VALDA NAŠEL NOVÝ DOMOV 26. 5. 2017 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 3 roky
Kastrovaný/a?: ano
Očkovaný/á?: ano
Odčervený/á?: ano
Čipovaný/á?: ne
Handicapovaný/á?:
Podmínky: do bytu i domku s bezpečným výběhem, ideálně jako jedináček nebo k nedominantní kočičce či kocourkovi
​Charakteristika: V​alda se několik měsíců zdržoval na zahradě u hodných lidí, kteří žijí nedaleko Prahy. Vždycky se krčil stranou, kontakt s lidmi nehledal, bál se a před lidskou rukou utíkal. Dokázal se ale nepozorován vloudit do domu a „ukrást“ vše, co našel k jídlu. Takhle to šlo nějakou dobu, ale pak si nálezci všimli, že má Valda okolo krku obojek, který je malý a musí ho škrtit. Takže objednali odchyt a vyjednali Valdovi rekonvalescenční pobyt u nás v Kocourkově s tím, že až ho dáme do kupy, vrátí se k nim. Valda prošel kompletní údržbou a už to vypadalo, že se bude moci vrátit k nálezcům. Jenže jsme poměrně dlouho léčili zánět močového měchýře, a to by u nálezců nebylo možné. Takže Valda hledá nový domov. Z původního vystrašence se vyklubal milý a společenský kocourek, čistotný a spořádaný. Rád se povaluje po gauči a jeho největší zálibou je rozhodně jídlo:-) Jak se ale ukázalo, jiné kočky ho mohou stresovat – hodí se do domácnosti jako kočičí jedináček, případně k nedominantní kočičce či kocourkovi.
Valda na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

9. 7. 2016
Valda se už několik měsíců se zdržoval na zahradě u hodných lidí nedaleko od Prahy. Krčil se prý vždy někde stranou, kontakt s lidmi nevyhledával, bál se a před lidskou rukou utíkal. Nepozorován se ale dokázal vloudit i do domu, „vyluxovat“ vše, co našel, označkovat si revír a zase upalovat do skrýše. Nálezci ho začali pravidelně krmit, před nimi nikdy nejedl, jakmile se ale vzdálili, všechno zmizelo. Podařilo se jim dokonce podat kocourkovi v krmení i odčervovací tabletu, ale tím péče končila – více se při Valdově strachu z lidí dělat nedalo. Kocourek ale přeci jen svůj respekt z lidí ztrácel a byl ochoten se ke svým nálezcům přiblížit. Tak si všimli něčeho, co dříve nebylo vidět – Valda měl kolem krku obojek, patrně už hodně dlouho, možná od kotěcího věku – obojek už mu byl těsný a musel ho škrtit. A tak nálezci objednali odchyt a v Kocourkově vyjednali pro Valdu rekonvalescenční pobyt. Až se Valda dá trochu do kupy, vrátí se k nálezcům, kde bude moci žít. Valda zatím prošel rukama našeho pana doktora – zplstnatělá srst musela pryč, oholení byla jediná varianta. Valda byl zároveň vykastrován, byly mu vytrženy dvě stoličky a vyčištěny uši od letitých nánosů svrabu. Zánět, který je důsledkem neléčeného svrabu, budeme dále léčit. Nechali jsme mu zároveň vzít i krev, všechny hodnoty jsou naštěstí víceméně v normě. A samozřejmě jsme mu nechali sundat obojek, který ho musel škrtit a zároveň mu musel komplikovat polykání – jednalo se o antiparazitní obojek Foresto, z čehož usuzujeme, že Valda byl původně domácí – takové obojky se většinou kočičím bezdomovcům nekupují. Jak a kdy z stal z Valdy bezdomovec, to samozřejmě nevíme a už se asi ani nedozvíme. Jisté je jedno – až se dá dohromady a doléčíme ho, bude se moci vrátit k nálezcům jako právoplatný člen rodiny. Původně jsme se obávali, že na tom bude po zdravotní stránce mnohem hůř, ale vypadá to zatím nadějně. Valda už se také trochu uklidnil, lidí se stále bojí, ale už se nechá i pohladit, začíná se zajímat o okolí, prostě původní apatie mizí…

27. 8. 2016
Valda hledá nový domov. K nálezcům se bohužel vrátit nemůže – během pobytu u nás se jeho zdravotní stav ukázal vážnější, než se původně očekávalo, problémy jsou chronického charakteru. Krátce po kastraci začal mít Valda problémy s ovládáním močového měchýře – když se močový měchýř naplnil, moč samovolně odtékala. Radost jsme z toho neměli, Valda ostatně také ne, zpočátku jsme podkládali pleny a doufali, že problém sám ustoupí… Neustoupil, takže jsme znovu navštívili veterinu. Valda dostal léky, svaly se uvolnily, měchýř fungoval tak, jak má. Začali jsme uvažovat o předání Valdy nálezci, jak bylo domluveno, ale než jsme přistoupili k činu, Valda začal močit krev. Takže opět veterina – pan doktor tentokrát provedl zevrubnější vyšetření a zjistil rozsáhlý zánět a také to, že Valdův močový měchýř je ve velmi špatném stavu, zřejmě po prodělaných a neléčených zánětech. Valda dostal antibiotika a dietu. Teď už je v pořádku, ale prognóza není úplně radostná – podle pana doktora se budou tyto záněty opakovat. A to je důvod, proč se Valda nemůže vrátit k nálezci – tam totiž kočičky mají volný výběh, potřebu vykonávají zpravidla venku a není možno kontrolovat, zda Valda pravidelně močí… Takže se budeme snažit najít pro Valdu nový domov.

21. 1. 2017
Valda našel nový domov. Minulý víkend padl do oka mladým manželům z Prahy, kteří u nás byli na návštěvě. Sice pro žádnou kočičku nepřijeli, protože doma už koček mají dost (mj. naše bývalé svěřenkyně Melindu a Nugetu), ale nakonec zjistili, že doma ještě jedno místo najdou… A tak Valda dnes odjel a my věříme, že soužití s domácí smečkou bude bez problémů. Za domov pro Valdu děkujeme

4. 3. 2017
Valda se z nového domova bohužel vrátil. Ačkoliv zprávy z nového domova vypadaly zpočátku nadějně, po pár dnech a týdnech se Valda začal bát ostatních koček. Ačkoliv mu žádná z kočiček neubližovala, Valda měl z kočiček takový strach, že se schovával pod gauč a odmítal vylézt. Poslední týden ho majitelé museli držet v odděleném pokoji. Bylo jasné, že lepší to nebude, takže nemá smysl Valdu dále stresovat. Valda se vrátil k nám a bude hledat nový domov, tentokrát už ale do komornějšího kočičího kolektivu

26. 5. 2017
Valda odjel v pátek večer do svého nového domova. Snad to tentokrát vyjde! Na inzertním serveru se Valda zalíbil mladé paní až z Olomouckého kraje. Po 18 letech je opustil jejich kocourek a dům byl prázdný… Valdík se jevil jako vhodný kandidát na nového člena rodiny, všechny detaily jsme předem probrali a v pátek navečer odcestoval se svými novými páníčky. Zatím víme, že cesta byla dlouhá a trochu náročná, ale zabydluje, prozkoumává dům, komunikuje se všemi členy rodiny, mazlí se, vrní a vše komentuje:) Bude kočičím jedináčkem, k dispozici bude mít časem i zahrádku, prostě přesně to, v co jsme my (i Valda) doufali. Novým majitelům za prima domov pro Valdu velmi děkujeme a držíme palce, ať vše klape k všestranné spokojenosti. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA II (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

4. 8. 2022 jsme na WhatsApp našli pozdrav z nového domova.
Zdravíme z Přerova, už je to 5 let, co jsme si Valdíčka od vás odvezli. Je to naše sluníčko a myslím, že i on je u nás spokojený. Jídlo má stále moc rád, ale už není taková kulička, asi pochopil, že mu už nic nehrozí a nemusí se předzásobovat na horší časy:) Moc rád se mazlí a nejraději hlazením u někoho usne. Valdíček je kocourek s velkou tlapkou, ale s dušičkou dítěte. Potřeboval klidný a bezpečný domov a snad se nám to i povedlo. Miluje zahradu, vše z dáli rád pozoruje a nezasahuje. Zdravíčko má v pořádku, to je moc dobře. Moc za něj děkujeme, říkáme, že to musel být osud. Přejeme ostatním kočičkám a kocourkům, ať taky najdou svou spřízněnou dušičku. A Vám, pokud to jde, posíláme spoustu energie pro tak záslužnou činnost.

28. 5. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, mnohokrát jsme si říkali, že vám musíme dát zprávu, jak se Valdíkovi daří. On je to opravdu již rok a taky jsme si to v sobotu i v neděli (to měl i svátek) spolu opět užili. Valda je skvělý kocourek, který je u nás velmi spokojený a my bychom snad hodnějšího a komunikativnějšího přítele najít nemohli. Trošku u nás shodil na váze a je ve výtečné kondici. Je velice rychlý a má dlouhý skok (když tedy chce) a to on moc nééé. Když jsme doma, tak musí být neustále s někým na blízku a nejraději má, když ho hladíme a drbeme – to je panečku rachot jak přede… a vydrží celou věčnost. Samozřejmě místo na spaní si vybírá sám, jak se mu chce, ale nejoblíbenější je naše postel, a tak nám přede a my u toho usínáme… Chuť k jídlu tedy má neustále a na svůj čas krmení nás vždy přesně upozorní a „nedá pokoj“, dokud nedostane svoji porci. Potom si samozřejmě musíme spolu hrát. Nejraději má pingpongový míček. Jednou on a zpětná nahrávka mu nikdy neunikne – je rychlý a má neskutečný postřeh. Podezříváme ho, že byl v minulosti brankářem. Venku se drží pouze na naší zahradě a lebedí si. Moc vám děkujeme, že jste Valdu dali do pořádku a vyléčili. Dělá nám skvělou společnost a myslíme, že ani on by nás taky za nikoho nevyměnil. S velkým díky vás zdraví K z Přerova

31. 10. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, u nás je vše v naprostém pořádku. Valdíček si už u nás zvykl, bere to už jako svůj domov. Vyhledává naši společnost. Nejraději by byl, kdybychom ani nikam neodcházeli… Rád se mazlí, moc rád jí… a hrát bychom si mohli nepřetržitě. Tak snad to tak zůstane i nadále. Pěkný zbytek dne přejí K.

16. 7. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, musím Vám konečně napsat pár řádků. S Valdíčkem máme tak spokojený život. Je to ten nejhodnější kocourek na světě. Ze začátku si musel označit všechny možné vchody a východy, aby bylo všem „jasno“, kdo je zde pánem, ale brzy pochopil, že tento rajon je opravdu jen jeho. Už si chodí po domě i po zahradě, kde chce. Ale nejraději je v naší společnosti, a to nás opravdu těší. Stává se mnou každé ráno, dostane jídlo, a potom si chce hrát. Nejraději honí nějakou kuličku, v tom je opravdový mistr. Dobu, kdy jsme v práci prospí, ale jak odpoledne přicházím, už stojí u dveří a vítá mě. Pak běží pro kuličku a zase si musíme hrát. A samozřejmě dostane nějakou dobrůtku, jak to pěkně zvládl. Pak už chodí všude s námi. Vaří s námi, sedí s námi u televize, čteme spolu… Jediné co se nám nepovedlo a ani to asi nechceme měnit – vždy když si jdu lehnou, jde také a leží se mnou na mém polštáři. Je prostě vidět, že chce být s námi. Pak už si v noci jde lehnout třeba i někam jinam, ale ráno už zase je se mnou v postýlce a čeká, kdy budeme vstávat. Myslím si, že se to povedlo a že je Valdíček u nás spokojený. Kdybyste viděla, jak má vypucovaný kožíšek. Je z něho úplně úplný „fon“:-) Moc, moc za něj děkujeme. Očkovací průkaz dorazil. Zatím ale žádného doktora jsme nepotřebovali. Zdravíme z Přerova, doufám, že jste s maminkou obě v pořádku a že se všem kočičkám daří dobře. K.

6. 6. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, Valda se má čile k světu, zjistil, že je to opravdu jen jeho revír a patřičně si to užívá. Musí být středem pozornosti, a pak je to tak, jak to má být. Hry jsou u něj na denním pořádku, nestačíme se divit, jaký je to čipera. A jak umí provokovat, když chce, aby se někdo do hry zapojil. Bednu už nepotřebuje – nejspíš už ji nadobro zrušíme. Chodí si po celém domě, ale ven ho to zatím neláká a ani to nezkoušíme. Jídlo – sní vše – potěší ho sem tam nějaká dobrá paštička a pije už kdykoliv v průběhu dne. Zrovinka teď čeká na postýlce, až dopíšu e-mail a půjdu za ním – plnit si svou povinnost:-) Mějte se moc hezky. Zdraví K.

29. 5. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, tak zatím to vypadá, že to s námi Valdíček zkusí:-) Už v neděli odpoledne – spokojeně ležel v pokoji, když jsem žehlila. Protože ještě nezná všechny zvuky kolem, má udělaný takový domeček z krabice – moc se mu líbí. Dodává mu odvahu – uslyší zvuk zaleze – vykoukne, zapřede si a hrdinně se přijde pochlubit, že to sám zvádl. Pití opravdu řeší až po večeři – kdy má svoji soukromou chvilku. Opravdu toho moc nemusí jíst – ráno si dá s chutí paštičku – necháváme tam přes den granulky (ale do těch se pustí nejčastěji, až někdo přijde, tak s radostí před ním sní pár granulek) a k večeru zase nějakou tu paštičku. Ale jídlo vůbec neškemrá. Třeba se nám podaří i trošičku snížit váhu. Má už i chvilky, kdy si chce hrát – a to je moc dobře. Je to opravdu zlatíčko. Mějte se moc hezky, příště se mi snad už podaří přidat i pár foteček. AK

27. 5. 2017 jsme dostali první sms z nového domova.
Dobrý den, už jsme chtěli napsat. Valdíček je moc šikovný. Zas až tak moc se nás nebojí. Chodí za námi, našeho syna si hned oblíbil. Asi je nejlepší hladič:-) Včera večer prozkoumal celý dům a už po něm (stále ještě s opatrností) chodí si sám (s naším doprovodem a patřičně nám vše komentuje). S jídlem a záchodem problém nemáme, jen k pití se moc nemá, ale hlídáme to. Nemáte na něj nějaký fígl? Je hodně s námi. Když jsme vařili oběd byl celou dobu s námi v kuchyni, a když na něj promluvíme, tak spokojeně přede. Vypadá to na dobré cestě, ale ať to nezakřiknu. AK
 

Z NOVÉHO DOMOVA I (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

31. 1. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, Laďko, asi posílám prozatím poslední update, po týdnu je situace uplně klidná. Valda se k nikomu necpe, na nikoho neútočí a spíš radši odejde. Nejradši leží mezi námi na sedačce u televize. Je vůbec spíš fixovaný na lidi. Jo a ledničku identifikoval okamžitě, takže si ji možná odněkud pomatuje. Bylo to velice hladké zařazení do bandy. Pozice č. 2 nejhladšího zařazení. Po sérii množírenských a jinak divných koček;-) pohodička. Vlastně nám ani nepřijde, že bychom měli další kočku. Zatím jsme pouze zaregistrovali snahu všechny dveře a šuplíky otevřít a určitě se ještě začne víc projevovat časem… ale žádný výrazný zvrat nečekám. Takže díky! K.

25. 1. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, jak je dobrým zvykem na každém začátku, posílám info a rovnou kvíz. Který je Valdíček? Je mi jasné, že to poznáte, Nugetka to prozradí. Zatím je stále fáze seznamovací, největší problém má Meli, která občas syčí. Zbytek se lehce vyhýbá a neřeší. Valda vůbec neřeší:-) I když na Mel už vztekle mávl packou, když zase syčela. Takže zase jednou jsme tom měli snadné:-) K. P.

24. 1. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, posílám několik fotek – Valdíček ležící, spící. Když jsem doma, tak vyleze a je společenský, když tu nejsme, tak spí v krabici. Zatím žádné syčení, vrčení neproběhlo. Až na Melindu, kterou zajímá nejvíc, pořád za ním chodí a občas pro sichr trochu zasyčí. Valda všechno absolvuje s klidem. Oproti Melindě vážně rozdíl. Nebojí se chodit, lehnout si na sedačku, lézt do postele… to si Melinda zkusila snad až po půl roce a doteď je hodně opatrná. Tak máme radost:-) Pozdravujte maminku a že Valdíček taky pozdravuje. K.

23. 1. 2017 jsme dostali první e-mail a fotografii z nového domova.
Tak Valdíček je totální pohodář. Když jsem přišla domů, tak jsem ho pustila z pokoje. Prošmejdil celý byt, vůbec nemá problém kdekoliv sebou plácnout. Kočky vůbec neřeší, jen ony trochu řeší jeho. Nejstatečnější je Melinda, která k němu naférovku nakráčela, několikrát očichala a bylo. Největší strach z něj má Bubo a Nugetka. Ale protože Valda je neřeší, myslím, že to bude v pohodě. Musíme to zaklepat. A je hodně komunikativní, povídá si s námi a chodí na zavolání. Baští všechno. Tak uvidíme, jak si to postupně sedne a zda se tam nevyvine nějaké nepřátelství. Zatím tedy v pohodě. Tuto noc už ho nebudu mít v ložnici, tak uvidíme, ale žádné velké drama nečekám. Doufám, že jsem Vás potěšila:-) K.