novinky – panáček už vylézá, jakmile se objevím a zavolám ho. Hrozně by se mazlil a hrál. Hračička je teda parádní. Hrozně vtipný, co předvádí, stojí fakt za to. Docela mě dostalo, že je menší než naše bonsai Tina. Když je srovnám, tak on je teda pěkně podtržený, a to je kocour. Seznámení s kočkami se také posunulo. Už jsou ve fázi, kdy si očichávají čumáčky. On by se teda hrozně kamarádil, ale z druhé strany je to ještě dost rezervované. Nicméně žádné rvačky nenastaly, jen klasické vrčení od Žofky, jakožto kápa a občasné hysterické syčení od Tiny, která to dělá ze začátku proto, aby si o ní nová kočka nemyslela, že je nějaký otloukánek (což je:-)). Ale dneska jsem koukala, že si očichal čumáky se všemi. Takže je to na dobré cestě. Už se odvážil prozkoumat půlku bytu. Na druhou ještě sbírá odvahu. Jinak se profiluje jako hrozně přátelský a hravý kocour. Davidovi zatím moc nevěří, ale to se taky poddá. Jinak jsem z Davida vytáhla, že se mu hrozně líbil, takže proto souhlasil, že si ho vezmeme. On má rád takové ty mírně tupoučké, přátelské kocoury. Tak třeba z nich nakonec bude zas pán a jeho kocour, jak to bylo s Myšákem. Tak to zatím vše. Chtěla jsem Vás poprosit, mohla byste mi zaslat ty jména těch granulí bez obilí a vitaminových past? Moc děkuju, K.
20. 4. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, Laďko, tak už něco zajímavějšího. Mazlík konečně začíná trochu vylézat. Tedy pokud je zavřeno a jsem v pokoji jen já. Dnes jsem tu zkusila pracovat a musím říct, že byl až otravný, jak se pořád chtěl mazlit:-). Začíná se profilovat jako domácí jedináček. Kam se vrtnu, tak za mnou jde. Před ostatníma kočkama se schovává, na Žofii dokonce vrčí. Nevím, čím to je, že by z ní cítil šéfa? Na ostatní aspoň nevrčí. Teď jsem mu sem pustila kočky, abych chvilku mohla pracovat. V příloze konečně zasílám nějaké fotky:-). Už trochu zarůstá. Což je dobře, protože se schovává do těch nejledovějších koutů… a bohužel toto je zrovna nejstudenější pokoj:-( Teď si aspoň našel flek u topení, tak když topí, tak se aspoň ohřeje… Naše kočky se na něj jdou vždycky jen podívat a pak zas odejdou… no, taky když je asi pořád zalezlý… takže pokud bude ochotný se socializovat, tak snad nebude problém. K.
17. 4. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, Laďko, tak Fešák konečně začal jíst. Včera i dnes zdlábnul granule a pije taky dostatečně. Takže hlady nám neumře:-)… Socializace s kočkami neprobíhá, protože je většinu času za skříní (pouštím je tam, jen když jsem doma), a oni ho tam dokonce nenašly!! Což se nedivím, my ho tam 2 dny taky nemohli najít. Každopádně když je náhodou na okně, tak neuteče, nechá se hladit a stává se z něho totální nedohlazený maniak, začíná mi silně připomínat Tinu. Jednou ho vlastně Tina našla na okně, přišla k němu, očuchala ho a zase odešla, žádné drama se nekonalo. Dokonce ani žádný nesouhlasný zvuk… Tak to je zatím vše a myslím, že stav se na delší čas asi nezmění. Ještě ho nechám pár dní zavřeného v pokoji a pak asi nechám otevřené dveře, aby se konečně taky všichni potkali… K.
14. 4. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, Laďko, takže update z nového domova – no, veskrze žádný. Nacpaný pod skříní, nežere. Jestli pije, nevíme, jestli chodí na záchod, taky ne. Tak jsme mu tam včera večer zavřeli a nepustili kočky a uvidíme večer, jestli bude záchod použitý. Do té doby tam totiž okamžitě chodili ostatní kočky, jak se k němu otevřely dveře. Asi nějaký reflex či co:-). Takže zaseklý je hezky, to jo. A podezírám ho, že v záchůdku spí, když je tam sám. Ještě den a bude to nejzarputilejší kočka, co jsme měli. Anežka vydržela 2 dny nejíst, pak mi prokousla ruku, uvařila jsem jí rybičku a bylo to v cajku:-) Tina sice pod postelemi žila půl roku, ale žrala, s kočkama se kamarádila, a courala po bytě a věděli jsme o ní. Zbytek přírůstků byl evidentně vyloženě pohodářský:-) No, tak nám držte palce, ať si to v té hlavičce přechroupá dřív, než pojde hlady a žízní… A až fáze schovávání přestane, pak nastane fáze seznamování s kočkami, takže to může být také zajímavé… Amy už to má za sebou. Doufám, že to je vše v pohodě. D. říkal, že Amy hladil, že prý k němu přišla a chtěla hladit. Koukala jsem, že koťata jsou zajímavě zbarvená. No, uvidíme, co z nich vyroste. Takže tak, zatím se mějte.
12. 4. 2015, ještě v den umístění, jsme dostali první e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, slíbila jsem zaslat postup asociace Frajera v naší smečce, ale zatím bohužel není moc o čem psát. Když jsme ho přivezli v přepravce a položili do předsíně, tak přišla zkušeně Žofka a Tina a očuchali přepravku. Frajer vrčel, ale to bylo tak všechno. Pak jsme ho vypustili v pracovně, a tím to asi skončilo. Jak zasílám foto, nejdřív se nám nacpal do pořadače. No a potom si našel 10-ti centimetrovou škvíru za skříněmi, tam se nastěhoval a do teď tam je, ani se nehne. Chvilku mu dělala společnost Tinka, kterou zajímá asi nejvíc. Ale ona je taková přátelská, zvyklá z útulku. Žofka to bere se stoickým klidem a neřeší a zbytek snad ani neví, že tam je. No doufáme, že zpoza té skříně někdy vyleze. Jidlo, pití, záchůdek má hned tam, takže je to na něm. Zítra je D. skoro celý den doma, tak snad se to někam posune. To tedy nevím, jak by to dal v té domácnosti, kam jste ho předtím vezla. K.
