Jdi na obsah Jdi na menu
 


Metoděj

METODĚJ NAŠEL NOVÝ DOMOV 14. 1. 2017 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Narozen: cca srpen 2016
Kastrovaný?: zatím ne
Očkovaný?: zatím ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: 
Podmínky: do domku s bezpečným výběhem, ale při dostatku podnětů zvládne i byt, akční domácnost, do kočičí společnosti i jako kočičí jedináček
Charakteristika: ​Metoděj byl nalezen v Praze 9, kde se ukrýval pod kapotou vozu, chtěl se zahřát u motoru… Nálezci ho přivezli na „naši“ veterinu, odkud putoval k nám. Asi po týdnu stráveném v karanténě jsme o něj měli strach – nejedl, měl průjem, zvracel. Ale byla to jen střevní infekce, Metoděj se uzdravil a teď už může do nového domova. Metoděj je hodně akční, ale hodný, mazlivý a kontaktní. Nyní pobývá ve stejném pokoji s ostatními kočkami, ke kočičím autoritám je dostatečně uctivý:-), takže může klidně do kočičí společnosti. Může ale být i jedináčkem, ovšem pouze v akční rodině – v opačném případě se bude nudit. Nedoporučujeme ho tedy ke starším lidem, ani tam, kde lidé nejsou většinu dne doma. Rád by možná časem ven, exteriéry ho fascinují, ale při dostatku zábavy zvládne i byt. Vhodný i dětem.
Metoděj na Facebooku

 

CHRONOLOGICKY

8. 12. 2016
Metoděje jsme přijali 7. 12. 2016. Byl nalezen na Praze 9, kde se ukrýval pod kapotou vozu, zjevně se chtěl u motoru zahřát… Nálezci ho přivezli na „naši“ veterinu Metropolevet, odkud putoval k nám. Metoděj je zatím v karanténě. Musel se před časem ztratit – je to najisto domácí kocourek zvyklý na byt, ale nějakou dobu už se asi venku toulal. Je dost vyhublý, začervený, v uších svrab…

25. 12. 2016
Asi týden po příjmu proběhla u Metoděje jakási akutní střevní infekce – zvracel, nejedl, měl průjem. Ale dvě návštěvy veteriny, pár injekcí a dietní strava to naštěstí vyřešily. Při té příležitosti jsme nechali udělat testy mj. na koronaviry, Metoděj je negativní. Hurá, aspoň toto riziko vyloučeno. Teď ještě užívá antibiotika, za pár dnů ho snad už budeme moci zařadit do nabídky a hledat pro něj nový domov. Je velmi hodný, čistotný, kontaktní a mazlivý. Až bude zdravý, zkusíme ho zařadit mezi ostatní kočky, abychom zjistili, jak bude reagovat na ně. Zatím je ale jasné, že je dost akční a hravý.

27. 12. 2016
Metoděj děkuje za dárky, které získal v rámci vánočního Kočičího přání (konaného 15. 12. 2016–6. 1. 2017).

8. 1. 2017
Metoděj hledá nový domov.

14. 1. 2017
Metoděj našel nový domov. Bydlet bude v domku v Praze s prima paničkou a dalšími pěti chlupáči – tam se opravdu nudit nebude. Za super domov pro Metoděje velmi děkujeme! 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

18. 12. 2018 jsme e-mailem dostali další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

13. 3. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý večer, paní Cetlová, jen tak pro potěšení Vám dneska posílám fotečku, jak mi Metík o víkendu pomáhal vyklízet špajz a pak mi hlídal věci, aby se mi náhodou neztratily. Dělali jsme ve špajzu jarní úklid. Hezký večer Vám přejeme všichni ze Strašnic.

29. 12. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

27. 12. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, paní Cetlová, posílám pár aktuálních foteček Metíka a trochu z těch dalších zrzounů. I když je Metíkovi necelý rok a půl a váží už 4,5 kg a je už větší, než můj 10,5letý Homer, Metík není tlustý, on má jenom figuru po mně. Už je to znát, když ho má člověk stále nosit na rukou. To je totiž Metíkova obzvlášť oblíbená činnost. Poslední dobou si mě naučil nový rituál, jakmile se pan Metík napapá, okamžitě si mě vymňoukává a běhá za mnou tak dlouho, dokud ho nevezmu do náručí a musím ho důkladně pochválit, jak hezky papal. A jelikož, kromě pravidelných jídel, Metík si uzobává několikrát denně, mám pocit, že nedělám skoro nic jiného, než že Metíka nosím na rukou a chválím a chválím. Také si oblíbil další ohromnou činnost – oškrabávat a likvidovat kdeco. Nejen tapety, nábytek a samozřejmě škrabadla, ale i dveře a obložení zdí. Totálně už zlikvidoval jednu z nalepovacích kočiček na dveřích spolu i s nátěrem dveří a futer, likvidaci další kočičky na druhých dveřích již také kvalitně započal. A v posledních svátečních dnech tu řešíme další Metíkovinu – naučil se skákat do výšky a drápy se chytat bund a kabátů a úžasně je likvidovat. Hlavně v noci. Kdybyste viděla moji modrou bundu, zaplakala byste. Takže jakmile teď přijde návštěva, okamžitě je v předsíni zuji z bot a vysvléknu z kabátů a jejich věci ihned uschovám do skříně a botníku, bezpečně před Metíkem. Totéž i s taškami a jinými zavazadly. Tedy jak stále píšu, že je Metík od malička kousavý, tak máme Metíka ještě k tomu drásavého a škubajícího. On prostě má odjakživa mohutně rozvinuté tohle „ústní podání“. Jak může něco do té tlamice nacpat a rozhryzat, tak to zaručeně udělá. To takhle stojím v kuchyni a cítím, jak mě někdo tahá za nohavici u kalhot a koukám, on je to Metík. Zahryzl se a zasekl drápama tak bytelně, že když jsem chtěla udělat krok, musela jsem ho za sebou tahat. A Metík z toho měl obrovskou legraci. Už je u nás automatické, že jak je Metík ohromně přátelský a má rád lidi a rád se nechává chovat, každému okamžitě říkám: chovat ano, ale hlavu a obličej pryč! Metík totiž lidem kouše nosy a brady. Copak já a Jitka, my už jsme zvyklé, ale pošťačka nebyla. Když se podíváte na fotky, řeknete: taková miloučká kočička, jako anděl. Ale v reálu je to zrzavý pěkně divoký ďábel. A to kdysi to drobné zrzavé koťátko začínalo tím, že ohlodávalo „jenom“ ostatní kočky. Teď už jsme ohlodaní všichni. Ovšem Metík je takto spokojený. A tak to má být… Hezký večer přejeme my všichni ohryzaní ze Strašnic.

1. 12. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Ještě asi 6 týdnů a bude to rok, co je Metík u nás doma pánem. To to uběhlo, dnes jsem pokoukávala fotky, jak šel čas. Pošlu Vám teď jen pro zajímavost v příloze, jak vypadal v létě, když mu byl 1 rok. To nyní je dvojnásobný! Pamatujete ještě, jak jsem po příchodu Metíka k nám asi 2 noci nespala, protože kočky z Metíka divočely a Metík dvojnásob? I Fanynka je velice temperamentní, ale Metík, moje za život 18. kočka, to je expert nevídaný… AH

2. 11. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tak po čase posílám zase nějaké zprávy, jak si doma žijeme. Musím říct, že docela spokojeně a poměrně v poklidu. Metík, kterému bude již 16 měsíců, váží skoro 4,5 kg a dle pana doktora má moc pěkně vyvinuté svalstvo. Jak by ne při tom jeho neustávajícím lítání, šplhání a všestranných sportovních aktivitách. Jeho tradiční kousání do koček i lidí zůstalo zachováno, ale pokrok je v tom, že při okřiknutí už aspoň občas zareaguje a svoji zakousnutou oběť pustí. Alespoň dočasně. Dokud bylo hezky, zkoušeli jsme Metíka pustit na zahradu, ale zřejmě jak si zvykl být kolektivně domácí, tak ho to nijak zvlášť nezajímalo. Jde se tam podívat, když ho doprovází člověk, ale jak jdu domů, tak Metík běží zpátky. Tak to vypadá, že ho již opustily ty kdysi počáteční útěkářské touhy. A další pokrok udělal v tom, že téměř pokaždé přijde na zavolání. To dříve chodil, jen když sám usoudil, že se mu chce. Rovněž jsme přestali již větší měrou používat dřez v kuchyni k účelům, ke kterým je určen, člověk už tam ani nemůže dát hrníčky od snídaně, protože i dřez už patří Metíkovi. Ještěže jsem tenkrát do nové kuchyně pořídila hodně velký dřez, jak Metík vyrostl, tak ten nový velký dřez mu spokojeně vyhovuje. Někdy v něm leží na zádech a vzhůru mu koukají nožičky. Také jsme si již zvykli, že si u nás málokdy umyjete ruce nad umyvadlem, už je zbytečné žádat Metíka, aby nás tam pustil – a neuhne, ani když si pustíte vodu – tak jsme se naučili umývat si ruce nad vanou. Jak mi sem dochází ten řemeslník na různé opravářské a údržbářské práce (ten Metíka vysloveně miluje a říká mu Macík), tak ten pán už si automaticky po práci také umývá ruce nad vanou a pravil, že přeci kvůli mytí rukou nebude Macíka vyhánět z umyvadla, když tam tak krásně leží. Tak vidíte, máme se tu všichni dobře, Metík alias Macík si nás všechny ochočil a docela slušně skáčeme, jak Metík píská. Také se tento týden naučil novou dovednost. Když Máňa nebo Fanynka dostanou nového mini plyšáka, tak se v holkách zřejmě probudí nějaké mateřské pudy, takže automaticky berou tyhle plyšáky za krkem a odnášejí si je do pelíšků, kde je i olizují fakt jako koťata. A já najednou koukám, poslední 2 dny, vždy když holky pejska dočasně opustí, popadne ho za krkem Metík a vyskáče s ním po šplhadle až do nejvyššího horního pelíšku a tam si ho vedle sebe ubytuje. Jinak pro příští měsíc náš celý kolektiv veterinář opět objednal na velké kočičí testování. Jednak to budou u všech preventivní testy stolice (i když jsme domácí, dělá to 1 x ročně náš vet preventivně, něco jako u lidí to bývá) a také krevní testy u těch starších z mého kolektivu, preventivně tak zjišťuje, zda srdce, ledviny a játra pracují správně, abychom případně včas odhalili nějaké budoucí nesrovnalosti, na které stárnoucí kočky trpívají. A pak všechny, kteří to ještě neabsolvovali, vezeme na velké čištění zubů. Takže během následujících týdnů budeme postupně všichni skrz na skrz otestovaní a odoktorovaní. Pojedeme všichni tři dvounožci, abychom zvládli pobrat a uhlídat všech 6 čtyřnožců naráz. Ostatně i náš vet je vždy radostný, když je nás tam tolik a pohraje si s celým mým kolektivem. A kdo byl hodný, dostane zase od něj zvířecí piškotku (včetně mě)! Pozdrav Vám posílá A. H. s celým 6členným kolektivem ze Strašnic.

29. 8. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, paní Cetlová, tak už jsem po operaci a už jsem i doma z nemocnice. Ještě docela dlouho budu, takže si kočky užívají, že jsem stále s nimi. Po dobu mého pobytu v nemocnici se o ně starala Jitka s Nikolkou a je vidět, že se jim to dařilo velmi dobře. Ještě před operací jsem povolala domů zase zedníky na část plánovaných rekonstrukčních prací, což byl pro neskutečně zvědavého Metíka doslova ráj. On se skutečně nikoho a ničeho nebojí, ničeho se neleká jako Bertík, Metík byl jediný, kdo nechtěl být ve vedlejším pokoji, ale neustále kontroloval akci. Musela jsem ho často držet v náručí, protože se tam zedníkům pletl. Každý večer pak po jejich odchodu kontroloval kvalitu zednických prací. Jednou, když betonovali, neuhlídala jsem ho a Metík si do betonu otiskl památečnou tlapku. Řekla jsem jim, ať to pod tím prahem nesrovnávají, ale nechají mi tam na věčné časy na památku Metíkovu stopu. Také mají kočky ve svém hracím pokojíčku už předělané jedno z vysokých škrabadel a až se trochu vzpamatuji po operaci, bude se pokračovat dál v úpravách a vylepšeních jejich bejváku. Ale evidentně se jim to líbí už nyní, protože se tam postupně všichni nastěhovali, lítají ze škrabadla na škrabadlo zvláště, když se zrovna něco montuje, a nejvíc tam překáží. Prostě montáž lidského nábytku je moc nezajímá, ale ten svůj si na první pohled poznají. Co se Metíka týká, tak ten už je úplně zdravý, zdá se, že mu posílila i ta imunita. Hodně vyrostl, zatím dosud po té březnové kastraci neztloustl, ale na váze pěkně přibral. Chovat ho, zvlášť když u toho divočí a kouše člověka do nosu, případně šplhá na hlavu a kouše do vlasů, tak to dá docela zabrat. To jeho věčné kousání ho do dneška nepřešlo, obávám se, že už nadosmrti budeme mít Metíka kousavého. Na ostatní kočky už tolik neskáče, i když Fanynku tak občas trápí, to asi proto, aby jí ukázal, že je kluk-puberťák, protože Fanynka před ním vždycky uteče. Ale Honeyho, toho pere pořád hodně. Někdy, když už mu vyrvává příliš chuchvalců chlupů, musím Metíka okřiknout, protože to je ďábelský řev, co u toho kluci vydávají. Pořád jsou s Honeym největší kamarádi, nejvíc a skoro stále si spolu hrají a Metík Honeyho mohutně loví. Metík totiž hodně vyrostl a už má ocásek skoro tak chundelatý jako Honey a když kluci kolem lítají, někdy je těžko rozeznávám. A nesmím zapomenout – Metík je pořád jako mazlivé dítě, pokaždé, jak si člověk aspoň na chvíli sedne, už má Metíka na klíně a dává lidem pusinky. Takhle skákal i na zedníky a ti ho milovali, jak je začal pusinkovat. To byste koukala, velký chlapi a co s nimi prováděla je dna malá kočka! Prostě žijeme si tu krásně, a co jsem se vrátila z nemocnice, sledujeme i Váš web, někdy trochu smutný, ale jindy i úspěšné „nové domovy“. Tak Vám přejeme, ať se hlavně daří! Pozdrav posílá 6 koček ze Strašnic a A. H.

28. 4. 2017 jsme e-mailem dostali další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

7. 4. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tak dnes je opět důvod slavit – Metík má dnes zase narozeniny rovných 9 měsíců věku. Ale pořádná oslava se u nás koná až příští měsíc, neboť 12. 5. má Honey 2. narozeniny, 26. 5. Bertík 3. narozeniny a 31. 5. Homer 10. narozeniny. No a nesmíme zapomenout, že 7. 5. slaví i Metík, to mu bude rovných 10 měsíců. Nová kuchyně už bude tou dobou hotová, takže prostor pro chystání velkého pohoštění pro dvounožce a zejména čtyřnožce bude plně funkční. Oslava bude ve velkém, protože přijde několik přátel i rodina s vnoučátky, takže děti si budou moci pohrát se všemi mými čtyřnohými zrzouny a předpokládám, že se zapojí i moje dvě tmavosrsté holky Máňa a Fanynka. Fanynka určitě, to je ideální kočka pro malé děti, protože miluje tahání a mazlení a děti má ráda. A Metík má zase rád doma hodně lidí pohromadě, protože má tak zajištěnou velkou pozornost. Jak je velice činorodý, je ho všude plno, každý si ho chce pochovat a to on má velice rád. Jinak po nedávné kastraci byl zcela v pořádku, za 2 dny už o ničem nevěděl a už je zase divoký. Metík je prostě taková šťastná, suverénní a spokojená kočka, pořád se jakoby směje, dovádí a strašně rád se mazlí. Připadá mi, že po té kastraci se mazlí ještě víc. Akorát pořád ještě skáče ostatním kočkám na záda, masakruje je a vyráží na ně z úkrytů, takže je doma věčně spousta kvičení a chomáče vytrhaných chlupů. Letos začalo všech 6 chlupáčů nějak dřív línat, takže 3 dlouhosrsté vyčesávám nyní 3 x v týdnu a 3 krátkosrsté 2 x v týdnu. Pokaždé je z toho ale pořádná chlupatá vyčesaná koule, kde se toho na nich tolik bere, netuším. Ale všichni teď mají takovou velice heboučkou načechranou srst. Také jste měla pravdu, že Metík se řemeslníků bát nebude, že to spíše bude pro něj zábava. Na konci března jsem již objednala první řemeslníky na stavební práce v budoucí nové kuchyni, kočky jsem k tomu nepouštěla, ale Metík věčně škrábal na dveře, chtěl se podívat, co se tam děje, tak když měli pauzu, vzala jsem ho tam a on za chvíli dorážel na zedníky a pak byl spokojený, když si ho chovali. Všechny práce v kuchyni ho zajímají. Musela jsem mu pak umýt nejen nohy, ale i kožich. A jak jsem už dříve psala, Metík má rád vodu a všechno, co s ní souvisí. Tak dnes posílám pár fotek z období posledních asi 6 týdnů. Navykl si v poslední době chodit hlavně v noci spát do vany, tak mu tam dávám složenou osušku, ale on spí raději mimo ni. Skoro vždy místo ležení tu osušku okusuje a drápe a je vidět, že tahle „hračka“ ho také baví. Někdy ho tam najdu spícího pod osuškou. Jak ležel v umyvadle, pustila jsem na něj tenký pramínek vody, ale on se ani nehnul a začal do té vody pinkat a pak pil tekoucí vodu. Tak tenhle zvyk má od samého začátku, přesně jako kdysi míval můj Čiko. Zdraví Vás i maminku 6 koček ze Strašnic a A. H.

16. 3. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tak nám uběhl další měsíc, to znamená, že Metík bydlí u nás ve svém novém domově už dva měsíce. Ale ve skutečnosti mi připadá, jako by to bylo mnohem déle, natolik jsme si na něj zvykli. Jak se to postupně vyvíjelo, jsem průběžně psala, takže shrnu jen poslední události. Zhruba před 14 dny začal být Metík obzvláště divoký, lítal, skákal nahoru dolu, ze škrabadel skoky obloukem dolů a úprk, vyskakoval na hlavní dveře, odrazil se a zase úprk obráceným směrem. Jak prchal, přeskakoval ostatní kočky, které před ním nestačily včas z jeho cesty prchnout. Říkala jsem si, že musí mít srdce jako zvon a svaly ze železa, protože tyhle divoké aktivity opakoval po větší část dne. Pořád se rád mazlil, ale už nechtěl tolik a začal hlavně v noci sedávat u okna a dveří a zkoušel věčně šťourat, jestli se dostane ven. Pak se zaměřil hlavně na ozdobné polštáře a čalounění; i rohy nábytku a pěkně si to tady označkoval. Během pár dní začal zkoušet ty „dospělácké hry“ i na kočky, nakonec už i na kocoury. Chudák Honey, jeho skutečně největší a nejvěrnější a nejtrpělivější kamarád už z Metíkovy divokosti byl hotový, někdy na noc škrábal na dveře ložnice, abych ho tam pustila se v klidu vyspat. No a minulé pondělí jsem napekla koláče, protože druhý den měl Metík narozeniny – celých 8 měsíců věku, to mu přišli poblahopřát přátelé (dvounozí – tak aby bylo něco ke kafi na oslavu), Metík dostal velké balení paštiček, aby mohl oslavit se čtyřnohými a také nový obří záchůdek, jako mají ostatní kočky, už takový dospělácký. A závěrem oslavy bylo definitivně rozhodnuto, že Metík už není miminko, ale dospělák se vším všudy (což si jistě i on sám o sobě myslí) a že tento týden pojede na kastraci. Dnešní kastrace proběhla bez problémů, dokonce při předoperační prohlídce Metík nestačil nikoho pokousat. Začal se probouzet ještě na veterině, tak posílám 2 fotečky, jak tam ještě odpočíval. Další fotky z nedávna a teď, co nafotím, pošlu v příštím mailu. Doma z veteriny jsme byli tak za 25 minut, ale už cestou se Metík normálně posadil, koukal, že už zase jedeme, krásně reagoval na můj hlas a doma si to už poznal. Teď ho mám tady u sebe, kontroluji ho, ale normálně si spí, ob čas se koukne kolem sebe a zase spí. To jsem zvědavá, jestli od zítřka, až se z dnešní kastrace vzpamatuje, bude zase takový divočák. Teď už mám všech 6 koček kastrovaných, naposledy takto byla loni Fanynka, ale ta už druhý den o ničem nevěděla, běhala si, jako by se nechumelilo. Do dneška jsme jí neprozradili, že byla kastrována, a tak to Metíkovi taky neřekneme. Moc pozdravů Vám posílá A. H. a 6 koček ze Strašnic

20. 2. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tak už je Metík u nás měsíc a musím Vám napsat nějaké novinky. V první řadě je tu Metík už naprosto doma. Všechny kouty už zná, všude považuje vše za vlastní, prohlédl si, co kde schováváme do skříní, občas něco ve skříňkách přerovná. Bez problémů slyší na své jméno Mety, zejména jak se jedná o jídlo. Málokdy se stane, že by v mističce nechal aspoň jeden kousíček. Případně s Homerem chodí dorazit zbytky do mističek po ostatních kočkách. Často skáče (někdy i z úkrytu) kočkám na záda, ale přeci jen váží již skoro 4 kila, takže asi budu mít za chvíli všechny kočky placaté (foto 1). Na fotu 2 vidíte, jak už je Metík veliký a hlavně krasavec. Pokaždé, když jsme u veterináře, velice se panu doktorovi líbí, zvláště jeho heboučký a huňatý kožíšek. Oči máme již nějakou dobu doléčené, takže jsme už mohli absolvovat i část očkování. Těžko ale vysvětlovat doktorovi, že Metík je vlastně takový něžný a velice mazlivý kocourek, když pokaždé, jakmile si ho veterinář začne hladit, miláček se do něj zhusta zakousne. To on se takto rád zakusuje do koček, do lidí, do všeho. Takže minulý týden objevil novou zábavu – kouše do nábytku všude, kde se mu to podaří. A ke všemu z toho má radost. Také jsme již absolvovali první manikúru, dělal nám ji osobně pan doktor, normálně to nechává na asistentovi. Také ty zuby už máme velmi dobře pořešené, krom toho Plaque off a lysin dobře zabírají. Když jsem onemocněla, nestačila jsem již kutilsky přetvořit tu jejich tmavou krabici, ale kočkám to nejspíš nevadí, protože ji neustále hojně využívají. Nastěhuje se tam 3 i více koček, takže Máňa má nyní ten největší pelíšek sama pro sebe. Ale akční Metík ležící kočky nenechá chvíli v klidu, buď do nich kouše, nebo je alespoň plácá. Homerovi před pár dny dokonce prokousl ucho, chudák tam má teď z obou stran stroupky, které se snaží sundat. Tak jsem postupně ty Metíkovy aktivity vyfotila a vidíte je na fotu 3 a 4. Jednou tak koukám a říkám si, že to horní spací patro pro kočky by chtělo udělat větší, když už jich mám 6, takže je sundané a čeká ho předělání. Tudíž je sundaný i ten žebříček, co k němu vedl z horní části šplhadla. Takže Bertík, který nejčastěji býval na patře, se usídlil dočasně v nejvyšším pelíšku. Ovšem pro stejnou věc se okamžitě rozhodl i Metík a dal to Bertíkovi jednoznačně poznat (foto 5). Také Fanynka se už Metíka tolik nebojí, občas se zapojuje do jeho divokých her, ovšem vydrží to jen dočasně, pak se radši běží schovat. A stále platí, že nejvíce si oblíbil Honeyho, ten jediný totiž neúnavně snáší Metíkovy skoky a jeho kousání. Jak je dlouhosrstý, je od Metíka věčně oslintaný a rozčepýřený. A to se mizerně rozčesává. Ovšem tváří se na tyto Metíkovic divoké hry spokojeně a když se kluci do sebe pustí, vytvoří jednu velkou oslintanou chlupatou zrzavou kouli. Tento přírodní úkaz se pokusím vyfotit zase příště. Zdraví Vás A. H. a 6 koček ze Strašnic

30. 1. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tak už nám uplynulo 14 dní, co bydlí Metík ve svém novém domově a musím říci, že je tu skutečně jako doma. Už chodí spát do pelíšku i s ostatními kočkami, nejen tedy každý sám. A to už je co říct. Jako první už v sobotu ho přijala Máňa (a to je obzvlášť důležité, protože málokdy nechá Máňa spát někoho spolu s ní v jednom pelíšku, to ještě tak toleruje Fanynce) a pak hned v neděli následoval spánek s Homerem. Zrovna jsem vyndavala deku a polštářek z té krabice a chystala se jí udělat povrchovou úpravu, ale vlezl do ní okamžitě Homer a za ním hned Metík a v tu chvíli se rozhodli, že v ní budou spát, a navíc spolu. Takže krabice musela na své vylepšení ještě počkat. Jinak Metík nám tu stále „vyrábí humor“. V sobotu jsem ho najednou nemohla najít. Myslela jsem, že zůstal za dveřmi v druhém pokoji, ale nikde nebyl. Volala jsem, baterkou svítila i za nábytek (ačkoliv do tak úzkého místa by se nedostal, ale přeci jen jsem si tam posvítila), prolezla všechno možné, podívala se i do lednice a pračky (kam stále zalézá), otevřela spodní skříňky kuchyně, ale prostě jsem ho nikde nenašla. Věděla jsem, že úplně ven se dostat nemohl, tak mě to nechávalo poměrně klidnou, že až bude chtít, tak odněkud vyleze. Tak jsem začala vařit a šla si do špajzu pro cibuli a brambory a jak rozsvítím, Metík si tam klidně spal v košíku na bramborách. A ke všemu nechtěl ven, jak jsem ho vyndala, zase tam skočil. Tak jsem mu přinesla jiný krásný proutěný košík s polštářkem, ale on takový nechtěl. Prostě výhradně košík s bramborami je ten nejlepší. Jak jsem psala minule, že Metíka zajímají všechny ty věci, co mají něco společného s vodou, tak neustále skáče do bubnu pračky. Dát normálně prádlo do pračky, když u toho Metík asistuje, není možné, protože tam stačí člověk vložit jeden kus a už je tam nakvartýrovaný Metík. Takže dát jeden kus, vyndat Metíka, dát druhý kus, vyndat Metíka… Už mám doma třetího „šplhouna“. Fanynka a obzvlášť Bertík hrozně rádi šplhají, tak jedno z těch vysokých škrabadel jsem kupovala takové, aby mělo silné a co nejdelší sloupky, aby po tom mohli šplhat jako po stromě. Metík pár krát sedával dole a pak je začal napodobovat, jenže z druhé strany škrabadla, kde jakoby v druhém patře jsou ty sloupky rozdělené velkým dřevěným domečkem. Takže vyšplhal kus nahoru, narazil hlavou do domečku, sešplhal dolů, zase nahoru, bouchnout hlavou do domečku a šplh dolů. I když jsem ho sundala a dala ho šplhat na správnou stranu, zase se vrátil dozadu a bušil do toho domečku. Jak jsem psala, že je svéhlavý, tak prostě je, a když se rozhodne, že bude šplhat tudy, tak snad ten domeček rozmontuje. Metík je pořád tak krásně mazlivý, jak jste říkala, kdykoliv si člověk sedne, už ho má na klíně. A kdyby jen na klíně, hned mi vyleze na rameno, většinou mě drží kolem krku a dává mi pusinky. A velice, velice u toho přede. Stačí, když si ke kočkám sednu na zem, že si budeme hrát, už mám Metíka nejen na rameni, ale leze mi i na hlavu. Asi aby byl vysoko. A také má velice dobrou paměť. Před pár dny si zapinknul míček do škvíry, a i když jsem mu ho vyndala, každý den tam chodí šťourat a hledá ten míček. Od chvíle, kdy má misky na stojánku, už z nich vodu nevylévá, ale možná je to i tím, že dostává vodu na hraní do lavorku a pak musím sušit nejen kuchyň, ale i Metíka. Dnes posílám 2 fotečky, jak se nám Metík druží s Máňou a Homerem při spaní. Pozdrav Vám posílá A. H. a 6 koček ze Strašnic

23. 1. 2017 jsme dostali první e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, dnes Vám posílám jen krátkou zprávu. Za uplynulý týden, co Metík již bydlí u nás, se nám krásně a dokonale zkolektivizoval. Teď už je jasné, že jej všech pět domácích koček přijalo. A také ho musím pochválit, jak je učenlivý. Nejen, že už docela chápe, že se musí zařadit do kolektivu a nebýt stále jen prvním, ale už si dobře zvykl na naše domácí kočičí rituály, na jejich pravidelnost, a dokonce udělal velký pokrok i v tom, že od soboty si sám z vlastní vůle rozhodl, že bude chodit už jen na záchůdek s dvířky. Jak jsem minule psala, že stále nacvičujeme chodit na wc přes dvířka, považoval to spíše za hru a používal jen druhé záchůdky bez dvířek. Ale je fakt, že pozoroval ostatní kočky, jak to s těmi dvířky dělají. A najednou koukám, Metík si jde na wc přes dvířka a od té doby ani jednou jinam. Také velice dobře jí, hlavně maso a maso, čímž mi dělá velkou radost. Mám pocit, že už určitě trochu přibral. A co se vylévání vody z misek týká, koupila jsem mu velkou dvojmisku na stojánku, a tím je to vyřešeno. Posílám dnes pár fotek, kde ho uvidíte i v akci a hlavně všude uprostřed celého kolektivu. Dokonce se mi na jedné fotce podařilo zachytit všech šest koček najednou. Pro dnešek se loučíme. My všichni ze Strašnic. AH