Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tačík (Kuba)

TAČÍK NAŠEL NOVÝ DOMOV 19. 3. 2017 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 1 rok
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky: do domku s bezpečným výběhem, do kočičí společnosti, ne k dominantnímu kocourovi
Charakteristika: Tačík žil spolu s dalšími kočičkami v areálu jedné firmy v Praze–Hloubětíně. O jídlo měly kočky jakž takž postaráno, na místě se nacházely i improvizované boudičky, ale k ideálu mělo toto bydlení daleko. Navíc majitelům areálu začaly kočky a jejich rozrůstající se potomstvo vadit. A tak jsme se s tamními krmičkami domluvili, že kočičky převezmeme do péče, poléčíme, necháme vykastrovat a vrátíme zpět do lokality. Po rekonvalescenčním pobytu u nás se ale ukázalo, že ani u jedné kočičky není vhodné, aby se vracela zpátky, ať už kvůli zdravotnímu stavu, nebo kvůli tomu, že se zcela jistě jednalo o kočku, která dřív žila s lidmi. Tačík je hodný, krotký a klidný kocourek, jen bohužel u nás zatím pořád hodně lekavý – všeho nového se bojí, okamžitě se běží schovat a vystrčí hlavičku až ve chvíli, kdy je všechno zase dávno na svém místě… Tak ho to naučila maminka Kačenka, když se venku protloukali na vlastní pěst… Je třeba počítat s tím, že v novém domově bude potřebovat víc času, než zjistí, že mu nic nehrozí. Není u nás šťastný, pobyt mezi čtyřmi stěnami ho stresuje, chybí mu terén – v novém domově tedy bude potřebovat výběh na zahrádku… Hodí se do jakékoliv kočičí skupiny, jen dominantních kocourů se bojí. Tačík je zcela zdravý a pochopitelně kastrovaný.
Tačík na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

9. 10. 2016
Tačík žije spolu s dalšími kočičkami v areálu jedné firmy v Praze-Hloubětíně. Je to třetí kočička, kterou jsme z této lokality převzali do péče. O jídlo mají kočičky v místě jakž takž postaráno, v areálu firmy se nacházejí i improvizované boudičky, na blaho kočiček dohlížejí již několik let krmičky. Podle hodných lidí, kteří se v areálu občas vyskytují, však kočičky nejsou v dobrém zdravotním stavu, nejsou kastrované, některé prý opět březí… a tak jsme se domluvili, že kočičky postupně převezmeme, necháme vykastrovat a ošetřit a pak vrátíme zpět do lokality. Místní krmičky je ostatně chtějí zpět. I když se rozhodně nejedná o ideální místo k životu (na okraji parkoviště je malý plácek připomínající spíše smetiště, za ním plechový plot, pro kočky průchozí, za plotem houština keřů a skrz areál se stavebninami se dá zřejmě projít do asi 500 m vzdáleného parčíku…), kočičky jsou tam zvyklé a jsou zvyklé i na krmičky. Tačík je prý synem kočičky Kačenky, která byla odchycena již dříve a už se u nás zotavuje po kastraci. Jediný z celé skupiny nevypadá zanedbaně a zbědovaně. Je ještě mladý, navíc dost kontaktní, takže něco dobrého si asi vždycky vyžebrá, a tak až tak moc nestrádá. Je už po kastraci, při níž přišel zároveň i o jeden zub. Samozřejmě ho trápily paraziti, blechy, všenky, svrab. Přišel současně o jeden zub, v uších byl svrab a v kožichu stejně jako u ostatních blechy a všenky, ale jinak je jeho kondice slušná. Protože je kontaktní, jistě by našel i lepší domov, ale krmičky ho chtějí zpět. Uvidíme, jak se situace vyvine, zatím se zotavuje.

24. 11. 2016
Tačík hledá nový domov.

19. 3. 2017
Tačík našel nový domov. Na inzertním portále padl do oka mladému pánovi z rodinného domku z obce nedaleko od nás – jeho kocourek Karlík před nedávnem přišel o kamaráda, po kterém se jemu i páníčkovi stýskalo… A vybrali si Tačíka. Tačík se už zabydluje, ale dle očekávání to jde těžce… Věříme ale, že všichni vydrží a Tačík si v novém domově zvykne. Za nový domov pro Tačíka děkujeme. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

14. 10. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, Tačík se má dobře, má kvalitní papání, denně mokré i suché, denně čistý záchůdek, tři mističky s denně čerstvou vodou po domě, akorát jsme se ještě nepomazlili. Stále nedůvěřuje lidské ruce. Už třeba přijde do přímé blízkosti, ale jakmile zjistí, že o něm víte, tak šup aspoň na metr bezpečnou vzdálenost. Nevyčítáme mu to, chápeme, že mu musel někdo ublížit a že musí znovu nabrat důvěru, tak to prostě je a holt vyčkáváme. Lákáme ho na dobroty, že už občas nakukuje zvědavě jestli něco není v ruce, ale jakmile se příblížíme na blíže jak půl metru, tak kousíče popoběhne, ale furt zvědavě kouká. Je to lepší a lepší a věřím, že o Vánocích nás obdaruje důvěrou a že se budeme už mazlit, přecijen, co by to bylo za Vánoce bez mazlení, že:) Stále má ovšem detašované místečko s vodou a mističkou, to, aby ho nikdo nerušil a mohl se v klidu najíst a napít, ale je čím dál tím zvědavější… už brzy nám začne, doufám, věřit… je hodně zvědavý a hravý, ale něčí ruka mu musela ublížit a on si to moc dobře pamatuje, bohužel:( Kluci se občas koušou do zadku, tak jednou týdně sbírám chlupy a Karlík ho nechce moc pouštět do ložnice, ale už při čekání na mističku do sebe ducají jak kámoši, dokáží v klidu sedět vedle sebe a oba na nás čučet a povídat si spolu… jsou roztomilí… Rádi Vám zas napíšeme co a jak, hlavně až uděláme nějaké pokroky:) S pozdravem, JN a DŠ

10. 5. 2017 jsme dostali mms z nového domova s tímto textem:
Omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozval, napíšu více, ale tady aspoň malý pozdrav od čekání na večeři:-) J.N

6. 4. 2017 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, Kubíček už je o něco méně zdrženlivý. Pakliže se nehnu z místa, tak šmejdí kolem mne do metrové až dvoumetrové vzdálenosti, a jakmile se pohnu, tak zmizí jak vítr:) Už běhá po domě večer, když je klid a já jsem chvíli v klidu na místě, tak trajdá už všude… a kulí ty očiska, je nádherný:-) Má krásný pohled… já si ho vzal vlastně kvůli těm jeho kukadlum… zaujala mě maska v xichtíku a nejvíc mě na něm vzaly ty jeho kukadla. Ale je s klukama sranda. Karlik někam jde, zastaví se, otočí, zamňouká, mladej za nim přiběhne a jdou se spolu dívat z okna:-) Občas si teda trochu nafackujou, ale to je asi normální, řekl bych výchovné, jinak když čekají na večeři, tak do sebe i ducají, takže je to v pohodě;) Nicméně jakmile se pohybuji po domě, je schovaný, ale vidím na něj, takže dostane mističku a pak jen za rohem poslouchám jak tam mlaská:) Podařilo se mi ho „načapat“ a vyfotit, aniž by mi utekl, fotky jsou v příloze. Mějte se krásně a pozdravujte ty jeho kamarády, občas kňourá, zdá se mi, že se mu po nich občas stýská. S pozdravem, J. N.

27. 3. 2017 jsme dostali první e-mail z nového domova.
Dobrý den, musím říct, že Tačíček dělá pokroky. Právě teď, co jsem mu dal k jeho skrýši moc mňamózní papání a šel opět o patro níž, abych ho nerušil a v klidu se najedl, se na mě sám přišel dolu kouknout. Musím říct, že je to ohromný pokrok. Já se radši ani nehnu, občas vejde a nakukuje, ale po chvilce pro jistotu odejde, co kdybych se pohnul. Prozkoumává tu celý dům a povídá u toho, má uplně stejný hlásek jako Karlík, to bude teďa je potíž poznat po hlase. Karlík nerušeně chrní v křesle, a že kolem něj chodí mlaďas ho nějak nevzrušuje… on byl vždy velmi sociální a přátelský. Už se těším až budou kluci papat spolu na jednom místě a tancovat mi u nohou a plést se mi pod ně, až jim ponesu plný mističky. Tačíček je nádherný, statečný a věřím, že z něj vyroste taky chytrý, moudrý a moc hodný kocour jako Karlík. Dělá mi už teď jen samou radost. Doufám, že mi nebudete mít za zlé, že jsem mu začal nějak automaticky říkat Kubíček, Kuba, Kubula a Kubikula… přijde mi to milé a hodí se to k němu. Fotky zatím žádné nemám, pořád se schovával a já jsem ho k ničemu nenutil… jakmile se mi v nestřeženém okamžiku ho vyfotit, jak se producíruje po domě, hned Vám to pošlu. Zatím se furt leká každého pohybu, ale zvědavost mu nedá. Přeji krásný den. S pozdravem, J. N.