Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jolanka

JOLANKA NAŠLA NOVÝ DOMOV 16. 9. 2013 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kočka
Věk: cca 1 rok
Kastrovaná?: ano
Očkovaná?: ne
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ne
Podmínky: byt nebo domek s bezpečným výběhem, ideálně s maminkou Jiřinkou, bratrem Emánkem nebo do kočičí společnosti – vyjde s každým
Charakteristika: Jiřinku a její dceru Jolanku nám 30. 3. 2013 dovezl jejich nálezce. Obě kočičky žily už delší dobu v zahradách v jeho sousedství v městečku severně od Prahy. Na stravu docházely k pánovi, hlady nestrádaly, ale jinak bezprizorné, na kontakt s lidmi velmi opatrné. Nikdo se jich ale na místě nemohl ujmout, další přírůstky se daly s nadcházejícím jarem očekávat… A tak je jejich nálezce odchytil, nechal vykastrovat, a jakmile to bylo možné, předal je nám s tím, abychom se jim pokusili najít takový domov, kde nebudou nechtěnými vetřelci, ale milovanými domácími kočičkami. Dodatečně za nimi dorazil ještě Jolančin bratr, překrásný devítiměsíční zrzek Emánek. Jolanka je i po dvouměsíčním pobytu v depozitu opatrná, z celé trojice nejméně odvážná. Ale i tak dělá pokroky – už se neschovává, jen když se bojí, uteče do skrýše, ale tam se nechá najít a ulovit. Už se nechala i pochovat, nejdřív se sice cuká, ale pak se uklidní a přede… Potřebuje ještě čas, musí si to srovnat v hlavě. Poté, co do jejich pokoje přibyli Hříbeček a Lištička, se Jolanka i Emánek dost osamostatnili, už nejsou na sobě navzájem a na své mamince tolik závislí. Můžeme je tedy nabízet i samostatně, ale určitě do kočičí společnosti – Jolanka je naprosto nekonfliktní a nedominantní kočička, doporučujeme ji ke kočičce, kocourkovi i koťátku.
Jolanka na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

8. 4. 2013
Jiřinku a její dceru Jolanku nám 30. 3. 2013 dovezl jejich nálezce. Obě kočičky žily už delší dobu v zahradách v jeho sousedství v městečku severně od Prahy. Na stravu docházely k pánovi, hlady nestrádaly, ale jinak bezprizorné, na kontakt s lidmi velmi opatrné. Nikdo se jich ale na místě nemohl ujmout, další přírůstky se daly s nadcházejícím jarem očekávat… A tak je jejich nálezce odchytil, nechal vykastrovat, a jakmile to bylo možné, předal je nám s tím, abychom se jim pokusili najít takový domov, kde nebudou nechtěnými vetřelci, ale milovanými domácími kočičkami. Dodatečně za nimi dorazí ještě Jolančin bratr, překrásný devítiměsíční zrzek – ten byl odchycen později, nyní se zotavuje z kastrace ještě u nálezce, ale brzy se bude též ucházet o nový domov. Od prvního dne, co jsou Jiřinka s Jolankou u nás, vzorně jedí, používají kočičí záchůdky… ale zatím se nás stále bojí. Takto jsou skrčené (viz foto) téměř vždy, když se přiblížíme. Když je ale hladíme, drží, nebrání se, dokonce to chvílemi vypadá, že se jim to i líbí. Budou z nich mazlivky, jen potřebují čas, aby >se více zklidnily a získaly důvěru, že už se jim nic zlého dít nebude:-) Pokud by byla šance, aby si zvykaly rovnou na nového majitele, bylo by to skvělé. Jsou na sebe dost zvyklé, v tuto chvíli by bylo nejlepší, kdyby našly domov společně. Jinak se budeme mazlit, mazlit a mazlit, a jakmile se trochu pohneme z místa, dáme vědět:-)

18. 5. 2013
Jolanka je z celého pestrobarevného tria nejbázlivější. Je moc hodná, stejně jako její maminka Jiřinka se nikdy neožene, nedrápne, nesekne, nesnaží se kousnout. Ale mazlení opravdu jen strpí, chovat se nenechá zatím vůbec. Bojí se, potřebuje víc času. Má-li možnost se schovat za bratra Emánka nebo maminku Jiřinku, nechá se i vidět. Jinak se před námi pořád ještě schovává. Když je pozorujeme oknem a oni o nás nevědí, to je jiná – Jolanka honí balonky, loví myšky, dovádí s Emánkem, ale jakmile jsme poblíž, je okamžitě ve střehu. Tady musíme ještě hodně zapracovat. Jinak je naprosto čistotná a skromná, silně vázaná na svou rodinu.

27. 7. 2013
Za poslední dva měsíce v depozitu jsme udělali veliký pokrok. Jolanka už se neschovává, resp. jen občas, když tuší nějakou zradu. Pak přijde na řadu její oblíbená skrýš, ale moc rafinovaná není – vždycky tušíme, kde ji najdeme… a co víc, ze skrýše se nechá bez odporu vyndat. Jako kdyby tam utíkala už předem smířená s tím, že osudu stejně neunikne. Ale pudy velí zmizet. I to vychytáme, ale chce to víc času. Několikrát už jsme ji už i pochovali v náručí, a docela dlouho. Nejdřív se cuká, pak se zklidní, chytne packama kolem ruky a vrní. Jde to, i kdybychom to úplně nedotáhli u nás v Kocourkově, trpělivý majitel to zvládne. Potřebuje čas. Není ani trochu záludná nebo rafinovaná. Není dominantní nebo konfliktní – Jolanka je naprosto způsobná, klidná, hodná, přátelská a nenáročná kočička. Na pokoji je teď kromě své maminky Jiřinky a bratra Emánka i s koťaty Lištičkou a Hříbečkem. Stejně jako u Emánka nastala u Jolanky po přestěhování změna – Jolanka je daleko samostatnější. Maminka Jiřinka adoptovala obě koťátka, Jolanka i Emánek jsou mnohem více vidět samostatně nebo s koťaty při hrách, už se za maminku neschovávají. A tak jsme se rozhodli je inzerovat i samostatně. Zvládnou individuální umístění, ale jako jedináčky nedoporučujeme nikoho z nich. Jolanka může absolutně do jakékoliv skupiny, všude se zařadí, je to klidný a uklidňující element, vyjde s každým.

16. 9. 2013
Jolanka našla nový domov společně se svou maminkou Jiřinkou. Budou bydlet až v Nejdku. Na Jolančina bratra Emánka se tentokrát nedostalo, neboť v novém domově už žije dominantní kocourek Sunny, ale určitě se na něj usměje štěstí příště:-) Jiřinka s Jolankou budou zatím jen doma, ale časem, až si zvyknou, budou moci chodit ven. Za adopci Jiřinky a Jolanky děkujeme. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

11. 3. 2018 jsme na Facebooku našli další vzkaz z nového domova – text viz Jiřinčin profil.

4. 6. 2016 jsme na Facebooku našli další foto a vzkaz z nového domova.
Nejdek zdraví kočičáky! Holky jsou jen pohoda, klídek, postel, jídlo, lítání venku a vraždění mláďátek. Naposledy Jiřinka přinesla zajíčka, pak ho i snědla. Vypadala pak několik hodin, že doslova praskne. No a to nejlepší nakonec… dnes jsem si ty dvě čuriny nechala vytetovat…

13. 2. 2016 jsme na Facebooku našli videa z nového domova (video1 a video2).

2. 2. 2016 jsme na Facebooku našli tento vzkaz:
J & J jsou prostě zlatíčka, vítací a postelové kočičky. Věčně spolu a věčně nakýblovaný u mě. Ven chodí, když si vzpomenou, to znamená několikrát za den, na chvilku, páč postel je postel, co si budem povídat, že… v létě je to jiná, to jsou venku celý den a vraždí vše na co přijdou…:( Jiřinka nikdy neodmítne mazlení, nejradši má hladit na bříšku a mezi prsty, nosit se nechá v pohodě, spí zásadně na mně. Je to malá popelnice, sní kde co, nejradši má (kromě masa) pečivo. Jolanka má pořád pocit, že jí chceme sežrat. Chytit ji v prostoru – nemožné. Ale v posteli se z ní stává mazel, vrní jak o život, vyžaduje hlazení, olizuje mi ruce, můžu si s ní dělat, co chci. Na zavolání přijdou obě, jakmile se otevře lednice, Jolanka je u ní první a je nejhlasitější. Suma sumárum, jsou nejlepší, nejkrásnější, a když večer ke mně zalehnou a provozujou každodenní vzájemnou olizovačku, jsem tak ráda, že jsme je od sebe nerozdělily…

9. 12. 2014 jsme na Facebooku našli fotografii a vzkaz:
Jiřinka s Jolankou se mají skvěle. Jiřinka se na zimu pěkně obalila, musí ležet na širším radiátoru, na úzkej už se nevejde. Jolanka je trdlo, pořád má chvílema pocit, že jsme vrazi Jolanek. Dělá pokroky, ale trvá to. Jsou to naše stereokočky gaučové povalečky.

16. 9. 2014 jsme na Facebooku našli fotografie a vzkaz:
No, nenudíme se, jsou to úžasňáci… a jedno aktuální foto… mezi mýma nohama v posteli… těžko říct, kde jedna kočka končí a druhá začíná.

9. 5. 2014 jsme na Facebooku našli fotky a tento vzkaz:
Ta kočka je ďábel. Chudák myška… slabší povahy prominou.

26. 4. 2014 jsme na Facebooku našli fotku a krátký vzkaz:
Zdravím, jen v rychlosti fotka, jak já chudák spím celou noc, KAŽDÝ DEN. Více napíšu v dohledné době. Přeju krásný víkend!

21. 2. 2014 jsme na Facebooku našli další vzkaz:
Zdravím, tak holky dnes měly druhou vycházku. Po poledni jsem je vypustila. Na chvíli jsem je přestala hlídat a už byla jen Jiřinka. Po Jolance se slehla zem. Jiřinka šla i dobrovolně domů, ale volala Jolanku dost hlasitě, tak jsem jí opět vypustila a dostala úkol najít Jolanku. Našla. Ale domů ani náhodou, chytit samozřejmě taky nejdou. Už jsem si říkala, že je nechám venku, kilometrů kolem baráku jsem dnes při hledání naběhala dost, přeci je nebudu nahánět celou noc. V osm klesla teplota na nulu a hlad asi taky udělal svoje. Otevřela jsem dveře a hop hop, byly doma, čuriny. Snědly hromadu granulí a teď jsou kde?? Ano, v posteli. V příštím životě chci být kočka nebo pes u nás, to je život. Jinak Jolanka je pořád stejná. Nechovat, nešahat, jen když je unavená, tak teda přetrpí hlazení. Jen při žebrání se přiblížila už na půl metru. A že somrujou pořád – obě dvě. Jiřinka je zlatíčko. Hodná, až to není možný. Provokuju jí, dloubu mezi prsty, tahám za ocas, jen proto, aby mě taky sekla, ale ona né, jen zesílí vrnění a nastaví bříško a tlapky a drbej, dloubej. Pak mě ještě olizuje a zlehka samou láskou okusuje. Vrní pořád a nastavuje zadek na drbání. Zásadně spí v posteli, nejlépe na mě. Jolanka taky v posteli, ale ne celou noc. Jo a ksichtit se umí skvěle obě dvě. Jsou to komediantky a já se bavím každý den. Díky za ně!! Jsou to úžasňačky.

18. 2. 2014 jsme na Facebooku našli další fotografie s tímto vzkazem:
První vycházka venku. Sezona je tu. Byly venku hodinu, domů šly dobrovolně. Nicméně po zbytek odpoledne hledaly díru, kudy ven, to bylo křiku. Ted už jsou naštěstí v klidu, postel prej taky není k zahození…

16. 12. 2013 jsme na Facebooku našli fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

30. 11. 2013 jsme na Facebooku našli vzkaz a fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

9. 10. 2013 jsme na Facebooku našli vzkaz a fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

7. 10. 2013 jsme na Facebooku našli vzkaz a fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

29. 9. 2013 jsme na Facebooku našli vzkaz a fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

17. 9. 2013 jsme na Facebooku našli vzkaz z nového domova (viz fotoalbum).