Jdi na obsah Jdi na menu
 


Leontýnka

LEONTÝNKA NAŠLA NOVÝ DOMOV 29. 11. 2014 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kočka
Věk: cca 2 roky
Kastrovaná?: ano
Očkovaná?: ne
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ano, diabolka v plicích, hyperplazie dásní
Podmínky: ideálně byt, pouze jako jedináček, klidná domácnost
Charakteristika: Leontýnka u nás pobývá už od března 2014. Celou dobu pobytu ji trápily rozličné problémy – a není divu, než se dostala k nám, dostala fyzicky i psychicky pořádně zabrat. Léčba byla dlouhá, ale Leontýnka všechno bez problému snášela a vzorně spolupracovala. Za těch několik měsíců se u nás dala dohromady psychicky i fyzicky – to tedy v rámci možností. Leontýnka má totiž podle rentgenu v plicích diabolku, kterou lze sice operativně vyndat, ale jedná se o náročnou operaci, kterou dosud – vzhledem k Leontýnčině zdravotnímu stavu – nebylo možno provést. I do budoucna představuje taková operace riziko, takže po konzultaci s veterináři jsme se rozhodli, že diabolku v plicích zatím necháme a uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Diabolka totiž neustále způsobuje zánět, nicméně Leontýnka se nyní dostala do stavu, kdy už je její organismus schopen udržovat jakousi rovnováhu, takže není potřeba spěchat. Kromě diabolky má Leontýnka ještě hyperplazii dásní, což znamená, že časem přijde o všechny zuby, ale to je ve srovnání s diabolkou naprosto nevýznamný handicap. Tím výčet nedostatků končí, následují už jen skoro samá pozitiva – Leontýnka je mazlicí maniak, miluje lidi, navzdory zkušenostem na ně nezanevřela. Chování v náruči sice nemusí, ale ráda ducá hlavičkou, lehne si někomu na klín a spokojeně spí i několik hodin:-) Dovede být ale i sama. Leontýnka sice už nikdy nebude zdravá kočička, ale je mladá a může žít ještě řadu let. Diabolka v plicích jí nijak nevadí, tedy kromě občasného hvízdavého zakuckání, nebrání ji nijak v aktivitách typu běhání, šplhání, skákání… Pro Leontýnku vzhledem k jejímu handicapu hledáme bydlení v bytě v klidné domácnosti, měla by být jedináčkem – na předposlední „štaci“ byla tak dlouho pohromadě na malém prostoru s mnoha kočkami, že dnes dává přednost klidu a svému prostoru.
Leontýnka na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

25. 3. 2014
Leontýnku jsme přijali spolu s kočičkou Valentýnkou 18. 3. 2014 s tím, že její stav není dobrý a potřebuje individuální péči. Fyzicky i psychicky dostala v posledních měsících hodně zabrat a je to na ní bohužel znát. K jejímu původu toho bohužel moc napsat nemůžeme. Víme jen to, že jsou jí asi 2 roky, že je kastrovaná, že žila spolu se svou kamarádkou Valentýnkou (též u nás v léčení) u starší paní v bytě. Poté, co jejich majitelka upadla do komatu a o kočičky se postarat dál nemohla, skončily v útulku. Pak si je tam někdo převzal a kvůli nedobrému zdravotnímu stavu zas odložil jinam, až doputovaly sem. Ale to je vcelku jedno, po jejich minulosti pátrat nebudeme a i pro obě kočičky asi bude lepší, když zapomenou. Zdravotní stav obou kočiček je bohužel špatný. Blechy, svrab, zanícené dásně, už ve dvou letech shnilé a zkažené zuby. Leontýnka pořád frká a z nosu jí tečou nudle smísené s krví. Zdredovatělá a zacuchaná srst potřebuje kompletně ostříhat. Leontýnka má kůži pokrytou boláky (alergie na blechy), zbytek srsti tvoří zcuchané štětiny a plstnaté smotky. Na to, že obě kočičky žily pouze v bytě a netoulaly se nikde po venku, je to opravdu „slušná práce“. Psychicky je na tom Leontýnka podobně – vyplašené nedůvěřivé zlomené stvoření, které postupně ztrácelo zbytky své kočičí důstojnosti. Zatím jsme absolvovali vstupní prohlídku, ošetření proti parazitům, podáváme antibiotika, kapeme do očí, mažeme rány. Krmíme, dopřáváme teplo a klid. Až se Leontýnka dá aspoň trochu do kupy, bude nutný zákrok v narkóze – kompletní sanace tlamičky a kompletní oholení srsti. Leontýnka tedy začne nový život jako sphynx:-)

3. 4. 2014
Leontýnka dnes byla na kontrole na veterině. Psychicky se už dala hodně do pořádku, i když pořád je to ještě vylekané klubíčko neštěstí. Trochu se nám ji podařilo vykrmit, chlamydiózu poléčit, pochopitelně veškeré parazity pobít, ty už ji netrápily. Veterinář ošetřil dásně, tři zoubky musely ven. Ale zánět v sobě měla pořád a dnes se při rtg ukázalo proč – v plicích má diabolku, vytvořil se tam rozsáhlý zánět, kvůli kterému pořád tak chrčí a frká ty šílené nudle. Leontýnka teď dostala velmi silná antibiotika, abychom se pokusili zánět v plicích nějak zabrzdit či uzavřít, diabolka vyndat nejde, ale snad se to nějak podaří stabilizovat, aby mohla aspoň trochu důstojně žít. Postižená tím bude ale vždycky. Leontýnka je také ostříhaná – opravdu „na sphynxe“, jinak to nešlo.

25. 4. 2014
Leontýnka je stále v léčení. A ještě asi dlouho bude, pokud ale vše půjde dobře, vyhráno totiž pořád ještě nemá. Oproti stavu, ve kterém přijela, je to ohromný rozdíl – nudle už frká jen občas, nedusí se, nedáví, nesmrká krev. Zánět v sobě ale pořád ještě má. Maličko se spravila, většina strupů a boláků po těle se hojí, srst začíná už konečně zarůstat, i když pomalu. Leontýnka k nám dorazila ve strašném stavu, tělíčko prostě nemá sílu se prát se vším najednou, musíme být trpěliví a doufat. Psychicky se srovnala už hodně – běhá nás vítat, méně se schovává, sedává na okně, se zájmem pozoruje dění kolem, moc ráda se mazlí, ráda se i nechá chovat. Je hodná, je trpělivá, vděčná – ale pořád strašně slabá:-( Krmíme, léčíme, mazlíme… a čekáme, jak se s tím vším vyrovná.

6. 5. 2014
Leontýnka děkuje za granule Royal Canin Kitten, které získala v akci Kočičí přání (proběhlo 1.–15. 5. 2014). I když už není kotě, moc jí chutnají a rozhodně jí v jejím stavu neuškodí. Věříme, že si je užije.

14. 6. 2014
Leontýnka na tom na první pohled není dobře, bohužel prognóza také není dobrá – diabolka v plicích je příčinou rozsáhlého zánětu, který se snažíme udržet aspoň v takovém rozsahu, aby se Leontýnka neudusila hleny. Její imunita se s tím sama nedokáže vypořádat. Leontýnka bere antibiotika a dostává přírodní prostředky na podporu imunity, nos jí několikrát denně proplachujeme koloidním stříbrem, aby se dýchací cesty uvolnily a sliznice se zklidnila… jen díky tomu se nedusí pořád, ale jen občas. Pokroky u plísní jsou taktéž minimální – mažeme pravidelně celé tělo, nějhorší je hřbet, hlava a krk, ložiska se zmenšují, některá ustupují,a le pořád je jich moc:-( Srst, resp. jakési chmýří, dorůstá pomalu a v hrozné kvalitě. Shnilé zuby jsme nechali vytrhat, ale dásně má Leontýnka pořád zduřené, oteklé a bolavé. Zvětšené uzliny… Imunita nula. Je to sice o málo lepší, než když k nám dorazila, ale žádné velké zázraky se zatím neudály:-( Ale nevzdáváme se a Leontýnka také ne – psychicky je na tom velmi dobře. Je vděčná i za malé pkroky, ulevilo se jí i tak. Lítá, blbne, skáče jako koza, pořád by se chtěla mazlit a chovat… Baští a pije přiměřeně, spolupracuje vzorně, ošetřování trpělivě snáší. Ale pokud se její imunita navzdory různým podpůrným prostředkům sama nenastartuje a nezačne bojovat se zánětem a plísněmi, dlouhodobě ji na lécích neudržíme:-( Pořád doufáme v lepší verzi.

21. 10. 2014
Leontýnka, ač handicapovaná, hledá nový domov. Tady už pro ni víc udělat nemůžeme. Léčení se protáhlo, Leontýnka bojovala, zvládala na výbornou všechny procedury, spolupracovala vzorně. A její stav se hodně zlepšil. Kožíšek už jí dorůstá, začínáme v ní neklamně rozeznávat i liščí geny:-) Leontýnka konečně přestala frkat ty šílené hleny. Zánět v těle pořád má – začátkem září byla na kompletních testech. Ta diabolka v krvi ji prostě zlobí a zlobit bude. Ale jinak jsou všechny hodnoty v normě. Zdá se, že Leontýnčin organismus se už „nakopl“ natolik, že je schopná jakousi rovnováhu zvládat i vlastními silami. Už přes měsíc neužívá žádné léky, vykapáváme jen nos rakytníkovým olejíčkem, to hodně zklidňuje sliznice a Leontýnc to dělá moc dobře. Nos je čistý, Leontýnka dýchá tiše, nedusí se, nedáví. A co víc – v testech začátkem září vyšla negativní nejen plíseň, což by se tedy po dvou komletních pětitýdenních kúrách Itrafungolu dalo čekat, ale negativní je i FeLV i FIV! Takže nebýt té diabolky, mohla být dnes dávno zdravá a možná už i v novém domově. Krom té diabolky trápí Leontýnku ještě dásně – trpí hyperplazií dásní, hodně zoubků už jí chybí, tady se předchozí strádání podepsalo hodně. Časem asi přijde o zoubky komplet, ale s tím se žít dá. Ona i ta diabolka by se čistě teoreticky dala vyoperovat. Už jsme možnosti prověřovali. Ale zákrok je to natolik komplikovaný a riskantní, že bude menší zlo to nechat zatím tak, jak to je. Leontýnka to nijak neřeší, zcela výjimečně se tak trochu hvízdavě zakucká – ale to přejde za chviličku, stává se to tak 1–2 x do měsíce. Leontýnka je živá, v žádné aktivitě jí to nebrání – běhá, blbne, skáče, šplhá, mazlí se – to tedy ze všeho nejraději.

29. 11. 2014
Leontýnka už má také domov! Dočkala se – a v jejím případě je asi nutno i připomenout, že je už to je samo o sobě zázrak – že se vůbec nového domova dožila. Přijela k nám jako naprostá troska – po fyzické i psychické stránce. Ale je to ohromná bojovnice. Trpělivě snášela veškerou léčbu, která byla dlouhá a ne zrovna příjemná… uzdravila se, zklidnila se, našla opět důvěru v lidi… a do nového domova odjížděla jako krásná a statná kočička, na nové podněty sice ještě trochu opatrná a ostražitá, ale jinak přátelská a supermazlivá. Jako „památku“ na prožité hrůzy si s sebou veze diabolku v plicích a hyperplazii dásní. Vše je ale pod kontrolou, už delší dobu neužívala nic jiného než jen přírodní prostředky na podporu imunity. Zánět v plicích (od diabolky) a v tlamičce zvládá už vlastními silami, může s tím žít. Když se před pár dny ohlásila na návštěvu paní z Prahy s maminkou, která čerstvě ovdověla, a poohlížely se po vhodné kočičí kamarádce a společnici, nabídli jsme Leontýnku jako jednu z možností. Adeptů bylo více, chtěli jsme je představit jednu po druhé – ale u Leontýnky jsme začali a rovnou i skončili. To byla prostě láska na první pohled. A už máme i první zprávy – Leontýnka po příjezdu do nového domova trochu zpanikařila, schovala se pod postel, což je ale přirozené, přece jen se ocitla najednou v naprosto cizím prostředí. Ale pak dorazila zpráva, že v noci už si hupla k paničce do postele:) Takže je to na dobré cestě, Leontýnka prostě bude potřebovat jen trochu víc času a trpělivosti. Za prima domov pro Leontýnku její nové rodině moc děkujeme! 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

27. 12. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Zdravím Vás, Týnka i maminka se mají obě dobře (musím to „zaklepat”, protože mamce bude za měsíc 82). A byla to skutečně životní volba, protože Týna je tak správně mazlivá. Takže klasicky spolu bydlí v posteli, Týna ráno mamku chodí budit, že je třeba snídat (miluje konzervičky s kočičíma paštikama a to tedy velice) a tak. Jediná patálie je v tom, že Týna je naprosto fascinovaná všema možnejma kytkama v květináčích. Což obnáší, že nejdřív je začne okusovat, pak si o ně brousí drápky a pak si do nich lehá – naprosto bez ohledu na velikost květináče Veselý obličej. Poněkud tedy zdecimovala mámin květinový stolek. Ale myslím, že mamka kytky oželí, když má Týnu Veselý obličej. Kočenka je to bázlivá, ale za tu dobu se už nechá drbat i od ostatních obyvatel domu. Jen při příchodu nového člověka nejdřív zaleze pod postel (mamka tvrdí, že funguje líp než zvonek) a až po prozkoumání, že jde o „jejího” člověka, tak vyleze a kamarádí se. Na jaře měla Týna nějaké potíže s „rýmou”, tedy jsme jezdili asi 2 týdny denně za vetem na antibiotika, ale vyhrabala se z toho výborně. A to byly veškeré choroby, které jsme za celou tu dobu řešili. Ať se Vám daří V. C.

31. 8. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Zdravím Vás, posílám nějaké fotečky Leontýnky. Jak je hezky, tráví svůj čas mezi okny – výhled má do zahrady, a tak si užívá ptactva, much a vůbec. Další varianta je na skříni, dokonce tam má dečku. Asi jí je tam chladněji (fyzikálně tomu nerozumím, ale jak je vedro, leží právě tam) a hlavně funguje jako tygr – má dokonalý přehled o dění pod sebou a přitom je v bezpečí (protože na ní nikdo bez stoličky nedosáhne:-) Hezké dny, C.

10. 8. 2015 jsme dostali od dcery nové Leontýnčiny paničky dárek – pelíšek, za který děkujeme. Rovněž víme, že Leontýnka se má dobře a v novém domově je spokojená, bohužel nové fotografie nejsou – nová panička neovládá focení a před rodinnými příslušníky, kteří focení zvládnou, se Leontýnka schovává. Na další fotografie si tedy ještě počkáme…

4. 5. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova.
Zdravím Vás, musím se podělit o nové zážitky s Týnou. Stále více a více je u mamky doma. Už normálně trajdá po bytě, už se tak nebojí návštěv. Momentálně jsme se dohodli, že jde o tvz. 3D kočku – vysvětlím – absolutně miluje skákat po výškách. Vzhledem k tomu, že mamka má nábytek z 70. let. Tedy žádné obývací stěny, ale jednotlivé kusy, které nejsou do stropu. Míst k poskakování je spousty. Je úžasné ji pozorovat, jak si hraje, lítá, vyhazuje hračky. Taky s hračkou skáče na skříně, pak ji háže dolů a zase na ni útočí. Opravdu vypadá spokojeně. Mám z toho radost, protože i mamka se tím baví. Zdravotně myslím je Týna v pořádku. Hodně jí chutná a taky kožíšek má pěkný. Tedy zdravíme, C.

14. 4. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova.
Zdravím Vás, fungují spolu přesně tak, jakou jsem měla představu, a myslím, že jsou obě spokojené. Leontýnka je pořád velice nedůvěřivá čičinka. Jakmile uslyší nějaký zvuk za dveřma, že někdo přichází, okamžitě zaleze do svého pelíšku v ložnici. Jinak ale už mají s mamkou vlastní rituály. Spolu ráno vstávají, každá má svoje místo na sledování televize. Mám dojem, že spolu komentují pořady. Leontýna má svoje místečka, většinou v okně (mamka má široká špaletová okna, kde je velký prostor mezi nima), kde se vyhřívá a pozoruje zahradu a ptáky. Většinu dne ale prospí. Trošku si mamka „stěžuje“, že úderem takové 10 večer, případně 4 ráno, postihne Leontýku amok. Začne lítat po bytě (mamka má 3+1 a tedy dostatek prostoru), skáče na okna, na skříně, honí hračky, vyhazuje papírky do vzduchu. Nejspíš si to hrozně užívá, skáče a dupe… mamka to pak prostě přes den dospí. Mamka žije v domě se svým bratrem a jeho ženou. Protože se častěji přes den objeví v bytě, tak se od nich Leonýnka nechá drbat a před nimi neutíká. Já chodím za mamkou tak 3 x v týdnu, tak smím Leontýnku hladit jen v jejím pelíšku. Ale užíváme si to, natahuje krček, drká hlavičkou. Baští dobře, taky jsem pořídila vitamínovou pastu (dávám ji svým kočkám) a ta jí chutná. Mamka dá kousek na prst a Leontýnka pastu slíže opravdu s nadšením. Jediné, co by Leontýnce mohlo případně vadit, je fakt, že většinou na ni mamka volá Alfíku a mluví o ní jako o kocourovi (mamka měla vždycky kočičí chlapy). Tedy pozdravujeme Vás i Vaši celou smečku. C.

8. 1. 2015 jsme e-mailem dostali zprávu a fotografie z nového domova.
Zdravím Vás a přeji všeho do nového roku 2015. Leontýnka se zabydlela, ale je to velice plachá bytůstka. Přes den je zalezlá v peřinách v posteli a spí. Už ale víme, kde přebývá, a tak ji chodíme podrbat (v jejím fanklubu je už 5 členů). Večer ožívá a běhá jak praštěná po celém bytě a pak se stulí k paničce a spí a vzájemně se hřejí. Baští čím dál více – asi jí chutná. Pitný režim dodržuje. Už jsme i drápky ostříhali. Řekla bych, že to funguje. Jen by se mohla i přes den se osmělit, ale možná to chce čas. A nebo, také po všech těch jejích zkušenostech, jí to takhle vyhovuje. Tak Vás zdravím a posílám nějaké fotky z Vánoc. C.
PS: Zajímavé je, že na konci roku si nesmírně užívala ohňostroje a petardy všeho druhu. Seděla na okně úplně jak přilepená.