Jdi na obsah Jdi na menu
 


Michael

MICHAEL NAŠEL NOVÝ DOMOV 12. 12. 2014 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kocour
Narozen: cca květen 2014
Kastrovaný?: ne
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky: byt i domek s bezpečným výběhem, ideálně do kočičí společnosti, vhodný i k dětem
Charakteristika: Michael k nám přicestoval  z lokality, odkud pochází celá velká skupina koťat přijatých téměř přesně před rokem. Jejich matku, plachou kočku, se zatím nedaří chytit a kastrovat. Michael hned po příjezdu putoval do karantény – trápily ho všenky, blechy, měl průjem, chlamydie. Ze všeho se dostal a stává se z něj mazlivý kocourek – nechává se chovat, otírá se o nohy, cpe se do náruče… Na potomka plaché kočky je to nevídané:-) Je ale velmi přátelský i k ostatním kočkám a kocourům, takže určitě uvítá kočičí společnost.
Michael na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

18. 9. 2014
Michael k nám přicestoval 11. 9. 2014, spolu s ním dorazil i jeho bratr Elvis. Jedná se o potomky plaché kočičky z lokality, odkud pochází celá velká skupina koťat přijatých téměř přesně před rokem – Agátka a naši hudebníci Bubínek, Pikola, Saxík a Trumpeta. Kočku se bohužel stále nedaří chytit a kastrovat, a tak do našeho orchestru postupně dorazí i vokálně-taneční sekce, zatím jsou tu Michael a Elvis. Michael hned po příjezdu putoval do karantény – trápily ho všenky, blechy, měl průjem, chlamydie. Postupně a pomalu odčervujeme, dostává antibiotika, oči kapeme, krmíme… uspěchat se to nedá. Ale až se dá do kupy, bude to výstavní krasavec. A je velmi mazlivý a kontaktní, bude-li zdravý, snad tu nebude trčet tak dlouho, jako jeho o rok starší sourozenci Bubínek, Saxík a Trumpeta – ti byli bohužel dlouho plaší a nekontaktní.

21. 10. 2014
Michael se začíná ucházet o nový domov. V tuto chvíli stále ještě léčíme průjem – v místě, odkud pochází, se kočky krmí mlékem, což spolu s masivním začervením nedělá koťatům zrovna dobře:-( Už je to ale o mnoho lepší, než když k nám dorazil, předpokládáme tedy, že brzy bude po průjmu… Michael je nyní na pokoji s dospěláky Babetkou, Bubínkem, Hermelínem, Jankem a Trumpetou. Zapadl naprosto skvěle ;– občas některého z kocourů chytne kolem krku a skolí na zem. Oni mu ale tyto jeho hry s blazeovaným klidem tolerují:-)

12. 12. 2014
Michael odjel do nového domova spolu s Hermelínem. Budou bydlet v pražském bytě s občasnými výlety na chalupu. Budoucí panička si sice původně vyhlédla Hermelína, ale nakonec se velkoryse rozhodla adoptovat i Michaela. Zvlášť pro Michaela je skvělé, že mohl odjet do nového domova s Hermelínem – ten se stal víceméně jeho adoptivním tátou a Michael by jeho odjezd těžce nesl. Krom toho je Michael krásný a mazlivý, ale ke všemu novému nedůvěřivý a bojácný. S Hermelínem se mu určitě podaří rychle se v novém domově adaptovat. Za adopci obou kocourků děkujeme

20. 8. 2017 
Když Hermelín 4. 8. 2017 opustil tento svět, páníčkové dospěli k závěru, že nechtějí, aby byl Michael sám. A tak u nich ode dneška bydlí Pupík:-) 
   

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

7. 11. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Ahoj do Kocourkova, hlásíme, že kluci jsou v pořádku a omlouvám se za odmlku, nějak nestíháme:-) Prďolky naše teď právě berou masáž, nastavujou se jako milionářky ve Vegas na omlazující kůře, přivírají kukadla, kecaj a mručej, prostě idylka. Třeba bude i dýško:-) Prcínek je s Pupičkou už jedna ruka, blbnou spolu, chodí na výpravy, rvou se, honí a kočkujou, po jídle usínají na stole ve svých pelíšcích jako na povel, prostě úžasňáci. Pupinda Prcínka pěkně zlobí, provokuje, ten je z ní celej divej, ale rád ji pozoruje a samozřejmě jí vždycky podlehne:-) Často je pak najdu namačkané v jednom pelíšku, vrnící a vzájemně se olizující, hlavně Pupinda se snaží Prcínkovi všechny ty svoje lumpárničky vynahradit a předchází si ho. Je proti němu mrňavá, ale stejně má tu vnitřní převahu, prostě ženská:-) Byli jsme opět týden pryč a na těch dvou je vidět, že si to tady bez nás pěkně užívají, doma naklizeno, kluci vymydlení, odpočinutí, skoro bych je podezírala, že tu měli nějakou kočičí akci a pak se to snaží rychle napravit, aby se nic nepoznalo. Kamarádka mi je chodí denně krmit a kontrolovat, když jsme pryč, tak to navíc mají přímo s lázeňskou péčí:-) Jsou to jinak ale úplní vzorňáci, chodí vítat a vyprovází ke dveřím, všemu rozumí a umí se podle toho zařídit, je s nima dohoda úplně o všem, mají obrovský smysl pro humor a oba jsou velcí mazlíci. Pupička sice ještě stále objevuje svět a neposedí, ale jak někde sedíme my, tak je hned u nás, plácne sebou a mrká na nás, nastavuje pupíka, brebentí a blbne. V kuchyni má svoje místečko na gauči, tam se v klidu odporoučí, když chce být sama a přemýšlet, rozloží se elegantně na polštářích a medituje. Já ji tam občas přijdu pohladit, to se mi úplně přicucne k ruce, povídáme si jako dvě velký holky, pak ji zase nechám její prostor a jdu za Prcínkem, ten zůstává večer na stole v pokoji a čumí na televizi. Prostě už chvílema dědkovatí:-) Co převzal po Hubíkovi starost o domácnost, tak je vážnější, ale s Pupindou dokáže vyvádět jako kotě. Nejspokojenější je, když mám na něj čas, může si mě zabrat pro sebe, to po mně různě šplhá, šlape, ducá do mě, ožužlává, nakonec se na mně rozplácne, celou mě obejme a nepustí. Už jsem se naučila jíst s chlupama, pít s chlupama, číst s chlupama, pracovat s chlupama, je to totiž báječný. Taky si u toho samozřejmě povídáme, radíme se spolu, plánujeme a vzpomínáme na Hubíčka. Ten nám pořád moc chybí, to se nezmění. Povídám o něm i Pupindě, ta má z toho vyvalený kukadla a představuje si, jaký lotroviny by spolu s Hubíkem mohla provádět:-) Je mu v mnoha o hledech hodně podobná, prostě jeho krevní skupina:-) Díky počasí tráví oba ještě čas na terásce, sice už ne dlouhodobě, ale mají pořád pootevřeno, tak se tam chodí během dne i noci protáhnot, prohlídnout okolí, pozorují ptáky a ráno čekají na sluníčko. Prcínek je lepší než budík, přesně ví, v kolik vstávám a když na budík moc nereaguju, tak mě přijde s pokvikáváním budit. Jenomže se na mně při tom buzení rozplácne a většinou oba ještě usneme, takže je to potom velkej fičák:-) Naštěstí nás přijde budit ještě Pupinda, ta je nejmladší, takže nejčerstvější a z postele nás vyžene všechny:-) Vynahrazujeme si to o víkendu, to se přidá i Pupinda, povíme si, co je v plánu a pak si hrajeme, blbneme a často znovu usneme. Ale pak hrajeme na honěnou, na schovávanou, kdo výš vyskočí (já skoky jen předstírám, na kuchyňskou linku opravdu neskáču), na řadu přijde fotbálek, vybíjená, lov papírků a míčků, přenášení plyšového krysáka v tlamě po bytě a podobný důležitý činnosti. Večer češeme, povídáme, prohlížíme očíčka, ouška, zoubky a pusinkujeme hlavičky. Taky si čteme a zpíváme, to mají kupodivu taky rádi:-) V neděli večer pak zjišťuju, že jsem nic moc „člověčího“ nestihla, ale kdo by se tím zabýval, když má doma kočičí prdelky, a tím pádem skutečný ráj:-) Je to jako za Hubíka, všechno šlo stranou. A jak jsem dnes ráda, když tu Hubí mohl být jen tak krátkou dobu, že jsem neváhala a nejvíc času jsme trávili spolu. Hlavně, když budou prdelky v pořádku, nebude je nic bolet, trápit a budou spokojený:-) Doufám, že je v Koucourkově vše v pořádku, posíláme pac a pusu, jakmile mi dojdou nějaké peníze, něco pošleme:-) Posíláme pár fotek pro zasmání a zatím papa, I. a spol.

12. 8. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova – e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba.

10. 6. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Ahoj do Kocourkova, moc zdravíme a hlásíme, že kluci jsou v pořádku a jsou boží:-) Pupička roste a stává se z ní mazlíček, vítá a chodí se i loučit, čeká na mne na komodě jako čekával Hubík, nastavuje hlavičku k mazlení a je upovídaná jako správná holka:-) Taky mi ráda zabírá místo na sedačce a nevinně na mne kouká, když se tam snažím nacpat. V kuchyni asistuje u všeho, to má taky po Hubíkovi, všechno musí překontrolovat, očuchat a schválit. Zatím tedy nedělá revizi lednice jako Hubíček, ale k tomu jistě brzy dozraje:-) U jídla je první, kvíká nadšením a baští s takovou chutí, že se na ni nemůžeme vynadívat. Prcínkovi dává šíleně zabrat, honí ho, provokuje, kouše, jen aby se hýbal, což je to nejlepší pro ně oba, ale občas na sebe tak ječí, že je raději kontrolujeme. Ale to většinou vříská Prcínek, on je trochu hysterka, při hrách s Hubíčkem ječel už půl hodiny dopředu. Vlastně mu Pupička provádí to samé, co on v jejím věku prováděl Hubíkovi, je to holt střet generací:-) Ale Prcínek to vítá, pořád ji pozoruje, často ji i sám provokuje, když má náladu, tak ji povalí na záda, přidrží si ji a olizuje jí ksichtíček, to zase ječí Pupinda, make-up v háji:-) Sem tam na sebe zavrčí, ale mají se rádi, jedí z jedné misky bez problémů, pomalu spolu chodí i na záchůdek, večer se rozvalují jeden přes druhého a navzájem se olizují, prostě láska to je:-) Dny teď tráví na terásce, očumují okolí, pořád se tam něco děje, přebíhají odpoledne k dalším oknům, mají tady docela pěkný výhled, plno ptáků kousek od oken, kočky u fary naproti, lidi s pejskama, prostě cvrkot. Ráno si tam nahřívají kožíšky a odpoledne už tam mají chládek a příjemně. Večer tam mají pozorovatelnu a občas tam i nocují, trampové chlupatí:-) Prcínek je naprosto boží, mazlí se jako o život, užívá si to svoje výsadní postavení chlapa v rodině, jakmile zasednu, už po mně leze a okupuje mě, objímá, pokládá hlavičku na rameno, ducá, vrní jako motorek a je blaženej. Večeřím tím pádem hlavně jeho chloupky:-) Kouká na mě tak zamilovaně, že si připadám jako filmová hvězda:-) Jsou oba zlatí, spokojení, dělají nám jen a jen radost. Stejně jako s Hubíčkem a Prcínkem, tak i teď s Prcínkem a Pupičkou je domluva, ve všem si vyjdeme vstříc, všemu rozumí, a všechno nám taky hlasitě potvrzují:-) Pupinda komunikuje v jazyce kvak-kvak, to se nedá přeložit, Prcínek má to svoje pokvikávání, oba ale odpovídají na každou otázku, taky na pozdrav a volání. Pupička zvládla i první víkend bez nás, jen s Prcínkem, měla jsem z toho trochu obavy, ale ona je úplně v klidu, oba napapaní, byt v pořádku, dokonce snad i vyluxovali:-) Zkoušíme i čistit zoubky, je to trochu boj, ale naštěstí se neurážejí a vědí, že je to pro jejich dobro. Hubík by nás rozsekal na cucky, ale Prcínek i Pupinda jsou v tomto směru mírnější a nechají si to vysvětlit, i když lehce protestují. Pupička je velký lovec much a můr, každý večer má sezónu, cvaká zoubkama, lítá sem tam, občas něco uloví a sežere, Prcínek to jako mladík taky dělal. Teď už o to nestojí, jen Pupindu pozoruje. Mám pocit, že odchodem Hubíka přestal být kotě a automaticky převzal jeho „post“, protože se ze dne na den začal úplně jinak chovat. Jen je velký mazlík, rád se nechává nosit a nejraději by mne zalehl jednou provždy. Prostě velký Prcíno:-) Áááá, Pupinda právě obejvila kouzlo opěradla na sedačce a zasedla obvyklé Prcínkovo a dřívě Hubíkovo místo, čeká na můry:-) Je to šelmička, úžasný stvoření, díky za ni, díky její přítomnosti je u nás veselo! Posíláme jako vždy pár fotek pro zasmání, moc zdravíme do Kocourkova, všem pac a pusu:-) I. a spol.

25. 4. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Ahoj do Kocourkova, moc zdravíme a hlásíme, že kočičí parta je v pořádku a řádí jako Černá ruka ze Strašnic:-) Pupička je po té viróze už úplně fit, baští, lítá, povídá, mazlí se, je to zlatíčko. Všechno ji zajímá, u všeho musí být, nadšeně vítá, nastavuje hlavičku, vrní skoro nepřetržitě, jakmile se řekne Pupíčku, tak odpovídá srandovním hláskem, má obrovský smysl pro humor a ještě roste jako z vody. Prcínek je z ní vedle, pořád ji pozoruje, blbnou spolu, lítají po celém bytě, metají kozelce a řvou jako paviáni. Občas si dávají pěkně do těla, ale paradoxně nejvíc ječí Prcínek, je to citlivka. Teď s pěkným počasím využívají ve dne v noci terásku, spí tam, pozorují cvrkot a nahřívají se na sluníčku. Odpoledne přebíhají do obýváku, tam na okně zase sledují, co se děje na ulici a pozorují kočky z protější fary, které chodí na zahradu a někdy i ven okolo kostelíčka. Na parapetu máme pítka pro ptáky, takže si užívají pozorování a loví „beze zbraní“:-) Z jídelního stolu jsem jim udělala jejich území, mají tam pelíšky i vodu, po večeři se pomazlí, umyjí a jdou hají. Prostě naprostý ideál :-) V noci si trochu zařádí, ale většinou zalehnou společně se mnou, ráno si vlezou na terásku a počkají si v klidu na snídani. Pupička navíc okupuje vršek kuchyňské linky, jak je ještě drobná, tak se tam krásně vejde a má tam svůj dívčí pokojíček. Vyhupne si z linky na lednici, to je její první pozorovatelna, pak nahoru a půl dne o ní nevíme. Buď se tam rozvaluje na dece a pozoruje mě při práci, nebo kouká z výšky z okna ven, loví mušky a vymýšlí lotrovinky. Jakmile ji jako „objevím“ a dělám překvapenou, tak začne povídat, vrnět, mávat packou, válet se, jen čekám, kdy se rozesměje nahlas. Pak si většinou seskočí na lednici pro pohlazení a zase frčí nahoru. Prcínek za ní někdy taky vyleze, ale přece jen je ho už kus kocoura a musí se tam krčit, tak jen příležitostně, když ho Pupička pozve:-) Oba jsou mazlivky, Prcínek je v tomto směru nenasyta, vždycky byl mazlínek, ale teď se mě drží a ducá, pokládá si na mě hlavičku, hladí mě packou, pusinkuje, prostě těžkej romantik. Vrní taky bez přestání, nastavuje krčínek k drbání a pusinkování, zamilovaně na mě kouká, to se hned člověk cítí jako filmová diva:-) No a Pupína je samozřejmě koketka, sice se normálně chová jako kluk a rebel, ale jakmile přijde domů Michal, tak je z ní slečinka, vrhá se mu do náruče, nastavuje bříško, kroutí zadečkem a mrká jako blondýna:-) Prostě potvůrka kočičí:-) Máme z nich obou radost, úžasně spolupracují, není s nimi vůbec žádná starost nebo problém, čistotní, hodní, miláčkové to jsou. Povídáme si o Hubíčkovi, Prcínka pořád chválím, jak je šikovnej a jaký z něho vyrostl krásný a šikovný kocourek. Už i to plašanství ho částečně přešlo, uklidnil se, ale je to pořád miloučký a něžný stvoření. Oba pravidelně češu, Hubík by mi dal pěstí, ale Prcínek drží a Pupička taky, hlavně s Prcínkem z toho máme takový večerní rituál. Je s nimi blaze a nic není důležitějšího než jejich zdraví a spokojenost. Oplácejí nám to bohatě, nejen láskou a něhou, ale i humorem a bezmeznou důvěrou. A já neznám nic lepšího než usnout s nosem v Prcínkově chlupatém bříšku a s Pupičkou omotonou kolem nohy (kterou mi průběžně okusuje, olizuje a drápe:-)). Pravidelně oba taky meditují v krabicovém škrabadle, je to vidět na některé fotce, Prcínek v přízemí, Pupinda v 1. patře, jsou jako v japonském pidihotelu. Pupička navíc ráda leží nahoře a má přehled všemi směry, to je její místečko. Miluje peříčka, když si s ní hrajeme s peříčkovým ukazovátkem, je jako ďáblík. Prcínek to rád pozoruje a občas se i zapojí. Ale zakládá si na roli kapitána, tak dělá, že ho to nezajímá, ale když zajdeme za roh, tak si myslí, že ho nikdo nevidí a blbne s tím taky. Občas si dáme fotbálek, schovávanou a honičku po bytě, ale nejvíc se vyblbnou s neúnavnou Pupindou, to jsou masakry:-) Prostě si žijeme jako v kočičím ráji:-) Hlavně, že jsou oba zdraví, že jim chutná a že se mají rádi, Prcínek je nekonfliktní a Pupička se s ním cítí dobře, je to na ní vidět, pořád se někde rozvaluje, láká Prcínka i nás ke hře, jakmile na ni promluvíme, tak odpoví a plácne sebou na zádíčka, nastaví bříško a mrká na nás. Je to prostě naše Pupinda:-) Posíláme opět fotky, moc všechny zdravíme a máváme:-) I. a spol.

18. 3. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie je součástí Michaelova fotoalba).

7. 2. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie je součástí Michaelova fotoalba).

14. 1. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie je součástí Michaelova fotoalba).

1. 1. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

17. 12. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

19. 11. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie je součástí Michaelova fotoalba).

8. 10. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie je součástí Michaelova fotoalba).

24. 9. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

10. 9. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

3. 9. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

27. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu).

26. 8. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova – tam se právě zabydluje Pupík (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

24. 8. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova – tam se právě zabydluje Pupík (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

23. 8. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova – tam se právě zabydluje Pupík (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu, fotografie jsou součástí Michaelova fotoalba).

22. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova – tam se právě zabydluje Pupík (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu).

21. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova – tam se právě zabydluje Pupík (e-mail je k dispozici na Pupíkově profilu).

20. 8. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova – tam se právě zabydluje Pupík (e-mail i fotografie jsou k dispozici na Pupíkově profilu).

8. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu).

7. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu).

6. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu).

5. 8. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu).

4. 8. 2017 jsme dostali smutný e-mail z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu).

15. 6. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu, fotografie viz Michaelovo fotoalbum).

19. 5. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den ze Strašnic, moc zdravíme do Kocourkova a hlásíme, že jsou kluci v pořádku a že jsou to čím dál větší úžasňáci:-) Jsou to naše zlatíčka, prdelínky nejlepší, oba to dobře vědí, ale nezneužívají, spíš je na nich vidět, že jsou spokojení. Hubíček už ztratil veškeré zábrany a stejně jako Prcíček vrní od rána do večera, jakmile na něj promluvím nebo mrknu. Tradici vášnivých vítacích obřadů také stále dodržujeme, Hubík se pravidelně přitulí a nakonec se převrátí na zádíčka a je blahem celej orosenej:-) Sice mě pak stejně vášnivě nahání do kuchyně a k lednici, ale ještě před jídlem mě pravidelně zahrne sérií ducání, pusinek a vrnění do ucha. Masíčko si pak blaženě vychutnává, pomlaskává a já na něm můžu oči nechat. Bez zoubků se mu špatně ukusuje jejich tráva, tak mu ji dáváme nastříhanou do masa jako zeleninovou oblohu, má pak porci skoro výstavní a barevnou:-) A jakmile si sednu, už ho mám na klíně, povrkává, povídá, uvelebí se a celý večer nesleze. Když má něžnou, tak si povyleze, zaboří se mi do krku a máme soukromou něžnou chvilku. Je to naprosto boží chvíle, kdy oba víme, co ten druhý cítí a co si tím chceme povědět. Večer mi zaleze do postele k nohám a spí tam až do rána, občas mi s východem sluníčka vyleze na rameno, rozvalí se, že ho mám až do pasu, nechá se drbat a hladit, vrní a nebýt budíku, válíme se tak oba ještě hodně dlouho. Nechává si hladit i slabinky a stehýnko, to už je i na mě moc:-) a musím se smát, kam jsme se to až dostali:-) Je to navíc parťák spolehlivej, neuvěřitelně chytrej, s báječnou pamětí, všemu rozumí, stačí pomyslet a hned se podle toho zařídí. Má můj velký obdiv a respekt, ví to a chová se ke mně taky tak, jen když si hrajeme, tak mi dává pěkně do těla:-) Pořád miluje lovení šustivýho papírku, myšičku pod dekou, hry na schovávanou a taky sprint po bytě křížem krážem. Prcínek je mazlíček a mazlínek, ukecanej, něžňoučkej, pořád ho mám někde u sebe, nejraději by se pořád tulil a drcal do mě hlavičkou, to je nejšťastnější. Jídlo ho zajímá až na druhém místě, nejdřív se se mnou musí pomazlit, povyprávět mi, co se přes den dělo, teprve potom jde k mističce a dá si do nosu. Vítá mě stejně bouřlivě jako Hubíček, jenom má u toho svoje proslovy:-) Jak může, tak se mi rozplácne za hlavou, abych se o něj mohla opírat, vrní skoro pořád, hladí mě pacinkou, tulí se a rád se nosí. Když chce na sebe upozornit, svalí se na zádíčka, rozcapí se a nakrucuje hlavičku, jestli ho teda vidíme a budeme z něj vedle. Jsme pokaždé:-) Miluje provázky a jejich lovení, všechny možné skrýše, čajové pytlíky, pití z mojí skleničky nebo hrníčku, jogurt ze lžičky, koukání na televizi, drbání a česání, a samozřejmě všechny dobrodružný akce s Hubíčkem. Pravidelně spolu chodí na výpravy po patře domu (ale stačí zavolat a hned se oba vrací), honí se jako blázni po celém bytě, sem tam se servou, ale večer usínají v objetí jako bráškové, prostě je to partička:-) Michal byl týden v Jeseníku, tak jsme doma měli kočičí režim, kluci se mnou spali, bylo to jako na spartakiádě, jak jsem zhasla, přiběhl Prcínek, přeskočil mě, zabrumlal něco na dobrou noc, uvelebil se tak, aby měl hlavičku na polštáři, dal mi packu a usínal jako aristokrat. Hubíček se tiše jako správná šelmička přidal taky, ale stulil se u nohou, udělala jsem mu tam hnízdečko, a spali jsme až do rána. O víkendu se chodili dívat do kuchyně na východ slunce a ptáčky, ale pak se zase vrátili ke mně do svých míst na posteli (spali na stejných místech celý týden, fakt jsou úžasní) a čekali, až zavelím ke vstávání a snídani. Teď už si v tom teple užívají celý den terásku, vyvalují se na sluníčku, pozorují ptáky a zeleň okolo, je na nich vidět, jak jsou spokojení – mají teploučko, vlastní místečko, úžasnou vyhlídku, občas se dívám s nima a kecáme při tom, jsou to prostě parťáci. Týden tu byli pak i beze mne, jela jsem za Michalem do Jeseníku, Hubíčkovi jsem opět svěřila velení, dcera chodila obden uklidit, nakrmit a pomazlit se, Hubíček ji nechtěl pustit:-) Zvládli to jako vždycky úplně v pohodě, byt bez poskvrnky, záchůdků měli dost, jídla a vody taky, navíc jim necháváme zapnuté rádio, tak měli i diskopárty:-) Vítání bylo po našem návratu až dojemné, oba jsem nosila půl hodiny v náručí a tulili jsme se, celou neděli jsme se od sebe nehnuli a užívali si jeden druhého a třetího. Oba dostali samozřejmě pochvalu, masíčko a dobrůtku, Hubíček byl pochválenej samostatně, je na něm vidět, že tomu rozumí a že je pyšnej, jak to krásně vždycky zvládnou. Prostě jsou báječní, nejraději bych byla pořád s nima, ale na granulky holt někdo vydělávat musí:-) Příští nebo další týden zajedeme k panu doktorovi s Hubíčkem na očkování a prohlídku po roce, vypadá dobře, kožíšek má sametovej, ouška čistý, tak doufám, že bude vše v pořádku. Měla jsem i možnost mu náhodou překontrolovat moč a průběh čůrání, chystala jsem jim další záchůdky na ten týden a Hubík uviděl prázdný záchůdek – jen tu spodní misku bez podestýlky a v klídku si do ní zalezl a spustil. Já seděla hned vedle, tak jsem to měla z první ruky:-) A podle barvy, množství a proudu má všechno v pořádku:-) Doufám, že u Vás je vše v pořádku, konečně přišlo teplo (v Jeseníku jsme měli do půlky května mínus, a dokonce ještě padal sníh), tak snad už bude líp:-) Mějte se moc hezky, máváme a posíláme jako vždy pár fotek pro pobavení:-) I. K. a spol.

14. 3. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu, fotografie viz Michaelovo fotoalbum).

31. 1. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den do Kocourkova, moc Vás zdravíme ze Strašnic a hlásíme, že kluci jsou v pořádku, právě chrní v teploučku, a jsou naprosto boží!:-) Po krásných Vánocích, kdy jsem si kluky užívala 24 hodin denně, nám zase zbyly jen večery a víkendy, ale zaplať Kočičí Pánbůh za to. Kluci jsou úžasní každým chloupkem, jsem z nich nadšená každý den znovu a znovu, nemůžu se nabažit jejich blízkosti, stačí mi se na ně jenom koukat a jsem úplně blažená. Z Hubíčka je nádhernej drsňák, všemu rozumí, kraluje tu a má nás všechny na povel, prostě Kapitán, jak mu někdy při mazlení říkám, ale současně je to něžňoučkej mazel, využívající každou chvíli, aby se mi vecpal na klín, zavrtal se mi do dlaně a s hlasitým vrněním usnul. Vypadá spokojeně, večer se s naplněným bříškem roztahuje a předvádí na dece, nechá si to plný bříško hladit, převaluje se jako chlupatý mimčo a ve finále mi s láskou začne lehce okusovat ruku. Koukáme spolu z okna na ptáčky, lidi na chodníku i padající sníh, občas do sebe ducneme a je nám blaze. Dodržujeme rituál ranního házení papírků, hraní na schovávanou a překvápek, kdy se někde úžasně schová a následně na mě vybafne a má velkou radost, že jsem se lekla. Očíčko mu šibalsky mrká a snad bych i přísahala, že se chechtá. Je šíleně ukecanej, hlavně když jde o jídlo nebo moje pozdní příchody, což spolu vlastně souvisí:-) To skoro ječí:-) Ale jinak vrká od rána do večera, odpovídá, když se ho na něco ptám, často i když se neptám:-) V noci si ke mně chodí lehnout a ráno mě probouzí pusinkou, to si na chvíli myslím, že jsem Šípková Růženka a konečně mě našel ten Princ, no, pak mi dojde, že jsem maximálně Růžena, co musí jít vydělávat na složenky, ale na Hubíčkově úžasnosti to nic nemění. Prcíček je krasavec umazlenej, něžňoučkej, Budulínek chlupatej. Vrní neustále, až mám někdy obavy, jestli se nezaseknul:-) A jestli ho z toho nebolí v krku:-) Jak může, tak mě „obsadí“, celou mě doslova obleze, zasouká se mi na sedačce pod ramena a hlavu, já se o něj opřu a máme meditační uvrněnou chvilku. O víkendu ví, že na něj mám víc času, tak si řekne o nošení v náruči, procházíme byt, koukáme z okna na ptáčky, on si o mě opře hlavičku a já nosím a nosím. Na rozdíl od Hubíčka má rád kočičí dobrůtky, tak mu je občas házím a Prcíček loví. Trvá na přístupu na naše WC, má tam tajnou komlrku, musí mít otevřené dveře, jinak je schopný sedět u nich a žalostně mňoukat. Chodí se tam schovávat a při blbinách tam vždycky zajede jen proto, aby v následující vteřině zpoza dveří vystartoval na další kolečko. I teď v zimě se vydává na chvilku na terásku, nasaje zimní vzduch, prohrabe snížek a zase se vrací do tepla. To Hubíček jen nakoukne a odloží další krok na jaro-léto, až bude na terásce sluníčko a teplo. Oba maximálně vítají, Hubík se při vítání převrací na zádička a Prcíček mi odvážně rozvazje tkaničky na zimních botách, jsou prostě k zulíbání. A když společně chodí po bytě, prdelka vedle prdelky, sladěný krok, hlavička u hlavičky, připadají mi oba jako vystřižení z nějaké Disneyovky:-) Mají se rádi, ale dávají si taky pěkně do těla, Hubík si udržuje výsostné postavení, ale Prcíček mu občas taky pěkně nabančí, už se ho tolik nebojí a když má náladu, postaví se mu a fackují se půl hodiny. Dokud jsem vzhůru, tak je mám u nohou nebo za zády, večer podnikají obrovské honičky po bytě, dupou jako stádo slonů, vřeští a není nouze o salta a výskoky ke stropu:-) Ale jak zalehnu, tak kluci odpadnou, někam si zalezou a je klid. V tomhle jsou naprosto úžasní, přitom mají úplnou volnost a nikdo by je nenutil, aby byli v klidu, prostě od začátku se přizpůsobili našemu rytmu, jsou to miláčkové. Aby se nenudili, tak jsme jim vymysleli schovávačku – pořizovala jsem novou pračku a jak ji mám v kuchyni, tak jsem při té příležitosti odklopila panely a uklidila pod linkou. Pro kluky to byl zážitek, od té doby jim nechávme jeden panel maličko odkrytý, kluci si ho umí sami odtáhnout dál a pod linkou mají bludiště. Byla sranda je u toho pozorovat, Prcíno vykulenej seděl u otvoru, Hubíček odvážnej pomalinku do té tmy vlezl, broukali na sebe, pak tam zmizel i Prcek a vylezli až když jsem je zavolala k večeři, samozřejmě ještě s nějakou tou pavučinkou na nose nebo uchu. Vypadali jako vesničtí kluci po nějaké tajemné výpravě, jen kraťásky na jednu kšandičku jim chyběly:-) Zvládli jsme i odčervování, Prcík se trochu bránil, ale celkem bez problémů jsem mu nacpala prášek po půlkách do tlamičky a držela, dokud nepolknul. Zato Hubík měl v očíčku pomstu a hrozil mučednickým kůlem, když jsem mu tam prášek rvala, párkrát ho vyplivnul, ale nakonec byl nucenej ho taky spolknout. Asi minutu byl naštvanej a uraženej, ale funguje na něj, když se mu omluvím za trápení a vysvětlím, proč to děláme, takže za půl hodinky už mi vrněl na klíně. Žádné problémy následně neměli, hovínka stále stejná, prdelky čisté, tak jsou snad v pořádku. Kožíšky jim prohlížím denně, jsou v pořádku, ouška mají taky čistá. Hubíček se konečně dostal z problému s bolavým koutkem a rozšrábaným ouškem, denně jsme mazali hojivou mastičkou a teď už má pár měsíců pokoj, je jako nový:-) Jsou to prostě zlatíčka chlupatý, nejraději bych s nimi byla pořád, oba báječně komunikují i spolupracují, tak jednoduché soužití jsem si vůbec nepředstavovala. Na fb mi v nějakém testíku vyšlo zbohatnutí, tak už se těším, protože hned jak k tomu dojde, začínám budovat obrovskou farmu pro zvířata v nouzi, a kluci budou pomáhat:-) Jo, kéž by to tak šlo, konečně bych měla pocit, že dělám něco, co má smysl. Třeba to vyjde:-) Posílám jako vždy pár fotek pro zasmání, do Kocourkova posíláme pac a pusu, držte se a mějte se krásně, papa I. a spol.

23. 12. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova (e-mail je k dispozici na Hermelínově profilu, fotografie viz Michaelovo fotoalbum).

Následující e-maily byly z kapacitních důvodů již vymazány (v Kocourkově je máme k dispozici) – pokud k nim byly připojeny fotografie, zůstávají součástí fotoalba.

13. 12. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

9. 10. 2016  jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

21. 8. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

28. 7. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

5. 6. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

8. 5. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

10. 4. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

6. 3. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

8. 2. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

11. 1. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

10. 1. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

24. 12. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

20. 12. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

14. 12. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

13. 12. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

27. 11. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

16. 11. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

15. 11. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

18. 10. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

3. 10. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

9. 9. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

1. 8. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

6. 7. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

21. 6. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.

14. 6. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

31. 5. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

16. 5. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

26. 4. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

4. 4. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

11. 3. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

21. 2. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

8. 2. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.

1. 2. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.

26. 1. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova. 

14. 1. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.

13. 1. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.

31. 12. 2014 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.

24. 12. 2014 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.

19. 12. 2014 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

15. 12. 2014 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.

13. 12. 2014 jsme dostali první e-mail a fotografie z nového domova.