FIFI NAŠLA NOVÝ DOMOV 18. 1. 2014 (více informací níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kočka
Věk: cca 1 rok
Kastrovaná?: ano
Očkovaná?: ano
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ne
Podmínky: ideálně jako jedináček, snese se i s nedominantním kocourkem či kočičkou
Charakteristika:  Dvě roční sestřičky Fifi a Sisi adoptovala začátkem října z jiného útulku paní z Prahy, jejich fotky jí naprosto učarovaly. Kočičky přišly do prvního útulku z rodiny, kde žily od kotěcího věku, rodina se jich však musela urychleně zbavit, prý kvůli alergii dítěte. Ztráta rodiny a přesun do útulku mezi ostatní kočky byl pro ně ale evidentně naprostý šok. Paní je přebírala vystresované, zmatené, v křeči. Bohužel ještě i dlouho potom se situace nelepšila, kočičky si nezvykly, nespolupracovaly. Nakonec tedy skončily u nás, kde byly izolovány na samostatném pokoji, protože přítomnost dalších zvířat je velmi stresovala. Byly na tom velmi špatně, přišlo intenzivní zvracení, průjmy, oteklá střeva a žaludky. Nespolupracovaly, nejedly, v křeči stažené krky, takže bylo nutno jezdit na injekce. Časově proto byla léčba velmi náročná, ale nyní jsou obě v pořádku, Sisi už našla nový domov. Fifi je na rozdíl od své sestřičky ještě o něco citlivější povaha, změny bude snášet těžko i do budoucna, s tím je potřeba počítat. Když si ale zvykne, je to velmi hodná a milá kočička. Kvůli probíhající epidemii panleukopenie byly odděleny v samostatném pokojíčku, takže testování jejich vztahu k ostatním kočičkám mohlo probíhat až poté, co jsme epidemii zažehnali a všechna zvířata byla naočkována. Fifi se k ostatním kočičkám chová rezervovaně, občas zasyčí, drží se stranou, ale na nedominantní kočičku či kocourka by si zvykla. Ideálně by ale měla svou rodinu jen sama pro sebe. Fifi je zdravá, klidná a smířená, ale u nás není šťastná – ráda by našla nový domov.
Fifi na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

20. 10. 2013 
Dvě roční sestřičky Fifi a Sisi adoptovala začátkem října z jiného útulku paní z Prahy, jejich fotky jí naprosto učarovaly. Kočičky přišly do prvního útulku z rodiny, kde žily od kotěcího věku, rodina se jich však musela urychleně zbavit, prý kvůli alergii dítěte. Ztráta rodiny a přesun do útulku mezi ostatní kočky byl pro ně ale evidentně naprostý šok. Paní je přebírala vystresované, zmatené, v křeči. Bohužel ještě i dlouho potom se situace nelepšila. Po pár dnech apatie a půstu přišlo intenzivní zvracení, průjmy, oteklá střeva a žaludky. Během prvního týdne byly kočičky 4 x na odborném ošetření na veterině, jinak by to nezvládly. Nespolupracovaly, nejedly, v křeči stažené krky, takže bylo nutno jezdit na injekce. Časově proto byla léčba velmi náročná. Krom toho, paní už doma 4 vlastní kočky má, bála se přenosu infekce. Fifi a Sisi sice byly izolované od ostatních, ale i tak tu určité nebepečí hrozilo. Přestože obě kočičky byly drženy odděleně od ostatních kočiček v domácnosti (zavřené dveře), reagovaly prý na jakékoliv pohyby ostatních kočiček za dveřmi velmi negativně. Bály se, stresem se točily v kruhu, vrčely, hučely. Bylo jasné, že za těchto podmínek se dají dohromady jen těžko. A že v rodině, kde už nějaké kočičky jsou, nemají šanci být šťastné. A tak se jejich nová majitelka nakonec rozhodla je svěřit nám na doléčení, protože máme více času. Uvolnili jsme pro ně narychlo vlastní pokojík, odkud žádné jiné kočky nevidí. Není to žádný luxus, ale pomohlo to. Postupně jsme mohli přejít na léčbu i doma, podávat léky už se nám daří a jejich stav se rychle zlepšuje. Jsou ještě hubené, ale jedí samy. Psychicky je to pořád bída. Jsou smutné, zmatené, občas pláčou. Ale nás vzaly na milost, jsou kontaktní, milé a občas už se mají chuť mazlit. Nevíme, zda by si časem na jiné kočky zvykly. Zatím nemáme odvahu to zkoušet, přeci jen v takové kondici ještě nejsou. Raději se jim pokusíme najít takový domov, kde by byly ideálně samy dvě spolu. Naopak děti jsou vítány, jsou tak zvyklé. Nikdy, ani v té největší křeči, kdy jsme do nich léky musely dostávat opravdu přes jejich velký odpor, nevytáhly drápky, nesnažily se seknout, natož kousnout. Výběh nedoporučujeme, odmala byly jen v bytě.

5. 12. 2013
Fifi hledá nový domov.

15. 1. 2014
Fifi děkuje za dárek v rámci akce Kočičí přání, která skončila 6. 1. 2014. Dostala kapsičky Athena.

18. 1. 2014
Fifi našla nový domov. Po třech měsících v útulku se konečně dočkala. A vypadá to, že to čekání stálo za to. Bude teď bydlet v rodinném domku v městečku kousek Prahy jako kočičí jedináček v rodině se dvěma dětmi, což jí bude vyhovovat, tak byla dříve zvyklá. Konečně bude mít zase svoji rodinu. Za její adopci moc děkujeme. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA

12. 11. 2014 jsme dostali e-mail a fotografii z nového domova.
Dobry den, po dlhsej dobe sa ozyvam s par informaciami o Fifi. Dnes sme boli zrovna na ockovani, tak som si spomenula, zeby som mala napisat. Kocicke sa dari dobre, naucila sa chodit von, ale je bojazliva a opatrna, takze vetsinu casu sa drzi v okoli nasho domu a chodi sa pravidelne domov hlasit:) Pred casom sme sa chceli ujat jedneho kocura, ale Fifi sa urazila, zaliezla do podkrovia, odkial cely den nezisla a nechcela zrat, tak sme myslienky na dalsiu kocku v domacnosti zavrhli. V prilohe posielam este foto a casom sa snad znovu ozveme. S pozdravom J. S.

16. 2. 2014 jsme dostali e-mail a první fotku z nového domova.
Dobrý deň, ospravedlňujeme sa, že sme nenapísali, ale máme trošku zhon. Fifi si zvykla perfektne (voláme ju aj Fífa). Akoby tu s nami bola odjakživa. Trochu zlobí s tým chodením po kuchyňskej linke, ale už to značne obmedzila. Začíná sa hodne zaujímať o to čo sa deje vonku. Tak som zvedavá, či keď bude teplo bude s nami chodiť na zahradu. Má veľmi dobrý vzťah k deťom (naša predošlá kočička pred deťmi radšej utekala). Nechá sa od Julianky i Matesa hladkať a od Julianky aj nosiť na rukách. V prílohe posielam aj foto. Zatiaľ sa majte pekne a ešte raz dík za dobrou kočičku. S pozdravom, J. Š.

20. 1. 2014 jsme dostali e-mail z nového domova.
Dobrý deň, myslím, že kočička ja v poriadku a zvykla si rýchlo. V tú sobotu, keď sme prišli, tak to tu celé preskúmala a očuchala a usídlila sa na schodoch do podkrovia, kde strávila zbytok dňa. Ešte moc nechcela byť medzi nami. Večer zožrala kapsičku a v noci použila i toaletu, takže v tomto ok. Včera už párkrát zišla sama od seba k nám dole a pobudla tu s nami chvíľu a večer tu už bola s nami stále. Žerie, aj keď si to chodí zjesť na viackrát. A dnes je od rána s nami tu dole, len keď chce kľud, tak si vybehne na chvíľu hore. Zvykla si aj na krytú toaletu aj na to, že ju na noc zatvárame do předsíně a nemňouká tam. Je moc prítulná a rada sa mazlí. Včera večer sme skládali s Julianou puzzle a ona tak chcela, aby sme ju hladkali a škrabkali, že si nám na ne stále líhala:), proste stále upútavala pozornosť. Stále všetko očucháva, ešte asi cítí tu našu predošlú kočičku. A lezie na všetko, čo je vysoké, čo ju budeme musieť trošku odučiť, kam može a kam nie. Lezie po kuchyňskej linke a jedálenskom stole, čo ju chceme odučiť, tak snáď sa to naučí. Dnes som na linke nechala otvorený gervais syr, čo som deckám mazala na raňajky a len čo som sa otočila chrbtom, už tam vyskočila a vylizovala ho:). Na deti si zvykla, keď sú moc hlučné a moc v pohybe, tak radšej odbehne preč. Nabudúce snáď už pošlem aj nejaké foto. Tak zatiaľ sa majte pekne. J. Š.