Jdi na obsah Jdi na menu
 


Phoebe

PHOEBE NAŠLA NOVÝ DOMOV 25. 4. 2013 (více informací níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kočka
Věk: 2 roky
Kastrovaná?: ano
Očkovaná?: ne
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ne
Podmínky: větší byt nebo domek, ideálně k někomu, kdo s ní bude trávit alespoň část dne, příp. do společnosti nedominantní kočky/kocoura
Charakteristika: Phoebe do našeho depozita dorazila 26. 1. 2013. Je to dlouhý a smutný příběh. Loni touto dobou jsme Phoebe (které s nadsázkou říkáme Fóbie) měli v depozitu cca na 6 týdnů na hlídání. Její majitelka tou dobou přišla v Praze o byt i o práci a stěhovala se do Brna. Než v novém domově vše připraví, chtěla, aby Phoebe pobyla u nás. Phoebe je však zvláštní kočička. Odmala zvyklá jen na svou paničku, což nám dávála náležitě najevo. Byla to nedobrovolně a nebyla tu ráda. Ale zvládli jsme to. Přežili jsme to ve zdraví všichni, po pár týdnech jsem (šťastná) předávala Fóbii (šťastnou) její paničce (taky šťastné). Měla novou práci, nový byt, vše vypadalo nadějně. Ale uběhl rok a situace se opakuje. Slečna uznala, že se o kočičku v dohledné době postarat nedokáže, takže ji znovu svěřila nám, tentokrát ale s tím, abychom se pro ni pokusili najít nový domov. Zpočátku jsme měli strach, že si u nás Phoebe pobude dlouho – pouštěla hrůzu na všechny strany, byla velmi hlučná, když se cítila nejistá, šel z ní opravdu strach. Byla hodně ostrá, na lidi i na ostatní kočky. Nicméně po několika týdnech v depozitu prošla zásadní proměnou – ze vzteklé a nepříjemné kočičky se stal téměř vzorný mazlík – vítá nás, nechá se chovat, pomáhá při vaření a při úklidu… Z původní Phoebe zůstala jen velká zvědavost – musí u všeho být, všechno ji zajímá. A protože je velmi chytrá, dokonce se naučila otevírat dveře, aby mohla zjistit, co je za nimi. Kromě tohoto drobného zlozvyku (otevírání dveří) je to přátelská kočička k lidem i ke kočkám – nyní bydlí s Amorkem a jsou to dobří kamarádi. Phoebe bude ale potřebovat hodně prostoru a lidskou či kočičí společnost, aby se zabavila a necítila se sama a opuštěná – v takovém případě by se záchvaty vzteku mohly vrátit. Může být i ve společnosti nedominantní kočky/kocoura.
Phoebe na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

26. 1. 2013
Příběh Phoebe je dlouhý a smutný. Loni touto dobou jsme Phoebe (které s nadsázkou říkáme Fóbie) měli v depozitu cca na 6 týdnů na hlídání. Její majitelka tou dobou přišla v Praze o byt i o práci a stěhovala se do Brna. Než v novém domově vše připraví, chtěla, aby Phoebe pobyla u nás. Phoebe je však zvláštní kočička. Odmala zvyklá jen na svou paničku, což nám dávála náležitě najevo. Byla to nedobrovolně a nebyla tu ráda. Ale zvládli jsme to. Přežili jsme to ve zdraví všichni, po pár týdnech jsem (šťastná) předávala Fóbii (šťastnou) její paničce (taky šťastné). Měla novou práci, nový byt, vše vypadalo nadějně. Ale uběhl rok a situace se opakuje. Slečna uznala, že se o kočičku v dohledné době postarat nedokáže, takže ji znovu svěřila nám, tentokrát ale s tím, abychom se pro ni pokusili najít nový domov. Bude to fuška:-( Fóbie je trochu zvláštní. Pouští hrůzu na všechny strany, je velmi hlučná, když se cítí nejistá, jde z ní opravdu strach. Je hodně ostrá, na lidi i na ostatní kočky. Zatím jsme ji museli ubytovat na samostatném pokoji. Na jedné fotce je s Amorkem, pouštím ho občas s Atilou za Phoebe na návštěvu, ať si zvyká – ale opravdu jen na chvilku a pod dozorem. Phoebe si brání aspoň to málo, co považuje za své… ale necháme-li ji v klidu, neútočí, jen vrčí. Časem, až se přestane zlobit na celý svět, si jistě zvykne, ale bude pro ni vhodná klidná domácnost, kde bude pouze jako jedináček.

18. 3. 2013
Phoebe prošla velkou a nečekanou změnou. Uklidnila se, přestala vrčet a rozhodla se dobrovolně spolupracovat:-) Chodí vítat návštěvy, nechá se chovat! Pomáhá při vaření i při úklidu, všechno ji zajímá, nevzteká se, nevrčí, nezlobí. Na pokoji je s Amorkem a jsou to velcí kamarádi. Nikde žádné napětí, kočička je spokojená a v pohodě. Z minulé Phoebe zbyla snad už jen velká zvědavost – je nesmírně zvědavá, musí všechno prozkoumat. Je chytrá, vtipná a zábavná – a taky moc šikovná. Umí si otevřít jakékoliv dveře, zatím zvládla kliku, petlici i háček. S tím je potřeba v novém domově počítat – není útěkářka, jen ji prostě otvírání dveří baví a hlavně ráda zjišťuje, co je za dveřmi. Ale jakmile by se ztratila, bude se cítit nejistá a ztracená, mohla by zase propadnout do těch svých dřívějších záchvatů vzteku a zuřivosti – pak je nevypočitatelná a hlavně nechytatelná. Až na tento drobný zlozvyk, tzn. otevírání dveří, je vzorná. Domníváme se, že v novém domově bude potřebovat prostor a spoustu podnětů, aby se nenudila a necítila se zavřená. Bude také potřebovat někoho, kdo s ní bude trávit aspoň část dne, aby se zabavila. Vůči ostatním kočkám je opatrná, ale zcela klidná. Vrčí, jen pokud se cítí ohrožena, takže ve společnosti nedominantní kočky či kocourka klidně může být.

25. 4. 2013
Phoebe dnes odjela do nového domova! Tak je to tedy pravda, že všichni stateční ještě nevymřeli… Fobie se poslední dobou zklidnila, kdo viděl, nevěřil. Stále trochu nevypočitatelná, ale jinak milá a mazlivá, skoro spokojená kočička. K dokonalosti tomu chybělo už jen to, aby nebyla pořád tak sama. Aby jí pořád někdo nezavíral dveře před nosem a aby jí pořád neříkal „zůstaň a čekej“. Na tohle už je zřejmě alergická. Krom toho chorobně zvědavá. A dost žárlivá. A trochu cholerická a hodně ostrá. Super kombinace. Ale taky krásná, chytrá, vtipná, zábavná… Ne každý touží po plyšovém mazlíčkovi, a tak došlo i na Fobii. Panička se s ní u nás seznámila už minulý týden, ale bylo třeba doma vše připravit, a tak den D nastal dnes. Popravde, čekali jsme to mnohem horší. Příjezd do nového domova byl impozantní – bez řevu, bez vrčení. Z přepravky rovnou na průzkum bytu. Ocas nahoru, fousky dopředu. Celé to tam je její – to kočka pozná hned. Prima, pro začátek dobré. Odjížděla jsem skoro v klidu, i když vím, že vyhráno není. Po našem odjezdu se tam trochu toho vrčení a trucování prý ozývalo, ale vše zatím bez nebezpečí ohrožení života. Panička je moc prima, byt je krásný a členitý a hlavní barevné odstíny dekorace jdou Fóbii pěkně ke kožíšku. Tak to prostě vyjít musí:-) 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

29. 3. 2017 jsme dostali z další mms z nového domova (viz fotoalbum).

26. 2. 2017 jsme dostali mms z nového domova (viz fotoalbum).

19. 2. 2017 jsme e-mailem dostali další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

2. 1. 2017 jsme na Facebooku našli fotografii a krátký vzkaz z nového domova:
Fobinka se připravuje na státnici z matematiky…

20. 12. 2016 jsme na Facebooku našli další fotografie a vzkaz z nového domova.
Teď mi fakt dělá radost, o víkendu se brouzdala po stole, včera spinkala přes den na posteli v dosahu psa a byla v klidu. Chvilku jsem je společně hladila, a než ji začal olizovat, tak byla klidu. Ona se cítí dobře, když je doma na víkend dcera a je s ní v tom pokoji, kde bydlí, a pes se drží ve druhý místnosti se mnou. Tak to byl včera takovej ráj, jak jsme na tý posteli byli všichni v pohodě:-). Jak je tmavá, tak nemá ty šikmý oči, ale ty svý kulatý žlutý korálky, a s tou miliardou chlupů vypadá jak medvídek. Včera byla dojemná – mám v oknech kari síť (moc hezký:-D), a když jsem ji pouštěla domů, tak jednou z těch mřížek prostrčila jen hlavičku a mazlila se. Je fakt k sežrání:-)).

29. 4. 2016 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, hlásíme, že se máme báječně, Fobinka se nemůže domazlit, už je rybářská sezóna, tak jak čichla k čerstvý rybě, tak mě šikanuje každé ráno a každý večer, když se vracím do jejího domu a vyžaduje oběti, spí s dcerou pod peřinou, když je doma:-) – mě samozřejmě v posteli hlídá pes a k němu důvěru teda nezískala – asi má blbou zkušenost, nebo je na ni prostě moc velkej a divne, jen chápe, že když někam chce projít, tak mňoukne a my ho odstraníme, nebo spacifikujeme, takže když je v patřičné výšce, tak na něj dělá opičky a užívá si jeho bezmoc:-)). Je s nima sranda. A jak se máte vy, co kočičinec? mp

12. 8. 2015 jsme na Facebooku našli vzkaz z nového domova.
Dobrý den, je hezky, že. Z Fobinky byste měla radost, nevynechá jedinou příležitost k mazlení, sama si nás zavolá ze svého velitelského můstku a musíme naklusat a mazlit ji:-)). Klidně si už seskočí navzdory přítomnosti psa a přejde si vegetit do umyvadla. Když dostane dobrotu v podobě syrové ryby z Labe a žádá si další oběti, prostě začne v lepším případě vřískat, v horším házet čínským porcelánem na kterém jí je přinášíme:-D, asi předpokládá, že zároveň i trefí některého z otroků. V noci cábruje, přes den chrní v kukani. Mějte se:-)

11. 6. 2015 jsme na Facebooku našli vzkaz z nového domova.
Je z ni fakt selma selmovita. Ted, jak je teplo, tak je porad venku. Doslova skemram, aby prisla domu na masicko. Nacpe se a zase bere caru. A necha se venku vzit do naruci, mazlit a dopravit na okno! A obcas si hraje na princeznu a z tramu nad terasou zacne volat a musim pro ni jit okolo celyho domku a princeznu si domu donest. I kdyz jindy tady levituje, jak kdyby se ji gravitace vubec netykala:-D vopice0:)

13. 12. 2014 jsme dostali e-mail z nového domova.
Dobrý den Laďko, jak se máte, co vaše podnikání – co všechno vlastně děláte – a oči? Už jste napsala tu knihuB-)? Průběžně na vás s Fobinkou myslíme, ale nechcem vás moc zatěžovat plkáním po drátech, tak shrnuju naše soužití, protože předpokládám, že by vás mohly potěšit zprávy o didaktických schopnostech vaší nezapomenutelné chráněnky… takže… pozdravuje vás velkej mazel… asi nejvíc obsazuje moji dceru, když přijede jednou za tejden na víkend, hned je na klíně… občas ji Maruška naštve, že má i jiné zájmy, rozloží si skripta a sedne k počítači, to nemáme rády… to jí prostě tu zbytečnou veteš zalehne a odmítá jakákoliv lákadla jako syrová masíčka, nebo laserovou baterku (z tý byla fascinovaná prvních pět minut, pak jí přišla na zoubek a už na nás jen čučela, jakože jak nás může bavit tak infantilní hračka)… to je lepší sociologickej průzkum z okna nebo střechy… no, jak jsem říkala, není konzumní typ, prostě intouš – už jen čekám, že přestane jíst maso a najde si holku:-D)… jinak, je to ocásek… přes den jsme spolu uklízely na terase, u všeho asistovala, teď tady leží u mě a pozoruje (kontrola hrubek :-D)… v noci spí v nohách… je úplně super – ráno samozřejmě courá, tak od pěti, a než jdu do práce, volám chvíli čičí a přiběhne a do odpoledne tráví čas doma, než přiju, rituál je na uvítání kousek syrovýho masíčka a pak cábruje… a buzeruje!!! Co dvě minuty chodí domů a ven:-D… jinak… zítra fobince přivezem pejska, měl to podobný jako ona. Je prej strašněj mazel a hodnej. Dcery přítelkyně je chovatelka koček a tvrdí, že by se měli časem respektovat. Pejsek byl dva roky zavřenej v garáži a byl tak vyhladovělej, že jeho soused ho přivezl k paní, která se ho ujala a dostala ho z nejhoršího a předala další dobrý duši, která se stará o psy jako dobrovolnice – nic moc jinýho o tom nevím. Co si o tom myslíte? A taky napište, jak se máte… mp

23. 8. 2014 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, posílám fotky majitelky nemovitosti, jak si ji z velitelského můstku hlídá. Sice jsem jí nedopřála slíbený strom, ale dům jsem obložila naštípaným dubem, který jako manikúra zjevně stačí. Očkování proběhlo v dosti silných rukavicích, které ani ve finále neprokousla, takže jsme to ve zdraví přežily obě. Domestikovala se okamžitě, sousedi ji respektují, což svědčí o docela vysoké toleranci:-)), okolní kocouři už pochopili, že jiná odpověď na vábení než pořádnej vejprask nebude a pomalu v okolí vyhlazuje populaci hrabošů, rejsků, slepýšů a špačků. Někdy přinese i šest kousků za den a důsledně se dožaduje ovací. Loví i v noci, úlovky nosí domů živé, takže mě běžně budí pískání myší které honí po bytě, nebo piští chudáci ptáci, ze kterých lítá peří a cáká krev. Spíme spolu v posteli, miluje procházky po zdech a střechách, ráda chodí na návštěvu oknem k sousedům, když jsou venku a ona si myslí, že ji nevidí. Jinak co se týká neempatických lidí s tendencí ukázat jí převahu, s těmi nakládá pořád stejně radikálně, takže ti se jí bojí:-)). Jinak je pořád zvídavá a zvědavá jak opice… takže už se mnou jela i v autě na volno, když jsem jela do Kolína pro dceru a ona si prostě naskočila. Lezla po autě, tlapky na okně a koukala, co se děje, vůbec nezlobila. Miluje syrová játra nebo jakékoliv maso, což máme jako rituál po příchodu z práce. Pozná, že přijíždím, a běží mi na proti k autu se pomazlit. Pak jde se mnou jako ocásek, a než dojdu k sloupku, už na něj skáče a pokračujem v mazlení… prostě kotě:-). Taky se nám postarala o velkochov masařek, to když tu zůstala týden sama (sousedi krmili) a přinesla špačka, kterého doma zamordovala. Asi to bylo záhy po našem odjezdu, protože ze špačka už byl krmelec pro stovky červů. No a vzhledem k tomu, že nebožtíka uložila do vestavěný skříně, červíci byli úplně ve všem… takže dokonale splňuje úlohu terapeuta a má se dobře, aspoň doufám… je z ní vesnická kočka, lovec a hlídací šelma… pozdravuje vás. MP

22. 8. 2013 jsme dostali e-mail z nového domova.
Fobinka je zábavnej mazlík, teda v rámci jejích možností, v každým případě už je jasný, že kdysi moje postel jí vyhovuje, má asi měsíc novou matraci, tak žádný ortopedický problémy nebudou… vodu tak miluje, že když se doma nějak hemžím, usadí se přímo ve dřezu a čučí, kdy začne zábava. Když jí nechám kapat kohoutek, tak s takovým zaujetím nastavuje tlamičku, že pak prská a kýchá… ale jakmile kdykoliv zase vidí, že jdu ke dřezu nebo do koupelny, rychlostí blesku je u zdroje. Včera vedle mě stála na dřezu a čuměla, jak myju nádobí:-)) Je fakt roztomilá… je stále nachystaná u dveří, že by proklouzla, když se jí to povede, zastaví se hned u sousedů a očichává pachy psů. Když je doma sama, prolejzá tou čtyřdílnou vestavěnou skříní, už umí i posunovat těmi těžkými dveřmi se zrcadly. V zrcadlech na skříni taky loví šelmy, tlapičky jsou až do půlky vejšky:-)) Sranda je její vítání, to začne hlasitě mnoukat s otazníkem …mno?… až mám pocit, že jsem opravdu mohla přijít domů dřív… pak to ale vykompenzujem vybalováním nákupu, to je zábava:-)), jak to šustí a voní… a do lednice s tim… jinak jí pořád slibuju ten výběh, dneska se jedem podívat na dva, v neděli na další, ale pořád se ještě nikdo nehlásí o tohodle penězožrouta, tak vyčkáváme… zatím se mějte:-), MP.

10. 8. 2013 jsme dostali e-mail z nového domova.
Dobrý den, jen po delší době podávám zprávy o kočičce. Je to zvláštní, ale nikoho nenechá lhostejným. Když návštěvy nezkoumají její dlouhé nohy, velké uši, béžovou packu, zaujme její žlutej kukuč, ale každého její chování. Nejvíc každýho hned odvaří chlemstáním vody při přípravě nápojů. Vypadá to, že jí nic netrápí a na nic nestěžuje, když tedy pominu záchvaty zuřivosti při odchytu na útěku. To zuří jak sedm čertů… vynadá mi, a když zjistí, že jsem následně zamkla, běhá po bytě semtam takovou rychlostí, že běžným okem zaznamenáte jen šedou šmouhu:-D Novinka je, že minulý týden, když dorazila po několika dnech dcera, skočila jí na klín a uhnízdila se jí tam. Ale nevím, jestli to byl stesk, nebo to, že z ní cítila kočky z jinýho prostředí. Jinak ale už si přisedá na křeslo, gauč, ráno se jde pomazlit. Je superzvědavá, je to sranda, klidně se i nechala zavřít do lednice. Samozřejmě děsí svou přítomností ve skříni, když jdem pro oblečení, nesmí chybět při pouštění vody kdykoli – ranní rituály má už zmáknutý, ví že z WC vede hned cesta do koupelny, tak už čeká… že když se začne brát nádobí, bude se pracovat s vodou, jednou jsem přerušila napouštění vany, a když jdu pokračovat, čochtala se ve vodě. Loví nohy – palce trčící z postele… Tak se zatím mějte, MP + F

6. 7. 2013 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den… vše v pořádku… posílám konečně pár fotek. Nějak jsem marně zápasila s tím telefonem, až jsem si půjčila foťák kvůli focení bytu – snažíme se ho s holkama, Maruškou a Fobií prodat a pořídit malý domek směrem na Prahu. Ve foťáku jsou ale fotky zajímavější, ty momentky. Včera zrovna při focení vypadala strašně způsobně a klidně, prostě manipulovala veřejným míněním. Jindy je s ní větší sranda, jako například když chytá na stěnách komáry, nebo neustále krade další a další paví pera a pak je morduje, nebo když se zavěsí zadníma v chodbě na skříň a předníma naproti na otevřený dveře koupelny a já je, netušíc co je nahoře, náhle zavřu a kočka je málem vejpůl… Minulý týden mě začala navštěvovat v posteli. Ještě tam nespí. Ale jednou si lehla ke mě na gauč, rozvalila se a chtěla drbat. Taky je sranda, když cvičím sedy lehy na takovým tom mini lehátku ve tvaru bumerangu. Okamžitě si lehne vedle mě a vyžaduje drbání… Oblíbila si místo nad vchodovými dveřmi, nad kterými je okýnko, takže straší veškeré pocestné. Z venku za sklem vypadá s těma žlutýma očima trochu divoce:-D Miluje vybalování nákupů, inventury v lednici, ráno ví, že se jde do koupelny, kde zaujme místo v umyvadle a kouká na to, co se děje ve vaně, až do doby, než vezmu do ruky spray. Ráno nebo když přijdu z práce, tak se se mnou vítá:-))… odpoledne to komentuje tím svým MNO? …tak všechno jde dobře… děkujeme za optání:-))

24. 5. 2013 jsme dostali e-mail z nového domova.
Dobrý den, Fobie dělá pokroky každým dnem. Je vidět, jak se mění z neurotického tvora v klidnou kočku, možná bude časem i přítulná. V úterý se stalo poprvé, že si vlezla ke mě na křeslo, stočila se a nechala se drbat. Jinak zvednout do náruče se dá, ale snaží se z ní vysoukat. Jinak hladit za pochodu se nechá úplně v pohodě. S oblibou sedá na parapetech v místnosti, kde je naše společnost, takže se budím tím, že ona tam diskutuje s ptáky zrovna jako ted. To je hrozně legrační. Když jdeme domů, tak už běží ke dveřím a motá se nám kolem nohou. Ná ráda vařený kuře. Myslela jsem původně že ne, protože když jsem to s ním zkoušela ty první dny, tak na to kašlala, ale když jsem ho v pondělí vařila a vyndala, tak si vyskočila na stůl a pustila se do něj a vůbec jí nevadilo že původní plán s ním byl jinej:-))) Kliky v bytě nezvládá kvůli jejich tvaru, ale tu u vchodových dveří zmákla. Myslela jsem, že přichází dcera. Takže už je trvale zamčeno:-)) Pořád kecá s tím ptactvem, je to sranda.

29. 4. 2013 jsme dostali e-mail z nového domova.
Dobré ráno… dnes mi kočka k ránu cestovala po posteli. Pak vyskočila tam na ten parapet u postele s výhledem na kočky a ptactvo a měla k nim dlouhý proslov. Sranda byla včera, nesnese, když se Maruška, kterou si velmi oblíbila, do svého pokoje zavře. Věší se na kliku zleva z gauče, skáče zprava z křesla, a když nepovolí, jde do chodby a skočí na ni s rozběhem a visí na ní:-) Jak kočička od Čapka:-)… kliky jsou teda takový, že s nima má trochu problém i člověk, takže se neotevřou, už nemá tendenci sekat. je to skvělý antidepresivum:-) Mějte se hezky, MP.