Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mrázek (Proužek)

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 1 rok
Kastrovaný/a?: ano, 7. 4 .2018
Očkovaný/á?: zatím ne
Odčervený/a?: ano
Čipovaný/a?: ne
Handicapovaný/a?:
Podmínky: do domku s bezpečným výběhem, kočičí jedináček i do kočičí společnosti, možno k hodnému pejskovi, do rodiny s dětmi
Charakteristika: Mrázek byl nalezen v tunelu Mrázovka. Paní, která ho tam spatřila, si nejdříve vůbec nebyla jistá, zda je to kočka, ale nedalo jí to a vrátila se a projela si trasu znovu – a ano, byla to kočka, resp. kocour. U kraje vozovky, natěsnaný na obrubník, skrčený do ranečku. Auta svištěla kolem osmdesátkou. Nálezkyně, bez ohledu na svoji bezpečnost, kocoura popadla a dovezla k nám. Zpočátku prý i v autě vypadal jak polomrtvý, ale postupně se trochu uklidnil a k nám dorazil už sice stále ještě vyplašený a vyčerpaný, ale živý. Ale docela rychle se oklepal, je z něj kontaktní, mazlivý, hodný a čistotný kocourek. Je vděčný za plnou misku a pelíšek, což je typické pro kočky, které strávily nějakou dobu tím, že se musely starat samy o sebe. Nicméně je vidět, že ho to táhne i ven – bude potřebovat nejen svou rodinu, ale i bezpečný výběh. Co se vztahu ke kočkám týká, je bezproblémový, není dominantní, ani bázlivý. Může klidně bydlet v rodině s dětmi, zvládne i hodného pejska.
Mrázek na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

25. 3. 2018
Kocour s „pracovním“ jménem Mrázek byl dnes dopoledne spatřen v tunelu Mrázovka. Paní, která ho spatřila, si nejdříve vůbec nebyla jistá, zda je to kočka, ale nedalo jí to a vrátila se a projela si trasu znovu – a ano, byla to kočka, resp. kocour. U kraje vozovky, natěsnaný na obrubník, skrčený do ranečku. Auta svištěla kolem osmdesátkou. Nálezkyně, bez ohledu na svoji bezpečnost, kocoura popadla a dovezla k nám. Zpočátku prý i v autě vypadal jak polomrtvý, jen doširoka otevřené oči a zorničky jak talíře. Ale postupně se trochu uklidnil a sem dorazil už sice stále ještě vyplašený a vyčerpaný, ale živý. Evidentně ho celá akce „rozhodila“. Vůbec se nesnažil utéct nebo aspoň odsunout kousek dál od kol projíždějících aut. Nebránil se ani přenosu do auta, na kontakt prý nereagoval nijak, prostě byl ztuhlý strachy. U nás se docela oklepal, trochu pojedl a šel spát, naprosto vyčerpaný. Jak se dostal k Mrázovce, to pochopitelně netušíme. Byl prý tak asi 100 m od vyústění tunelu dole na smíchovské straně. Na první pohled nevypadá jako zraněný, ale kulhá na zadní pravou nohu. Nic akutního to snad není, každopádně ho budeme sledovat, a pokud se nepřihlásí majitel, absolvujeme kompletní vyšetření na veterině. Zatím přijímací karanténa.

8. 4. 2018
O kocourka se nikdo nepřihlásil a z toho, jak se chová a projevuje u nás, soudíme, že v poslední době asi žil na vlastní pěst. Je kontaktní a mazlivý, hodný a čistotný, ale ta jeho radost z vlastního pelíšku, plné misky a „krytých zad“, ta je dost příznačná pro kočky, které žily na vlastní pěst a o všechno tohle se musely denně poprat. Teď už mu otrnulo, začíná šilhat po okně a určitě by rád vyrazil ven. Ale doma to zatím zvládá. Včera absolvoval kastraci. Ještě musíme dočistit uši od svrabu a Mrázek bude během několika dnů připraven vyrazit do nového domova.

14. 4. 2018
Mrázek hledá nový domov – svrab doléčený, kompletně odčervený, zdravý.

13. 5. 2018
Mrázek děkuje za dárky, které získal v rámci jarního Kočičího přání (1.–20. 5. 2018).

31. 5. 2018
Mrázek našel nový domov. Mladá paní z obce západně od Prahy se poohlížela po kocourkovi do rodiny se dvěma dětmi. Mrázek se jevil jako vhodný kandidát a nám se též podmínky v místě zdály ideální, takže jsme neváhali. Za Mrázkovu adopci děkujeme. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

19. 10. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, tak se zase po čase ozývám jménem Proužka. Máme se všichni skvěle. Od incidentu, kdy nebyl 30 hodin k nalezení, je vše v nejlepším pořádku – naštěstí! Proužek pobíhá jen po zahradě, nikam dál se nepouští, na zavolání vzorně přijde, noci spokojeně tráví v posteli a na další útěk nemá pomyšlení. Nějaký čas neměl dovoleno vycházet po setmění, ale teď už si zase chodí ven i domů podle přání. Jen je trochu nenaladěný z toho, že dveře na zahradu, které byly celé léto otevřené, jsou najednou zavřené a chtěl by, abych ho pouštěla sem tam v intervalech 2–5 minut. Tak to má trochu smůlu:-) Je to velký mazel a máme z něj stále velkou radost. Je vidět, že už nás vzal za své, a když přijde návštěva, drží se spíše dál. Je od nás tak umazlený, že už další kontakt nepotřebuje. Posíláme mnoho pozdravů! P. F. s rodinou a Proužkem

23. 8. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, od pondělí se Vám chystám napsat, myslím na Vás často, protože nám Proužek dělá ohromnou radost a jsme vděční, že se s Vaší pomocí dostal až k nám. Je to neuvěřitelný mazel a miláček. Hlídá si mě jako pes, kam jdu, musí také. Dokonce si „vymazlil“ místo u nás v posteli. Do teď k nám žádná zvířata do postele nesměla, ale on to dotáhl tak daleko, že má svůj vlastní polštář mezi mým a manželovým a běda, když si dovolím mu ho zalehnout. Je to naše zlatíčko. Včera jsem se vyděsila, že Vám budu muset napsat hroznou zprávu, že se Proužek ztratil. V úterý pozdě večer nebyl k nalezení, myslela jsem, že přijde později v noci, to už se nám stalo. Ale když jsem ho v jednu volala, nikde nic. Tak jsem doufala, že dorazí ráno na snídani (byla to první noc, kterou strávil venku), ale opět nepřišel. To už jsem začala být hodně nervózní a hledali jsme ho všude po okolí. Celý den nebyl k nalezení, hledali jsme i večer, když už byl všude klid, ale Proužek nikde. Večer jsme ho se synem oplakali, i když jsme stále doufali, že se objeví. A dnes brzo ráno mě manžel vzbudil, že kocour přišel na snídani. Neumíte si představit, jak se mi ulevilo. Nacpal se masíčkem a zalehl se mnou ještě do postele a teď samozřejmě stále dospává na svém oblíbeném okně. Tak jen doufám, že z něj nebude velký tulák, to bych nervově asi nezvládla. Doteď byl vzorný, pobíhal jen na zahradě a jak jsem zavolala, tak přiběhl. Snad se mu to třicetihodinové dobrodružství nezalíbilo až příliš… Na Vysočinu jsme ho nakonec nebrali, přišlo mi to až příliš riskantní, tady se sice už v červenci pohyboval docela sebejistě, ale nechtěla jsem ho znova stresovat změnou prostředí a chtít po něm, aby si zvykal zase jinde. Tak byl doma s manželem a měli se dobře. Tak nám držte palce, ať se z něj nestane tulák. Příjemný zbytek léta P. a Proužek

15. 6. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý večer paní Cetlová, tak ten náš lumpík je naprosto úžasný! Doma už ho nepřekvapí opravdu vůbec nic, dokonce včera začal ze srandy lovit i naši malou fenku. Ona je dost praštěná, a tak si spolu hráli na honěnou:-), naštěstí jen z legrace. Ráno chodí budit děti až do postele, když někde spí a zavolám, poslušně přijde a sedá si mi až na rameno, jako bych byla čarodějnice:-))) Manžel se mu směje, že za ty 2 týdny přibral aspoň kilo a je tedy pravda, že se trochu zakulatil. Přitom ho nijak nepřekrmujeme, ale vypadá blahobytně. Včera jsme ho na chvíli vzali na dvůr, pod dohledem samozřejmě, byl moc zvědavý. Pátral byl dál a dál, ale já to nervově vydržela jen pár minut a pak jsem ho valila zase domů. Dneska si taky šel dvůr očichat a opravdu moc ho to tam zajímá. Přitom ale nevypadá, že by nějak trpěl uvnitř, kouká sice skrz prosklené dveře, ale netrpí, že zatím nemá volný prostor. Však se dočká. Jsme všichni opravdu moc rádi, že se dostal až k nám. Syn o něm říká „taková kočka se potká jednou za padesát let“!:-)) Děti ho nakonec přejmenovali, je to Proužek. Připadalo jim, že změnou jména si pojistí, že už nám ho nikdo nevezme. Přejeme krásné dny PF

8. 6. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, paní Cetlová, tak to byl včera týden, co jsme si Mrázka přivezli a musím říct, že už je to mazák:-) Je hrozně zvědavý, takže prozkoumává další místa v domě. V kuchyni a obýváku se už pohybuje s naprostou jistotou, nejraději se válí na okenních parapetech, řádí s dětmi, a hlavně je kdykoli připraven se nechat podrbat. Teď si zalehl na stůl hned vedle notebooku a loví mi prsty jak píšu:-D V úterý začal rozdávat pusinky, první dostal manžel, když spolu koukali na televizi. Už v pondělí nakukoval dveřmi, jen co se otevřeli a často byli v druhé místnosti psi, ale od zvědavosti ho to neodradilo, a tak jsem postupně začala pouštět jednoho nebo druhého psa do prostorů, kde byl Mrázek (vždy, když byl někde nahoře nebo jinde v bezpečí). Tak jsem je nechávala 2 dny se tak nenápadně potkávat a Mrázek se otrkával čím dál víc, netrvalo dlouho a když věděl, že psi spí, vyrazil na obhlídku. Sice ostražitě, ale klidně si to štrádoval rovnou kolem spícího psa. Včera jsme udělali seznámení z očí do očí. Nejdřív s malou fenkou, která je vzorná, když jí řeknu, že musí pomalu, tak se nikam nehrne. To zvládli Mrázek s přehledem, očuchali se, okoukli a bez problémů. Později jsem vzala maxipsa, aby se na sebe taky koukli. To už bylo pro Mrázka trochu náročnější, přece jen Fred má větší hlavu, než je celý kocour a ještě je hrozně hrrr. Ale očuchali se také, během dne se potkali ještě několikrát a Mrázek se vždy po chvíli radši sebral a skočil si na okno za pohovkou, kam se na něj pes nedostane. Večer se s ním šel Fred kamarádit, ale když Mrázkovi začal láskyplně olizovat ucho, tak to Mrázek psychicky nezvládl, prskal a pes dostal tlapkou přes čumák:-) Takže naštěstí seznámení všichni zvládli hladce a Mrázek už vypadá dost spokojeně. Příště pošlu nějaké fotky, ať vidíte, jak se u nás má. Krásný víkend, PF

3. 6. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý večer, dnes v noci už Mrázek lumpačil po celé místnosti, ráno, když jsem vstala, našla jsem spoustu věcí shozených na zemi i z těch nejvyšších polic:-) Přes den už Mrázek vůbec nezalezl pod kuchyň, naopak, když měl příležitost vyrazil prozkoumat i vedlejší místnost a koukal s dětmi na počítač. Navečeřel se dokonce už na „svém“ okně, z kterého vidí rovnou na ulici. Včera se ještě bál, když se tam cokoli mihlo, a teď tady vedle mě leží, rozvalený přes celé okno. Nechává se drbat, klidně se natáhne na záda, abychom ho drbali na břiše, a dokonce už i přede. Když jsem vařila, přišel se mi otírat o nohy, prostě kámoš a mazel veliký. Máme z něj radost. Manžel dnes říkal, že je to snad reinkarnace našeho předešlého kocoura:-D Ozvu se zase, až uděláme první seznámení s menším psem, snad i to dopadne dobře… Pěkný večer PF

2. 6. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den paní Cetlová, Mrázek se pomalu okoukává, včera postupně začal vykukovat z podkuchyně, ve tři odpoledne už za mnou úplně vylezl, snědl všechny granulky, přišel si pro podrbání a zase se „uklidil“. Během odpoledne ještě párkrát vylezl, koukal, co kde najde, a večer najednou koukám, že se spokojeně válí na židli:-) Ráno jsem ho zase našla spícího na židli, asi mu dělá dobře, jak je schovaný pod stolem, ale přitom má přehled po celé místnosti. Snědl kapsičku, pomazlil se s dětmi (synovi při snídani 2 x přišel na klín, aby koukl, co má na talíři, jestli by si třeba Mrázek nemohl dát s ním), ale jakmile začalo být zase rušněji, raději zalezl na své místo pod kuchyní. Tam odtud čas od času vyleze, jako by nic:-) Jsem ráda, že už začal normálně jíst, bála jsem se, aby nedržel hladovku moc dlouho. Ale je to šikula, do záchodu chodí úplně vzorně, a i když si pořád hlídá, co se kolem děje, není vůbec lekavý, vlastně ani vystrašený, jen prostě opatrný, aby ho nic nezaskočilo. My na něj nijak nespěcháme a vypadá to, že to funguje. Jsem zvědavá, jak nakonec bude reagovat, až potká aspoň našeho malého psa, ale ani s tím nebudu spěchat. Až se bude bez strachu pohybovat kolem nás a přestane se schovávat, potom je teprve začneme pomalu seznamovat. Zítra se zase ozvu, jak se nám ten chlapík rozkoukává. Pěkný víkend P. F.

1. 6. 2018 jsme dostali první e-mail z nového domova.
Dobrý den, tak Mrázek cestu zvládl hezky, trošku si v přepravce stěžoval, ale v klidu ležel a ani nevypadal moc vyplašeně. Po příchodu domů nejdřív vypadal zvědavě, že půjde všechno prozkoumat, ale když uslyšel venku štěkat psy, znejistěl a schoval se pod skříň. Připravili jsme mu večeři, pití a záchod a nechali jsme ho v klidu pod skříní. Asi po hodině se odvážil ven, nechal se pochovat, ale jídlo nechtěl. Manžel ho chtěl uplatit šunkou, ale ani ta nebyla dost zajímavá, já jsem později zkusila kousek vařeného kuřete, ale tvářil se na nás, že na vařenou nudli ho prostě neutáhneme… Našel si místo v poličce, kde má syn učení a vypadal spokojeně, hlavně, že měl krytá záda. Tak jsme učení vyndali, dali mu do police polštář, aby měl příjemný pelíšek. Tam byl až do doby než jsem šla spát. Přes noc něco málo snědl, vypil spoustu vody a vyčůral se vzorně do záchodu. A ráno, když v domě začalo být zase rušněji, zalezl si pod kuchyň. Hned po příjezdu jsme ho dali do místnosti s kuchyní, psi za ním samozřejmě nesmí, ale i to, že je slyší někde štěkat, ho zatím dost znejistí, ale dáme mu času, kolik potřebuje, a pevně věřím, že dřív nebo později se skamarádí i s nimi. Děti jsou vzorné, nedělají rámus, aby ho neplašily, ani se ho nesnaží tahat z úkrytů, které si Mrázek vybere. Nechtěla jsem ho dát úplně do izolace, ať si zvyká od začátku, že se kolem něco děje. Ale dopřáváme mu samozřejmě i dostatek klidu, kdy je v místnosti sám, aby měl možnost se v klidu rozkoukat. Trochu to vypadá, že je uražený, že jsme ho odvezli do neznáma, ale snad nás brzo vezme na milost:-) Zítra se zase ozvu, jak jsme pokročili. PF